Pražský okruh – souhrnné informace

zdroj: Magistrát Hlavního města Prahy, 12.6.2007

Zlepšení dopravní situace a ozdravení životního prostředí patří mezi priority hlavního města Prahy. Oboje do značné míry závisí na dokončení vnitřního městského a vnějšího silničního okruhu. Hlavním cílem pro následující období je dostavba vnějšího silničního okruhu, neboť jen v návaznosti na něj bude možné zprovoznit vnitřní městský okruh.
Vývoj rychlostní silnice

Všechny dálnice i rychlostní komunikace (kromě D2 a R35) na území Čech začínají v Praze – D1, (D3), D5, D8, D11, R4, (R6), R7 i R10. Všechny tyto vyjmenované silniční tepny by měl v Praze spojit okruh dálničního typu a odvést plynule tranzit tak, aby hlavní město nebylo vůbec průjezdem poznamenáno.

Z tohoto důvodu v Praze postupně vzniká tzv. „Pražský okruh“ neboli rychlostní silnice R1. Někdy se tento okruh označuje také jako „vnější“, protože v Praze je budován ještě vnitřní tzv. „Městský okruh“ (MO).

O výstavbě velkého dálničního okruhu, který by pojal tranzitní dopravu, se v Praze mluvilo již před 2. sv. válkou, protože město takové velikosti se bez podobného projektu neobejde. Stavba okruhu ovšem byla schválena až v roce 1963 a výstavba dálničního okruhu kolem Prahy začala teprve v 80. letech. V roce 1987 došlo k rozhodnutí, že okruh nebude dálnice, ale pouze rychlostní silnice. Pro řidiče to ovšem žádný podstatný rozdíl nepředstavuje. Ukončily se tak také debaty, jaké očíslování by měla tato „dálnice“ mít (D1 už v té době existovala).

V současnosti jsou v provozu dvě souvislé části okruhu R1 – na západě města úsek Ruzyně – Slivenec (stavby 515, 516 a 517) – zde se napojují D5, R7 a budoucí R6 – a na východě města úsek Satalice – Běchovice (stavba 510), která spojuje dálnice D11 a R10. Tyto dva úseky dohromady měří necelých 17 km. Celková délka okruhu bude cca 83 km.

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají. Silný tranzit přes naše území zaznamenaný po vstupu do EU v květnu 2004 a zvýšený podíl kamionů bude využívat Pražský okruh namísto problematického a pomalého projíždění Prahou.

Aby ale svou funkci okruh vykonával, nesmí vést daleko od města, aby tranzit nevyužíval kratší cestu přes město, zároveň ale také nesmí vést blízko, aby výrazně nezasahoval do obydlených oblastí. O budoucí trase Pražského okruhu se v několika lokalitách vedou dlouhé debaty, proti různým možným variantám tras stojí řada občanských sdružení a ekologů (nejsilnější odpor proti současným plánům se vede na severu, v městské části Praha-Suchdol). Nicméně v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, schváleném Zastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením č. 10/05 ze dne 9.9.1999, stejně jako v Územním plánu velkého územního celku Pražského regionu, schváleném Zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením č. 55-15/2006/ZK ze dne 18.12.2006, je trasa „Pražského okruhu“ kompletně stabilizována (s výjimkou stavby č. 520 Březiněves – Satalice zatím v rovině územní rezervy resp. výhledovém horizontu). Problémem jistě bude i plánovaná cena dostavby R1, která se odhaduje na 84 miliard korun.