Příběh Hradčanské

Bylo nebylo…

Za devatero horami a devatero tramvajovými zastávkami, začali stavět tunel.

Postavili ohrady, vyrubali stromy, vyfrézovali vozovku, zapíchali zápory a začali kopat díru.

Když už vyhrabali dost velkou díru, pustili se do práce.

A protože jim to šlo pěkně od ruky, brzy mohli stavět. Aby zůstala zachována rovnováha vesmíru, museli občas něco zbourat, ale ve výsledku toho spíš přibývalo. Tunel se brzy zaradoval, protože konečně dostal svou první střechu.

Střechy přibývalo a postupně se schovávala pod hnedou perinou. Do periny se zacaly schovavat první zděné i plastově trubičky a tunel spokojeně rostl a rostl až nakonec uz byl kam až oko dohlédne.

Tunelu to ale nestačilo a tak začal růst i na druhou stranu. Hneda perina se tunelu zdala nejak moc hneda, a tak se musela dobarvovat. Presto ale pribyvala a tunel uz zacal netrpelive vyhlizet strechu na svem druhem konci. Nakonec se dockal a spokojene se dal rozrustal.

Perina byla obcas belejsi, nez si tunel puvodne predstavoval, ale to mu nebranilo se dal hezky rozpinat, az nakonec uz byl uplne vsude.

Na tunelu zacaly vznikat chodbicky pro lidicky. Chodbicky rostly jako z vody a brzy dostaly prvni steny. Aby steny nenastydly od vlhka, musely dostat cihlovy kabatek. Tunel si spokojene odpocival pod perinou a chodbicky pro lidicky zacaly dostavat strechu. Na strese bylo docela rusno a brzy se ukazaly i slusive obloucky. I chodbicky zacaly dostavat hnedou perinu, ktera rychle pribyvala, ale i chodbickam se zdala nejaka moc tmava.

Nakonec se na perine zacala objevovat ulice. Nejdriv to byly same dratky, ale brzy se objevily i prvni kousky cesty, z ktere se nakonec vyklubala cesta pro tramvaj. Cesta pro tramvaj dostala uhledny okraj a vedle se zacala klubat cesta pro auta. Chodbicky pro lidicky dostaly hnedou perinu i na strechu a uhledne okraje cest se zacaly rozsirovat smerem k nim, az byly az na strese. Cesta pro chodce zacala dostavat kostkovany kabatek a cele to zacalo vypadat jako ulice. Jeste bylo potreba poskladat spousty kostek a protahnout cestu pro tramvaje a ulice zacala vykukovat na svet. Nakonec se uz jen namalovala a vyrazila mezi lidi.

A jestli neumreli, tak tam pod tou hnedou perinou spi dodnes. 🙂

Děkuji Standovi za sepsání příběhu…