V tunelu se pracuje, i když se nerazí

zdroj: přepis z tištěného vydání deníku Právo 25.2.2009

Z komplexu tunelů Blanka chybí asi kilometr, hlavní město kvůli němu čekají v létě dopravní uzavírky

Největší pražská stavba, právě budovaný komplex tunelů Blanka, se buduje i přes současný zákaz ražby. Kvůli propadům země ve Stromovce totiž báňský úřad stále nepovolil další pokračování podzemních prací.
„Harmonogram to nijak nekomplikuje, pracuje se na všech dalších částech rozsáhlé stavby,“ řekl Právu přímo na staveništi v Troji František Polák, mluvčí společnosti Metrostav, která tunel staví. Čilý ruch byl vidět hlavně v úseku hloubených tunelů nedaleko současného tramvajového mostu na trojském břehu.
Právě kvůli tomuto dílu čeká již letos v létě Pražany asi měsíční výluka tramvají. „Nyní už jsme u trati z obou stran v podstatě hotovi, takže budeme muset provoz přerušit a vyhloubit tunel pod tramvajovou tratí, která se hned po dokončení vrátí do současné trasy,“ vysvětlil Polák s tím, že výluka bude po dohodě s městem a dopravním podnikem až v letních měsících.
Další omezení se bude týkat vlakových spojů na trati z Prahy do Kladna, dojít by k ní mělo zřejmě již v dubnu.
„Bude se opravovat a rozšiřovat přemostění vlakové trati u křižovatky Prašný most v trase Svatovítské ulice. Zatím o tom jednáme s dráhami a vypadá to, že by vlaky končily buď v zastávce Veleslavín, nebo v nové provizorní zastávce blíže k metru Dejvická,“ upřesnil Polák. V červenci by se měly tramvaje vrátit na smyčku Špejchar, na podzim už by podle Metrostavu mohly tramvaje jezdit i přes Letnou, Badeniho ulicí k Chotkovým sadům. Odhadovaný termín je letošní říjen, kdy se zřejmě na třídu Milady Horákové vrátí i auta. Veškerá omezení ale skončí až o rok později, v říjnu 2010.
Stále se přes zákaz ražby pracuje i v tunelech. Ty nyní vedou od Troje pod Vltavou asi kilometr a čtvrt ke Stromovce, v jedné z trub je již hotová provizorní komunikace a nyní se tu na vybetonované stěny připevňují vrstvy speciální izolace proti vodě. Teprve na ni se pomocí takzvané šablony vybetonuje hlavní nosný oblouk tunelu. Z vedlejší trouby zatím těžké nákladní vozy stále vyvážejí vytěžený materiál, který má konzistenci hustého šedého bahna. Ani tato fáze stavby ale není organizačně zcela jednoduchá. „Máme tu špinavou skládku přímo na staveništi, na tu vozí náklaďáky vytěženou zem. Směrem ven z této skládky už jezdí čistá auta po čisté silnici, čímž zabráníme zablácení běžných silnic, na které si lidé u takových staveb nejvíce stěžují,“ vysvětlil Polák.
Podobných komplikací je na stavbě řada. Jen běžné inženýrské sítě se kolikrát musí opakovaně překládat, aby mohla stavba pokračovat a žádný důležitý kabel či roura přitom nebyly přerušeny. V současné době chybí v podzemí prorazit asi kilometr tunelů mezi Letenskou plání a Stromovkou, kde se právě dokončuje zajištění nadloží tunelu po propadu země, ke kterému došlo vloni koncem léta.
„Dokončujeme injektáže, které se pro jistotu dělají v trase tunelu v delším úseku, koncem března budou dokončeny terénní úpravy, zmizí veškerá technika a slovo dostanou zahradníci, kteří louku uvedou do původního stavu,“ řekl na dotaz Práva Polák. Propady ve Stromovce by ale podle odhadů vedení Metrostavu neměly stavbu prodražit, dosud se proinvestovalo asi 3,5 miliardy, celková cena stavby, s níž Metrostav vyhrál v soutěži, je 21,2 miliardy korun, dalších 4,5 miliardy korun bude stát technologické zařízení.
Stejně jako tunel Mrázovka by měla i tato stavba být z hlediska bezpečnosti a požární ochrany na světové špičce.