Vážení návštěvníci,
vítejte na stránkách věnujících se hlavně severozápadní části městského
okruhu Malovanka - Pelc Tyrolka (tunel Blanka).
Stavba je zajímavá
tím, že téměř celý úsek je vedený v podzemí a je stavěn za plného
provozu. Jde o velice technicky zajímavé dílo. Proto vznikly tyto
stránky, na kterých se vám pokoušíme hlavně pomocí fotografií zprostředkovat průběh stavby a popsat některé technologické postupy. Hlavním zdrojem čerstvých informací je naše diskuzní fórum, ve kterém se nebojte ptát a jinak reagovat. On-line je také možné stavbu sledovat na pěti webkamerách. Nesmíme také zapomenout na oficiální prezentaci tunelblanka.cz, kde jsou především postupy stavby a fotografie.
Posledních 6 zpráv
K obsahu
Hlavním obsahem webu je
fotogalerie.
Velice zajímavé jsou
vizualizace, ve kterých získáte představu, jak celá
stavba bude vypadat. Vizualizace najdete v sekci informace, kde také
věnujeme každé křižovatce jednu stránku.
O stavbě tunelu Blanka: Malovanka - Prašný most - Hradčanská - Letná - Pelc Tyrolka
Stavba městského okruhu Malovanka - Pelc Tyrolka (známá jako tunel Blanka)
začíná u severního portálu Strahovského automobilového tunelu (SAT) pod hotelem Pyramida na Břevnově. Úsek pokračuje stavbou MÚK Malovanka (není součástí stavby Tunel Blanka), realizovanou od roku 2005, dále pak hloubeným tunelem pod ulicí Patočkova (stavba SAT 2B), která byla 10. března 2010 uzavřena. Po zastropení tunelu a obnovení povrchů byla
19. prosince 2011 část ulice Patočkova opět zprovozněna. Tunel překračuje ulici Patočkovu v místě křížení tramvajové trati a ulice Myslbekova. Dále pokračuje pod bývalou záhrádkářskou kolonii, kde byl vybudován park Maxe van der Stoela (
otevřen 24. září 2014). Následuje ražený úsek (ražené tunely Brusnice - STT proražena
11.4. a JTT
18.7.2011) až do prostoru MÚK Prašný most, kde vzniká mimoúrovňová křižovatka, podzemní garáže a podchody pro chodce. Od Prašného mostu tunel vede pod tramvajovou tratí a severním pásem vozovky pro směr Vypich (tunelový úsek Dejvice). Úsek od Prašného mostu až k Letenské pláni je hloubený, při stavbě si vyžádal značné omezení provozu tramvají, metra A a silniční i železniční dopravy. U výstupu z metra A - Hradčanská tunel vede mezi tramvajovou a železniční tratí. Dále pokračuje na Letnou, kde vznikla mimoúrovňová křižovatka U Vorlíků a velké podzemní garáže, v místech které bylo dříve místem cirkusů a demostrací. Na Letenské pláni tunel Blanka pokračuje dvou kilometrovým raženým úsekem pod Stromovkou a Vltavou až do Troje (ražené tunely Královská obora - STT proražena v lednu a JTT v únoru 2010). Tam tunel Blanka končí hloubenou částí s mimoúrovňovou křižovatkou. V létě 2010 byla zahájena stavba nového silničního a tramvajového mostu, jehož mostovka byla od holešovického břehu postupně vysunuta. Trojský most byl
zprovozněn 6.10.2014. Z tunelu komunikace pokračuje několikaset metrovým úsekem k mostu Barikádníků, kde úsek Malovanka - Prašný Most - Hradčanská - Letná - Pelc Tyrolka končí.
Původně měla stavba stát městskou pokladu více než 28 miliard korun, ale zřejmě to bude ještě o 10 miliard více. Stavba průběžně změnila velkou část Prahy 6 a 7 na staveniště a zpět. Realizace první části začala v roce 2005 výstavbou MÚK Malovanka. V roce 2007 započala stavba na Letné a v Troji. Na Hradčanské se ve velkém začalo stavět v létě 2008, následně bylo otevřeno i staveniště na Prašném mostě a Myslbekově. V roce 2010 se naplno rozjely práce i v ulici Patočkova a na Trojském mostě. V roce 2013 se do původní polohy vrátila křižovatka Prašný most. Celý úsek by měl být zprovozněn na jaře 2015, snad už se to podaří...
12. 6. 2007 – 13.31 napsal wizard_01
zdroj: Magistrát Hlavního města Prahy, 12.6.2007
Zlepšení dopravní situace a ozdravení životního prostředí patří mezi priority hlavního města Prahy. Oboje do značné míry závisí na dokončení vnitřního městského a vnějšího silničního okruhu. Hlavním cílem pro následující období je dostavba vnějšího silničního okruhu, neboť jen v návaznosti na něj bude možné zprovoznit vnitřní městský okruh. Přečíst si celý příspěvek »»»
Články z tisku
|
1 092x
29. 5. 2007 – 23.52 napsal horal
Chceme znát váš názor na tyto stránky, co se vám líbí a co ne. Použijte možnost zanechat komentáře pod každým článkem a napište nám svůj názor.
Provoz stránek
|
680x
29. 5. 2007 – 19.54 napsal horal
Dnes byla fotogalerie rozšířena o všechny fotky z webu http://mukmalovanka.xf.cz. Postupem času sem budou přesunuty všechny materiály.
Fotogalerie, Provoz stránek
|
647x
24. 5. 2007 – 17.13 napsal horal
Na stavbě bych si v poslední době představoval větší ruch. Zakládání staveb už se úplně odstěhovalo i se vším vybavením. Dělníci se zbíječkami začišťují vršky pažících zdí, které už jsou hotové. Přečíst si celý příspěvek »»»
Fotogalerie, Malovanka
|
934x
23. 5. 2007 – 11.05 napsal horal
Mám už tuto myšlenku déle v hlavě. Určitě by bylo zajímavé mít na stavbu MÚK Malovanka namířenou nějakou webkameru, později i na další části stavby. Přečíst si celý příspěvek »»»
Provoz stránek
|
576x
22. 5. 2007 – 20.13 napsal horal
Dnes začlo vytěžování zeminy ve východním cípu. Zakládání staveb odváží své vybavení včetně techniky. Přečíst si celý příspěvek »»»
Fotogalerie, Malovanka
|
785x
10. 5. 2007 – 23.51 napsal horal
Dnes přinášíme videa ze stavby. Uvidíte na nich práci hydraulického drapáku, který hloubí rýhu. Přečíst si celý příspěvek »»»
Fotogalerie, Malovanka
|
660x
5. 5. 2007 – 15.28 napsal horal
I v pátek se pilně pracuje. Svářeči připravují armokoše pro pažící stěny části E (dle plánku). Dnes si popíšeme jak se podzemní pažící stěny tvoří. Čerpal jsem z webových stránek www.zakladani.cz. Nejdříve se vykope rýcha hloubky 1,0 – 1,2 m. Přečíst si celý příspěvek »»»
Malovanka
|
1 322x
4. 5. 2007 – 14.39 napsal horal
Stavba pokračuje na obou stranách od ulice Patočkova. Na jižní straně se dodělavá kanalizace a připravuje komunikace na nájezd na most. Fotky najdete na těchto stránkách.
Fotogalerie
|
527x
1. 5. 2007 – 9.20 napsal wizard_01
zdroj: Stavitel, 5/2007
Stále naléhavější problémy rozvoje měst a městských aglomerací vyvolaly potřebu jejich řešení v podzemní úrovni. Podzemní urbanismus, usměrňující strategii územních plánů k využití podpovrchového prostoru, se začal programově uplatňovat přibližně před 50 lety v Japonsku a také v Evropě, zejména ve Skandinávii. Při urbanizaci sídelních celků nabízí podzemní prostory jako směr budoucího infrastrukturního vývoje. Přečíst si celý příspěvek »»»
Články z tisku
|
1 036x