Hradčanská

Aktuální fotografie můžete prohlédnou v galerii Hradčanská a to včetně panoramat. Nebo letecký pohled na mapě ze srpna 2008.

Na tunelblanka.cz se konečně objevilo schema staveniště. Tak už začíná být jasněji kde a co…

Novější situačka 1. fáze (formát PDF), je tam krásně vidět zábor staveniště.

Situace po výstavbě Městského okruhu.

Urbanistická studie s vybudovaným Městským okruhem na Hradčanské a Dejvicích.

Schéma složitého křížení Městského okruhu – Tunel Blanka, trasy Metra A a projektovaného rozšíření Buštěhradské železnice vrámci modernizace trati na letiště Růzyň a Kladno.

Příčný řez tunelem Blanka před raženou částí a v místě křížení s tramvajovou tratí.

Příčný řez tunelem Blanka na Hradčanské, na snímku je složité křížení podchodu Metra a připravovaného rozšíření Buštěhradské dráhy na letiště a Kladno.

Situace z 11.5. 2007.

Místo vjezdu do tunelu směr Letná. (jižní strana)

Místo výjezdu z tunelu ze směru od Letné. (severní strana)

Průchod hloubených tunelů dejvického tunelového úseku mezi vestibulem stanice metra Hradčanská a kolejištěm nádraží ČD Praha-Dejvice

Pro výstavbu hloubených tunelů systémem čelního odtěžování bude severní část vestibulu ubourána a po jejich realizaci opět obnovena, spolu s výstavbou nového podchodu pod dráhou ČD do ulice Dejvická.

Délka hloubených tunelů úseku Dejvice

Problematika koordinace výstavby s provozem je rovněž v tomto úseku. Trasa je umístěna převážně v prostoru třídy Milady Horákové, která je v podstatě jedinou propojovací trasou mezi východní a západní částí města v celém jeho severním segmentu. Pro zkrácení povrchových záborů bylo využito technologie hloubených tunelů čelním odtěžováním pod ochranou trvalých nosných konstrukcí stropů a stěn. Z prostorových důvodů je však nutné rozčlenit výstavbu nosných konstrukcí (podzemní stěny a strop) některých tunelových dilatací i v podélném směru, a ještě více tak zmenšit plochy dočasných záborů. To vede ke komplikovaným detailům napojování výztuže stropní konstrukce nad střední stěnou v místě největšího ohybového momentu. Velká prostorová stísněnost vyvolává i potřebu velmi redukovaných způsobů zajištění předvýkopu pro betonáž stropu tunelu, kde konstrukce zajištění jámy přímo navazuje na hlavy podzemních stěn. Ve skutečnosti je třeba spolu s armokošem zabetonovat do podzemní stěny i zápory zajišťující předvýkop. Ty potom procházejí skrz vybetonovanou stropní konstrukci. Výjimečné je v tomto úseku i nadloží nad stropní konstrukcí dosahující cca 7 m. Z důvodů uložení kanalizačního sběrače na strop (vede šikmo přes tunely) zde nebylo možné využít klenbových konstrukcí zastropení, a tak vodorovná stropní deska přenáší celou výšku nadloží. Proto byla část zpětného zásypu nahrazena vrstvou lehčeného betonu výšky až 3,5 m s objemovou hmotností 600 kg.m-3.
zdroj: Stavitel, 5/2007