Hluboké srdce křižovatky

zdroj: Čtrnáctideník Metrostav 16. března 2009 / 5 / XXI – tam najdete i obrázky

Hluboké srdce křižovatky
Už za rok zahloubená mimoúrovňová křižovatka na Malovance propojí Strahovský tunel s Břevnovem. Spojení se Střešovicemi a Letnou přijdou na řadu později, až po úplném dokončení tunelového komplexu Blanka. Z něj zatím do srdce stavební jámy osaměle ústí jen výjezdová větev tubusu ve směru k Strahovskému tunelu. Složitý uzel na vysoce dopravně zatíženém území buduje divize 5 nepřetržitě už čtvrtý rok.
„Stavba běží podle dohod s investorem a blíží se do své poslední třetí etapy,“ prozradil vedoucí projektu Ing. Tomáš Kohout. „Dokončujeme srdce hlavní křižovatky, kde celkem vytěžíme asi 100 tisíc kubíků zeminy.
Stavíme most na Patočkově ulici přes budoucí výjezd ze Strahovského tunelu. V oddělené jámě se chystáme na betonáž nosných monolitických železobetonových konstrukcí malého hloubeného tunelu.“
Během pouhých dvou dnů dokázal vloni v listopadu tým Ing. Kohouta převést dopravu z původní uliční trasy na provizorní komunikace současné druhé etapy stavby. Auta včetně veřejné dopravy teď v obou směrech jezdí po severním okraji stavební jámy, kudy ji také objíždějí pro vjezd do Strahovského tunelu. Výjezdová rampa z tunelu Blanka do Břevnova (vizualizace č. 2 zcela vlevo) má hotové všechny podzemní nosné konstrukce, je ale zasypaná a vede po ní provizorní komunikace.
„Vloni v první etapě stavby jsme dokončili také lávku pro pěší přes Patočkovu ulici (foto č. 1),“ popisuje Ing. Kohout. „Výtah pro bezbariérový přístup však bohužel ještě není v provozu, protože investor pro něj hledá vhodného správce. Údržba osamoceně stojícího a volně přístupného elektrického zařízení totiž nebude snadná.“
U dvoupolového hlavního mostu křižovatky jsou hotové střední pilíře (titulní foto) a jedna opěra, druhou železáři armují. Pevná skruž pro stavbu vodorovné nosné konstrukce bude hotová v dubnu. Od května se do ní začne betonovat. „Divize 7 pro nás teď dokončuje hrubé terénní úpravy křižovatky. Ve spolupráci s Doprastavem už brzo začneme budovat nosné konstrukce malého tunelového tubusu,“ pokračuje Ing. Kohout. „Slováci pro nás dělají bednění a armaturu, vyplnění betonem od TBG Metrostav si pak už zajišťujeme sami.“
V průběhu letních prázdnin bude doprava převedena do tras třetí, závěrečné fáze stavby. Komunikace mezi Břevnovem, Střešovicemi a Smíchovem při ní většinou povedou už po definitivních trasách. Na dokončení pak zbude jen portálová dilatace u výjezdu z malého tunelu. „Také zbytek opěrných stěn, pár komunikací a – jak my říkáme – ‚krásno‘,“ uzavírá Ing. Kohout. „Vedení dopravy v našem úseku však ještě bude ovlivněné rozpracovaností a průjezdností následujícího úseku hloubených tunelů, tedy stavbou SAT 2B, která propojí Malovanku přímo se stavbou MYPRA komplexu Blanka.“ Severní strana staveniště MÚK Malovanka je však už dnes osázená vzrostlými stromy. Na novém rybníčku před ústím potoka Brusnice do podzemí se cákají kachny. Další kus hotového díla tak okolním obyvatelům ukazuje, že projekt neřeší jen dopravní situaci, ale i pásy zeleně kolem Patočkovy ulice a Strahovského tunelu. Představu o konečné podobě této části Prahy získají návštěvníci už dnes v informačním centru Městského okruhu na Letné nebo na internetových stránkách www.tunelblanka.cz, odkud pochází i zveřejněná vizualizace.

PTÁME SE
Ing. Tomáše Kohouta,
vedoucího projektu z divize 5
Hned po studiu Ing. Kohout nastoupil jako asistent na stavbu mostu mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou. Od té doby nabyl zkušenosti, získal autorizaci v oboru dopravních staveb a před čtyřmi lety se už jako vedoucí projektu přesunul k druhému portálu Strahovského tunelu, aby postavil MÚK Malovanka.
Čtyři roky na stavbě velké křižovatky jsou dlouhá doba. Jak byste ji charakterizoval?
Ze začátku jsme vůbec nemohli stavět podle plánu. Museli jsme vymýšlet, co postavit – aby na to bylo stavební povolení – a jak to postavit, aby hotové objekty nepřekážely dalšímu postupu a zakázku jsme dokončili v požadovaném termínu. Čas ukázal, že jsme se rozhodovali správně. Dnes už delší dobu stavíme naplno, či spíš se blížíme k závěru. Na jaře příštího roku by křižovatka měla být hotová. O jejím plném zprovoznění však rozhodne až postup stavby hloubených tunelů SAT 2B, které Malovanku propojí s tunelovým komplexem Blanka.
Původně jste na stavební fakultě vystudoval ekonomii a řízení. Baví vás dopravní stavby?
Baví. Pracuji rád na stavbách velkých rozměrů a objemů. Jen bych si je někdy přál stavět na zelené louce. Uprostřed města se musím věnovat hlavně jednáním se správci inženýrských sítí a s institucemi. Navíc nám přes stavbu denně projede na 40 tisíc aut včetně veřejné dopravy a nepočítám nadšence, kteří si nás fotografují. Raději bych víc času věnoval konstrukcím, sestavování časových harmonogramů a vymýšlení správných technických řešení.
Co bylo po této stránce nejsložitější na Malovance?
Asi umístění stavby. A to jak kvůli okolní zástavbě, tak pro složité zakládání. Tunely totiž hloubíme pod hladinou spodní vody v navážkách a v korytě historického potoka. Vzhledem ke špatným geologickým poměrům jsme jejich základovou spáru museli prohloubit a sanovat až 80 cm vysokou vrstvou štěrku při stálém odčerpávání vody. Čtyřikrát se tu utopil buldozer a to se hned tak nestává.
Stavební jámu menšího tunelu dnes těžíte blízko obytných domů v Patočkově ulici. Jak jsou zajištěné?
Jejich stabilitu zaručuje únosné pažení stavební jámy, protože základy domů leží v druhé kotevní úrovni. V objektech jsme v předstihu provedli pasportizaci a osadili je nivelačním sledováním. Staré trhliny v nosných konstrukcích jsme přemostili automatickými deformetry, které stav objektů nepřetržitě monitorují a přes server umožňují jejich on-line pozorování. Vedle domů je také umístěný inklinometr, který sleduje pohyb horninového masivu, a na kotvách ve stavební jámě jsou dynamometry měřící jejich prostorový pohyb. Všechny naše práce zde probíhají bez problémů, přesto se těším na červen, až budeme mít jámu zasypanou. Pak teprve budu klidně spát.
Už za rok stavbu dokončíte. Co bude dělat potom?
Rádi bychom se podíleli na budování hloubených tunelů při návazné stavbě SAT 2B. Zahrne sice jen asi 400 metrů dlouhý úsek, zato bude díky oboustranné zástavbě kolem Patočkovy ulice velmi náročná a bude obsahovat dokonce o čtvrtinu víc stavebních objektů, než má naše dnešní zakázka. Myslím si, že bychom při této stavbě dobře obstáli i díky našim dnešním zkušenostem ze stavby mimoúrovňové křižovatky Malovanka. Mám tu totiž sehraný tým, ve kterém je kromě několika absolventů i řada starších praktiků. Sám jsem si je do týmu vybral, protože si vážím jejich znalostí, zkušeností a nadhledu. Přál bych si, aby bez ohledu na možné omezení stavební výroby v následujícím období s námi vydrželi pracovat tak dlouho, jak jim to jejich schopnosti dovolí.
Co dovolí náročná stavba vám? Máte čas na rodinu?
Na rodinu si ho najdu vždycky. Manželka má stejně jako já ráda střelbu, takže na střelnici chodíme spolu. Jen na motorce už jezdím rozumněji, odpovědnost za děti mě přivedla k větší opatrnosti. Stejně si v poslední době nejraději zajdu se psem do lesa, kde je krásné ticho a klid.

Stavba tunelového komplexu Blanka se rozrůstá do délky i do hloubky
Výstavbu hloubených tunelů Blanka na trojském břehu limituje budoucí Trojský most a z druhé strany ražba tunelů na Letnou. „O variantě Trojského mostu investor dosud nerozhodl,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Pavel Šindelář z divize 2, která stavbu komplexu řídí. „Proto jsme u vjezdu do hloubených tunelů prozatím skončili dilatačním celkem číslo 10 (foto č. 1). Zkosený rám dílu 11 dokončíme dodatečně, aby tvořil s mostem jeden celek.“ Obě souběžné trouby hloubených tunelů mají u vjezdu z trojské strany obdélníkový průřez. Jeho monolitickou železobetonovou konstrukci provádějí betonáři z naší divize 6. V současnosti pracují na zastropení dvou koncových dilatačních celků (foto č. 2). Práci v tomto místě komplikuje hlavní kanalizační sběrač dešťové vody z přilehlých Bohnic. Divize 4 pro něj dodala mostní provizorium, aby mohl být převeden do dočasné trasy (foto č. 3). Do definitivní bude uložen až po dokončení, izolaci a zasypání pod ním procházejících tunelů. Blíž k trojskému portálu ražených tunelů se trasa dostává do větší hloubky, a proto se průřez hloubených tunelů mění z obdélníkového na klenbový. V tomto místě probíhá stavba jen v jižní polovině stavební jámy, kde izolatéři pokládají hydroizolace na podkladní betony technického kanálu (foto č. 4). Severní část jámy před portály bude ještě víc než rok sloužit jako vjezdová rampa do ražených tunelů. Do jejich jižního tubusu právě zajela forma na definitivní ostění (foto č. 5). Zatímco v Troji se stavba natahuje do délky, na Prašném mostě se přes zimu prohloubila. Tým Ing. Pavla Kacíře z divize 1 zde totiž dokončil 62 m hluboké spadiště kanalizace o průměru 6 m (foto č. 6). Stávající stoková síť ze Střešovic bude díky němu převedena do kmenové stoky K (foto č. 7), která prochází v hloubce pod Svatovítskou ulicí. Na různých místech Prahy tak můžete sledovat, jak stavba tunelového komplexu Blanka zdárně pokračuje.