Letná

přečteno 66 215x

Nejnovější fotografie naleznete v galerii Letná nebo letecký pohled na mapě ze srpna 2008.

Aktuální postřehy naleznete ve fóru ve vláknech, jejichž název obsahuje slovo „Letná“

tunelblanka.cz: V úterý 12. ledna 2010 byl v úrovni kaloty (vrchní část profilu tunelu) proražen severní tubus mezi staveništi Troja a Letná. Ražba byla zahájena v roce 2007 z Troje, v červenci 2009 odstartovala protiražba z Letné. Obě čelby se setkaly s odchylkou menší než 10 milimetrů pod křižovatkou ulic Jan Zajíce a Korunovační v hloubce 35 metrů pod povrchem. Ražený úsek má celkovou délku 2231 metrů.
Prorážka JTT je v plánu na 15. února 2010

Mapa křižovatky

Portálová část hloubených tunelů na Letné

Tento úsek je dalším významným prvkem tunelového komplexu. Do otevřené stavební jámy s hloubkou až 25 m jsou, kromě podzemní křižovatky, vlastních tunelových trub a podzemního technologického centra, umístěny podzemní garáže s 863 parkovacími místy. Výstavba a technické řešení podzemního objektu o sedmi podlažích bude podřízeno potřebě přístupu k raženým tunelům pod Stromovkou. Samostatným problémem této části je zastropení čtyř rozpletových úseků, kde se průběžný třípruhový, resp. dvoupruhový tunel rozšiřuje o dvoupruhové odpojovací, resp. připojovací, rampy mimoúrovňové křižovatky U Vorlíků. Největší rozpětí, které musí stropní konstrukce překonat, dosahuje 26,4 m. Výška zemního zásypu nad stropní konstrukcí se pohybuje okolo 6−8 m. Na přenos vznikajících extrémních ohybových momentů bylo proto navrženo zastropení s využitím spřažené konstrukce beton/beton tvořené předpjatými nosníky a železobetonovou deskou.

Stavební jáma na Letné

Zde začínají ražené tunely (úsek Královská obora) vedoucí od portálu u stadionu AC Sparta a končící přibližně u Trojského jezu na druhém břehu Vltavy. Větší komplikace při výstavbě těchto ražených tunelů se očekávají pouze v úseku o délce cca 160 m od úpatí svahu z Letné do Stromovky, v blízkosti historické budovy Šlechtovy restaurace. Obě tunelové trouby zde procházejí místem s nejnižším nadložím na rozhraní vrstev nekvalitních libeňských břidlic a řevnických křemenců. Nejmenší výška skalního nadloží zde činí cca 1,5 m. Nad tímto nadložím se nacházejí saturované štěrkopísky s mocností cca 11 m, proto v tomto úseku bude provedena z průzkumné štoly trysková a tlaková horninová injektáž pomocí systému radiálních vějířů. Výsledkem prováděných injektáží bude cca 1,0–1,5 m silná „betonová vrstva“ napomáhající bezpečnému průchodu ražeb a oddělující saturované sedimenty od výrubu. Samotná ražba bude v těchto místech prováděna pod ochranou mikropilotových deštníků, s horizontálním členěním výrubu a dočasnou spodní protiklenbou.Významný je i podchod řeky Vltavy raženými tunely. V Praze jde v pořadí již o čtvrtou tunelovou trasu (metro A, B a C) vyraženou pod korytem řeky. V tomto případě je však dosaženo největšího výrubního profilu (cca 120 m2), při minimálním nadloží pode dnem 14,5 m.

Komplex podzemních technologických objektů pod obytnou zástavbou na Letné

Tento složitý komplex podzemních staveb je navržen k zajištění požárního a provozního větrání převážné části ražených tunelů úseku Královská obora. Největším objektem je strojovna vzduchotechniky, která je umístěna paralelně s trasou tunelů, v osové vzdálenosti od severní tunelové trouby cca 85 m. Plocha výrubu činí téměř 300 m2, délka 125 m. Při její ražbě v letenských břidlicích s výškou skalního nadloží 25 m bude použito vertikálního členění výrubu. Do objektu strojovny vzduchotechniky jsou zaústěny vzduchotechnické kanály zajišťující přívod i odvod vzduchu. Na jižním konci strojovny se napojuje tunel přivádějící čerstvý vzduch do severní tunelové trouby a sloužící zároveň jako dopravní cesta pro zavážení i následné výměny technologických zařízení ve strojovně. Na severním konci na strojovnu navazuje tunel přivádějící čerstvý vzduch přes propojku do jižní tunelové trouby. Do středu strojovny je zaústěn tunel kruhového profilu o průměru 10 m, odvádějící znečištěný vzduch z obou tunelových trub. S třípruhovými tunely je propojen svislými šachtami o průměru 8 m. Tento složitý podzemní uzel zde bylo možné navrhnout jen díky velmi příznivým geologickým podmínkám. Výsledky matematického modelování (MKP) potvrdily reálnost navrženého řešení a poskytly informace o předpokládaných velikostech deformací na povrchu, které by neměly překročit 35 mm.

zdroj: Stavitel, 5/2007

Stávající situace na Letné ze dne 11.5. 2007.

Jižní strana – Letenská pláň

Letná Letná

Severní strana – na straně stadionu AC Sparta Praha.

Letná Letná

Vizualizace křižovatky U Vorlíků na Letné

Křižovatka U Vorlíků po dokončení Městského okruhu

Křižovatka U Vorlíků po dokončení Městského okruhu

Pohled na Letnou po dokončení Městského okruhu

Pohled na Letnou po dokončení Městského okruhu

Křižovatka U Vorlíků, průhledové schéma

Křižovatka U Vorlíků, průhledové schéma

Oblast špejcharu a křižovatky U Vorlíků

Oblast špejcharu a křižovatky U Vorlíků

Popis stavebních objektů hloubených tunelů Letná

Hloubené tunely Letná – západní část, délka 347,4 m. Obdélníková konstrukce, severní tunelové trouby STT i jižní tunelové trouby JTT, hloubených tunelů je tvořena na bocích konstrukčními podzemními, vodotěsnými stěnami, a to včetně střední stěny, horní – stropní železobetonovou deskou a spodní – základovou železobetonovou deskou. Hlavními problémy, které je třeba vyřešit u tohoto typu konstrukce hloubených tunelů, je svázání konstrukce podzemních stěn se stropní a základovou deskou z hlediska statického působení a zajištění vodotěsnosti celé konstrukce ve styku stěn a dodatečně prováděných desek. Navíc bylo třeba upravit tuto konstrukci s ohledem na postupnou realizaci JTT a návazně STT, s ohledem na tuto postupnou realizaci tunelů je nad střední podzemní stěnou navržen podélný průvlak. Podzemní stěny jsou navrženy jako konstrukční, monolitické, vodotěsné tloušťky 800 mm. Světlé rozpětí stropní desky v obou tunelových troubách je 13,8 m, což vyplývá z průjezdného profilu třípruhového tunelu včetně tolerancí pro provádění podzemních stěn. Stropní deska je betonována ve sklonu daném rozdílnou výškou podpěr. Horní líc stropní desky bude betonován ve sklonu 6,7 %. Tloušťka stropní desky je v příčném řezu proměnná od 1,3 m nad vnějšími stěnami po 1,0 m nad středním průvlakem. Tloušťka základové desky je 800 mm. Pod úrovní vozovky jsou v obou tunelových troubách navrženy technické chodby, které navazují na technické chodby v ražených tunelech a jsou průběžné ve všech tunelech celého souboru staveb. V popisovaném úseku tunelů jsou navrženy celkem tři SOS výklenky. Pro možnost úniku osob z tunelů v případě havárie jsou za SOS výklenky navrženy požárně oddělené prostory se schodištěm, které propojuje úroveň komunikací s úrovní technických chodeb. Toto opatření bylo doplněno do dokumentace pro stavební povolení stavby 0079 na základě závěrů z bezpečnostní studie, viz samostatný článek. V místech SOS výklenků jsou pod úrovní komunikací navrženy souběžně s technickou chodbou místnosti rozvoden o délce 10,0 m. Ve střední dělící stěně mezi tunely jsou v místech SOS výklenků navrženy průchody s požárními uzávěry pouze pro složky IZS (integrovaný záchranný systém). Výdechový objekt Špejchar je navržen pro odvětrání tunelů v případě požáru. Objekt se nachází v křížení ulic Milady Horákové a ul. Pelléova, sestává ze dvou větracích kanálů nad tunely o šířce 8,5 m a výšce 3,0 m a strojovny VZD umístěné na boku STT. Provozně je tento objekt nutný až po výstavbě a zprovoznění navazující stavby 0080. V rámci zařízení staveniště bude sloužit pro staveništní větrání při výstavbě hloubených tunelů v úseku podzemních stěn a návazně též pro staveništní větrání hloubených tunelů stavby 0080 v úseku Prašný most – Špejchar. Nadzemní část objektu je navržena pouze jako provizorní. Definitivní objekt výdechu požárního větrání nadzemní část bude realizován v závěru stavby 0080. Výhledově lze počítat s možností začlenit architektonicky výdechový objekt do nadzemní zástavby, která může být na tomto pozemku v budoucnu realizována. Hloubené tunely Letná – východní, portálová část, délka 299,6 m. Ostění hloubených tunelů je navrženo jako železobetonová monolitická konstrukce. Před raženým portálem je v prostoru mezi oběma tunelovými troubami a v úrovni nad nimi navrženo technologické centrum TGC 3. V úrovni nad oběma tunelovými troubami jsou pak v délce 226,0 m od raženého portálu navrženy podzemní garáže Letná, které mají 1 až 3 podzemní podlaží. Konstrukce hloubených tunelů je tvořena stropní a základovou deskou a bočními stěnami. V délce 115,0 m mají obě tunelové trouby společnou střední stěnu. Stropní deska má tloušťku ve střední části 1,0 m, u bočních stěn se tloušťka zvětšuje náběhem na 1,3 m. V místě tunelových rozpletů, u zaústění tunelových ramp bude tloušťka stropní konstrukce až 2,0 m. Tloušťka bočních stěn je 800 mm a tloušťka základové desky je 900 mm. Společná střední stěna má tloušťku 800 mm. Vnitřní uspořádání tunelů je obdobné jako u tunelů v západní části stavební jámy. V popisovaném úseku jsou navrženy celkem dva výklenky SOS se stejnými úpravami pro únik osob a rozvodny, jak bylo popsáno výše.

Podcházení Šlechotovy restaurace

Na úpatí svahu z Letné, ve Stromovce u Šlechtovy restaurace, se nachází přechodové pásmo mezi libeňskými břidlicemi a řevnickými křemenci. Ze sklonových důvodů jsou zde tunely vedeny velmi blízko plně nasycených kvartérních sedimentů (více popsáno v článku o průzkumné štole). Pro bezpečný podchod tímto úsekem byla zvažována tato doplňující opatření:
• sanační injektáže (cement, polyuretany…),
• mikrotunelování,
• zmrazování,
• TBM (pro celou trasu MO).
Na základě multikriteriálního hodnocení byla zvolena varianta sanačních injektáží. Bohužel není doposud možné v tomto úseku provádět jakékoliv práce z povrchu, proto jsou navrženy injektáže z průzkumné štoly, což vede k technickým komplikacím a zvýšení nákladů. Možná trysková injektáž prováděná z povrchu by nezpůsobila újmu současnému prostředí Stromovky a případná úspora by se pohybovala v řádu desítek milionů korun.

zdroj: www.ita-aites.cz