Trocha archeologie…

23. 2. 2009 – 10.50 | 659x

Rozhovor s Lubošem Jiráněm ředitelem Archeologického ústavu AV ČR
ČRo 1 – Radiožurnál 18.2.2009

Samozřejmě se zmínkou i o tunelu Blanka…

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
V tradičním čase, 6 minut po desáté hodině sedí ve studiu dopoledního Radiožurnálu host. Dnes je to ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, pan Luboš Jiráň. Vítejte, dobrý den.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Dobré dopoledne.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Pane řediteli, jak úspěšný by byl archeologický ústav nebýt stavebních prací nebo toho, řekněme, boomu stavebních prací, nejenom v Praze, ale po celé naší zemi.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Já myslím, že z tohohle hlediska by byl asi stejně úspěšný jak s boomem nebo bez boomu, protože jestli myslíte finanční stránku toho všeho, tak tam je to celkem jasné. Archeologické výzkumy ze zákona jsou nonprofitní činnost. To znamená, archeologický ústav, ani žádná jiná organizace oprávněná k provádění těchto výzkumů nemůže vytvářet zisk na těchto, na těchto výzkumech. To znamená, tato činnost se provádí ze zákona, jak jsem říkal, je nonprofitní a na hospodaření či úspěšnost finanční archeologického ústavu to nemá žádný zásadní vliv.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Já se spíš ptám na to, co všechno se dá najít. Na ty objevy a nálezy.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Ano, to je samozřejmé. Je, je, je zřejmé, že jaksi s tím stavebním boomem obrovským způsobem. Obrovským tedy, v obrovském počtu stoupá počet archeologických výzkumů, těch záchranných archeologických výzkumů, než tomu bylo třeba před dvaceti lety. Existuje spousta oprávněných organizací, které můžou provádět archeologické výzkumy. Ze zákona ta hlavní instituce, která má provádět záchranné archeologické výzkumy nebo vůbec archeologické výzkumy, je archeologický ústav. Čili ten nálezový fond, který, který je každoročně jaksi vyzvedáván ze země, se obrovským způsobem rozrůstá. Ten problém je spíše v tom, že jaksi chybí kapacity na jeho odborné zpracování, čili dostává…

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Takže máme málo archeologů?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Ale máme málo archeologů. Teďka proběhl takový celoevropský výzkum, kterého jsme se také zúčastnili. A ten srovnával počty archeologů v různých zemích. Samozřejmě, že z pohledu takového včasného zpracování a zhodnocení všech nálezů, které se v poslední době našly, tak se dá říct, že máme málo archeologů, ale není to fatální záležitost.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
To říká host dopoledního Radiožurnálu Luboš Jiráň, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Na www.radiožurnál.cz se můžete ptát dnešního hosta dopoledního Radiožurnálu, pana Luboše Jiráně, ředitele Archeologického ústavu Akademie věd České republiky na to, co vás zajímá. Já jsem si s velkou chutí přečetla zprávu, která vyšla zhruba v půlce ledna o nálezech v tunelu Blanka. Pro nepražské připomínám, že je to Letná, poblíž Pražského hradu. Jak to vlastně funguje v případě těchhle hloubkových prací. Já vím, že když někdo staví dům a potřebuje si to nechat prozkoumat, tak, tak tam se to zkoumá z povrchu, ale jak se to dělá v tunelu?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
No, i tady se to zkoumá z povrchu. My samozřejmě nezkoumáme v tunelu, ale každý tunel musí mít nějaké vyústění. To znamená, my zkoumáme ta místa, která jsou poškozována stavbou, která tedy zasahují z povrchu a vlastně tím hloubením těch jam, které, které tam provádí stavební firma, tak dochází k narušování archeologických kontextů, archeologických situací. A v podstatě v průběhu té stavby je tam prováděn archeologický výzkum formou dohledu. V okamžiku, kdy ty stroje tedy narazí na nějaké místo, které obsahuje archeologické nálezy, nebo kde jsou zjištěny archeologické situace, no, tak potom příslušní archeologové, kteří jsou tam přítomní, tento nález zdokumentují, vyzvednou a v podstatě, dá se říct, zachrání před zničením tou stavbou. Čili není to tak, že bychom kopali v tunelu, ale kopeme v těch místech, kde ta stavba vychází na povrch.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Jak to ti muži u těch strojů poznají, že se zrovna prokopávají někam do středověku nebo ještě dále?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Oni to právě nepoznají. To je ten problém, že, samozřejmě ty muži u těch strojů to poznají v okamžiku, kdy naleznou nějaké předměty, artefakty, relikty, které jsou na první pohled patrné, že tam nepatří. Například kostru nebo já nevím. Ale jinak to samozřejmě nepoznají, protože většinou pokud jde o sídlištní situace pravěké, tak se jedná o vrstvy, které jsou porušeny. O vrstvy takzvané kulturní, které vznikly antropogenní činností, čili činností člověka. A právě proto jsou tam přítomni ti archeologové, kteří to, kteří to rozeznají. Občas se setkáváme s tím, že je námitka: „No, my budeme stavět, ale když něco najdem, tak vás samozřejmě zavoláme,“ jenomže pro amatéra je ten archeologický kontext většinou nerozklíčovatelný, takže ho nevidí a pak se také stává, že i když ho vidí, tak to zabetonuje, aby to běželo rychleji.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
To znamená, raději nebudeme volat archeology, oni by nás ještě zdrželi.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Což většinou nebývá pravda, ale je to takový předsudek.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
A kdyby někdo třeba v tom tunelu Blanka narazil na nějakou skutečně zajímavou oblast, mohlo by se stát, že se stavba toho tunelu třeba pozastaví? Nebo jak to funguje v takovémhle případě?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Víte co, nejlepší je, když se se stavebníkem, zejména u těchto větších akcí, předem dohodneme. Takovou spolupráci vynikající máme třeba s Ředitelstvím silnic a dálnic. A my víme, kde a co se bude stavět, kdy se začne. A vlastně po dohodě s tím investorem provádíme už takový předstihový výzkum, kde zjistíme, které, která místa jsou tedy jaksi z archeologického hlediska více potentní. Která jsou tedy nebezpečná, která by… velice nebezpečná z toho důvodu, že by mohly pozastavit stavbu. A tam provedeme ten výzkum z předstihu. A potom se ve velmi málo případech stane, že nějak je stavba bržděna. Samozřejmě ten tunel Blanka, který je teď medializován spíše z jiných důvodů, než archeologi… z toho, co se tam našlo, je jiný případ, protože to je v hustě zastavěné aglomeraci, tam nemůžem provádět větší předstihový výzkum, takže jsme zvolili tu metodu dohledu těch ničených situací. A v okamžiku, kdy je tam zajímavá archeologie, tak tam dosáhnem. Ale nedomnívám se, že bychom zdržovali nějakým zásadním způsobem. To ani nejde, zastavit takové… rychle běžící stavbu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Vy jste řekl tunel Blanka je medializován, a já v tuhle tu chvíli bych se byla ochotna klidně vsadit, že tunel Blanka je medializován, ale že to gró současné činnosti a třeba těch nálezů, které vás těší, bude asi někde jinde, mám pravdu?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak samozřejmě, nálezy, které souvisí s tunelem Blanka jsou velice zajímavé, protože souvisejí s nejstarším osídlením okolo Pražského hradu. Bylo už objeveno část slovanského pohřebiště, které, které tam bylo a další nálezy, které se zpracovávají. Ale, co se týče například – laicky řečeno – zajímavosti archeologického výzkumu, tak musím říct, že tam je asi jedničkou výzkum, který teďka probíhá okolo Kolína. Tam se staví obchvat. Právě Ředitelství silnic a dálnic staví obchvat okolo Kolína. A to je situace, nebo to je oblast, která je vlastně z hlediska zemědělství, z hlediska sídlení nejpříhodnější v České kotlině, a odráží to také to, že tam vlastně kamkoliv kopnete, tak narazíte na nějaké pravěké relikty, pravěké situace. A tento výzkum, který je obrovský a začal vlastně před dvěma lety, a loni se rozjela ta hlavní část, tak můžeme říct, že to od výzkumů v oblasti severočeských hnědouhelných dolů největší výzkum archeologického ústavu v jeho historii. A i soubor poznatků a artefaktů a zjištěných situací archeologických tam je, dalo by se říct, velmi nadstandardní.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
To říká ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Luboš Jiráň. Je hostem dopoledního Radiožurnálu.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Dopolední Radiožurnál hostí ředitele Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, pana Luboše Jiráně, kterého také osobně čeká tento týden velký den. Představíte osmidílnou archeologii pravěkých Čech. Bude to už tenhle ten pátek. Jakou dobu přesně postihuje?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak, ten, ta syntéza nebo ten soubor osmi, osmi svazků postihuje celý pravěk, to znamená, když to vezmeme do detail…, jaksi zásadně, tak postihuje dobu přibližně milionu let. Protože začínáme nejstarším paleolitem, který tedy tam někde v Čechách začíná, a končíme dobou stěhování národů, to znamená před příchodem Slovanů v tom šestém století před naším… našeho letopočtu, pardon. Ale samozřejmě, že ten paleolit, ačkoliv zaujímá z toho celého úseku, ta nejstarší doba kamenná, zaujímá 99,9 % času, čili ačkoliv je to největší, nerozsáhlejší chronologický úsek té prehistorie, tak vlastně je mu, společně s mezolitem, následní střední dobou kamennou věnován jenom jeden svazek. A těm šesti, sedmi a půl tisíci let, které uplynuly od první zemědělské civilizace, která se objevila na našem území, tak těm je věnováno dalších tedy 6 svazků. Ten první svazek, to je takový teoretický svazek, který popisuje metody, archeologické teorie, přístupy a je prostě věnován takové té obecnější archeologii. Nebo metodice v archeologii. Kdežto ty ostatní svazky jsou potom chronologicky členěny podle jednotlivých období na, jak jsem říkal, druhý svazek je věnován paleolitu a mezolitu, třetí svazek neolitu, čtvrtý svazek eneolitu, pak je doba bronzová, doba halštatská, doba laténská a poslední svazek je doba římská a stěhování národů.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Já si, my jsme se bavili o tom, jak jste s touhle tou ideou začali. Byl to rok 2000. Byl jste hodně zoufalý, když v roce 2002 přišla povodeň a vnikla do vašeho ústavu a v podstatě tam zplundr…, zplun…, zplun…, zplundrovala, co se dalo?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
No, jeje, protože my jsme vlastně tak v tom roce 2000 pojali tu ideu, že je nové století, nové tisíciletí, tak pojďme napsat stav poznání k roku 2000. A v roce 2001 jsme tedy předložili žádost Grantové agentuře České republiky, byli jsme úspěšní, takže od roku 2002 jsme mohli začít. Podařilo se sestavit takový velice, řekl bych, úderný tým složený jak ze zástupců té starší generace, která byla na světové špičce – takzvaná generace šedesátých let v archeologii a i tedy příslušníky té mladší generace, střední generace, takže ten tým se mi zdál velice dělný a začali jsme. No, a v srpnu přišla velká voda, která nám kompletně zničila naši knihovnu a způsobila takovou obrovskou destrukci v naší hlavní ulici Letenské 4 tady v Praze na Malé Straně. Takže my jsme vlastně stáli před tím, že tedy máme projekt, který chceme dodělat, ale neměli jsme, jak říkám, knihovnu. Neměli jsme prostory, kde by teda badatelé mohli pracovat, takže jsme požádali o přerušení. To teda nám vyhověno nebylo. Takže ty první dva roky se práce velice zdržely – 2002, 2003. Ale od roku 2004 už všecko zase potom fungovalo tak, jak mělo a… Čili ty práce trvaly dejme tomu 4 až 5 let, když odečtu to přerušení.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Já si na tu povodeň vzpomínám. I na váš zoufalý výraz v novinách, kde jste říkal, že musíte ty tisky tak, abyste je zachránili před plísní, odvézt do mrazáku a tam je zmrazit. Jak to pak funguje, když se zachraňují zmrzlé knihy?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
No, to dělaly všechny instituce, které byly postiženy vodou, a které tedy potřebovaly nějaké tiskoviny zachránit. My jsme ty knihy zamrazovali, zamražovali postupně. A protože archeologové, archeologický národ, jaksi, je k sobě velice vstřícný, tak jsme velice brzy dostali nabídku z Dánska, od dánských kolegů, že oni tedy zajistí jak finance, tak techniku k tomu, aby ty zamražené knihy se zase pomalu začaly rozmrazovat. Skutečně si je odvezli. Je pravdou, že část toho souboru, zejména ty knihy, které byly zamraženy už později, kdy se stihly zamrazit později, když už vznikl nějak, začal vznikat nějaký hnilobný proces. Tak tam byla ta záchrana obtížnější. Ale nicméně po několika letech, protože ti dánští kolegové to rozmrazovali takovou speciální arktickou metodou, která trvá dlouho. Ale po několika letech část toho poničeného, potopeného fondu knižního se nám vrátila a máme ji teďka uloženou ve speciálním depozitáři v /nesrozumitelné/.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Luboš Jiráň, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky je hostem dopoledního Radiožurnálu. Vaše dotazy na něj, které posíláte na www.radiozurnal.cz, padnou v druhé půlhodině našeho rozhovoru. Deset hodin dvacet šest minut, za čtyři minuty nabídneme aktuální zprávy. Teď už je tady Václav Neckář.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Poslanci schválili Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Vyjádření premiéra Topolánka uslyšíte v následujících zprávách.

/ Zprávy /

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Sedmatřicet minut po desáté hodině je s vámi dopolední Radiožurnál. Se mnou ve studiu ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, pan Luboš Jiráň. Co je, pane řediteli, z vašeho pohledu nejdůležitější pro záchranu památek tady u nás?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak, když to vezmu tak obecně, tak asi změnit povědomí zdejších lidí, protože ta minulá doba úžasným způsobem deformovala nahlížení populace, nebo větší části populace na, na tradiční hodnoty. A co to odneslo velmi radikálně, tak je i to povědomí o kulturních hodnotách, o památkách, o jejich ochraně a jejich jaksi prezentaci. Takže oproti tradičním západním zemím, kde tohle to povědomí je velice silné, tak tady se ho teprve daří jaksi pěstovat, nebo oživovat. A pořád ještě to, ta úroveň není taková, jakou bychom si představovali, že by kulturní národ měl mít. Takže tam si myslím, že je tam hlavní zakopaný pes, v osvětě a ve vysvětlování, proč je to důležité.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Jaké zajímavé památky se podařilo vašemu ústavu zachránit v poslední době?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak tam se dá na to tuhle otázku, na tuhle otázku se dá těžko odpovědět, protože my v podstatě nezachraňujeme. Ty záchranné archeologické výzkumy se sice jmenují záchranné, ale oni ničí tu památku stejně tak, jako ji ničí ten stavebník nebo prostě další zásah do, do původního terénu. My ji jenom ničíme jaksi organizovaně a dokumentujeme to ničení. Takže vlastně my zdokumentujeme ty kontexty, zdokumentujeme uložení těch artefaktů situaci, provedeme všechny příslušné standardní úkony, které ten výzkum musí v současné době mít. Ale to místo, to vlastní uložení je stejně tak zničeno. Čili zachránit, samozřejmě spoustu věcí, ale v uvozovkách, protože jenom zachraňujeme tímhle způsobem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Pojďme k dotazům našich posluchačů. Tam se asi dostaneme k tomu, co řešíte poměrně často. Tady třeba konkrétně nastíněná situace, kdy malé město rekonstruuje starou budovu na náměstí, sežene investora, má veřejně prospěšný záměr a potom se ve sklepě najde archeologicky cenná zeď a celá rekonstrukce padne a investor odstoupí, protože archeologové nařídí zeď zachovat a draze konzervovat. To je příklad, který nám poslal někdo z našich posluchačů a ptá se, zda je správné, že vám dává zákon takovéhle pravomoci.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak my takovou pravomoc samozřejmě nemáme. Tam je potřeba rozlišit několik rovin. Ta první je, že zákon říká, že má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, tak je třeba tento záměr hned v počátku, v době přípravy tohoto záměru oznámit archeologickému ústavu. A potom tedy se dál uzavřít smlouvu a tak dále. Čili tam trochu nerozumím tomu, že najednou musel investor odstoupit, protože zřejmě tedy nenaplnil tu zákonnou povinnost, protože jinak by byl upozorněn už od začátku, jaké, jaké nebezpečí tam hrozí. Tam ta informace, nebo to sdělení o té zdi mi připadá k archeologům trochu nespravedlivé, protože archeologové nemají ze zákona žádnou moc přikazovat, co bude památkově chráněno a co nebude. To je věc ministerstva kultury a památkových, Národního památkového ústavu a zejména teda ministerstva kultury, které je prohlašuje. Čili my nemáme ze zákona žádnou, žádnou pravomoc něco nařizovat. My můžeme pouze vymáhat to, co dnes platná legislativa určuje. To znamená, že musí být proveden archeologický výzkum na území s archeologickými nálezy, které je porušováno.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Vy jste tedy zmínil už silniční obchvat Kolína, i na ten se ptají naši posluchači. Já se v souvislosti právě s tímhle obchvatem budu ptát také na leteckou archeologii. Chcete-li, můžete nám ještě poslat na dnešního hosta nějaké dotazy. Nejlépe přes www.radiozurnal.cz.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
To byla Lenka Filipová. Ve tři čtvrtě na jedenáct posloucháte dopolední Radiožurnál. Hostí Luboše Jiráně, ředitele Archeologického ústavu Akademie věd. Jeho se také ptáte. Pan Petr Novák se ptá, kdy skončí archeologický výzkum na silničním obchvatu Kolína?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak, to je taková dvojsečná otázka. Je jisté, že ten terénní výzkum skončí v prvním pololetí tohoto roku. Čili do května, maximálně do června bychom měli být pryč. Ale kdy skončí ten výzkum z hlediska archeologů, to znamená, kdy se podaří zhodnotit a publikovat to obrovské kvantum nálezů, které tam odsud pochází, tak to zodpovědět přesně neumím. Ale určitě to bude minimálně 10 let.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Vy jste si to nesmírně pochvaloval. Tu oblast. Není to potom archeologovi líto, když musí z tak hojné oblasti, kde by se ještě dalo leccos najít, odejít?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak, výzkum, která tam probíhá, tak vlastně vede kolegyně, která působí na našem detašovaném pracovišti v Kutné Hoře. Čili ona ten region má pod palcem, neodchází. Ale samozřejmě tak velký, tak velký výzkum, kdy se současně provádí, tedy záchranný výzkum, na několika plochách, tak je, tam je potřeba, aby ta personální, odborná stránka nebo, byla posílena. Takže tam je zajímavé, že vlastně celý tento obrovský výzkum na něm působí jenom ženy ve vedoucích funkcích. To znamená, 3 archeoložky tam působí. A ještě jedna kolegyně, která je technik, ale také je velice fundovaná, takže to je takový ženský výzkum a při tom největší výzkum ústavu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Dočkáme se nějaké výstavy, když je tam těch artefaktů takové množství?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Chtěl bych se obrátit na Ředitelství silnic a dálnic s nabídkou, že bychom prezentovali vlastně to, co je možné získat a co je možné nalézt, pokaď tedy ta spolupráce mezi investorem a archeologickou institucí probíhá tak, jak má. Chci se zeptat, jestli by měli zájem propagovat vlastně to, co jsme tam našli. Myslím, že ta výstava by musela mít úspěch, protože skutečně z tohohle výzkumu pocházejí situace a nálezy, které nemají zatím obdoby v České republice.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Jak často se vám, pane řediteli, stane, že vám do archeologického ústavu někdo přinese něco, co našel, řekněme, jako archeolog amatér? Mám na mysli takové ty hledače s detektory kovů a tak dále. Mám na mysli i tu sbírku, která byla objevena v bytě jednoho mrtvého muže. Myslím, že to bylo loni. A těch artefaktů bylo až na 3000.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak samozřejmě, že jsou, že jsou lidé, kteří nosí věci, které naleznou a o kterých se domnívají právem nebo neprávem, že jsou to archeologické artefakty. Je pravdou, že častěji se tyto věci nosí do muzeí, nicméně i k nám občas přijdou tedy amatérští sběratelé nebo tedy, přijdou někteří lidé, kteří něco našli a chtějí to buď určit nebo, nebo jaksi odevzdat. Ale tam je potřeba rozlišovat mnoho kategorií lidí, kteří se touto činností zabývají. Ta sbírka, o které mluvíte, to byla kauza tedy ilegálních detektorářů, hledačů, kteří skutečně procházejí českou krajinou a hledají tyhle ty artefakty na kšeft. Řečeno natvrdo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
A dá se na tom vydělat? Dá se z toho žít?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Dá se na tom vydělat, dá se na tom, dá se z toho velmi dobře žít. Ale, samozřejmě že těch lidí, kteří se tímto způsobem buď živí nebo baví, jsou stovky, minimálně. Ale zase jsou tam několik kategorií jich je. Ten problém je v tom, že zákon říká, že veškeré archeologické nálezy, které jsou učiněny na území daného kraje, jsou majetkem toho kraje. Pak zákon také jasně říká, že, že, že jestliže někdo provádí zemní zásah za účelem odkrytí archeologického nálezu, tak provádí archeologický výzkum. Archeologický výzkum může provádět pouze subjekt, který k tomu má oprávnění od Ministerstva kultury České republiky. A má dohodu s Akademií věd. A ty nálezy, jak znova říkám, jsou majetkem teda kraje, případně státu. Závisí na tom, který subjekt to provádí. Čili tam je už problém, že i ti, ti detektoráři nebo ti, kteří chtějí spolupracovat a bloudí tím lesem a něco najdou, tak když si to, když si to tedy vyzvednou a potom to prezentují na webu, jakože našli něco zajímavého, tak vlastně si vzali něco, co jim nepatří. Což někteří jaksi věcí a většina to asi neví nebo jim je to jedno. Čili tam je ten, ten zásadní problém. Druhý problém je, že i ti úplně jaksi, kteří si myslí, že se ničeho nedopouští většinou poruší ten kontext, takže ta situace je porušena před příchodem archeologa a spousta informací, které by jinak bylo možné, tak získat už nelze.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Takže nekopat.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Ale je to složitý problém, děje se to v celé Evropě a ten boj by měl asi spočívat částečně na represi a částečně na osvětě, ale v tomto případě nejsem příliš optimistický.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
To říká Luboš Jiráň, host dopoledního Radiožurnálu. Je ředitelem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
V dopoledním Radiožurnálu se ptáte ředitele Archeologického ústavu v Praze. Pane řediteli, proč víme víc o úspěších našich egyptologů, a to není nic proti nim, než o nálezech na našem území?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Samozřejmě Egypt, egyptologie, to je vždycky v popředí zájmu nejen jaksi lidí z České republiky, ale to je celosvětový problém. Je to kolébka lidské civilizace. Patří to k těm nejzákladnějším pilířům lidské civilizace – egyptská kultura. Takže samozřejmě je to také nejvíc vidět. Nebo hodně vidět. Pyramidy jsou samozřejmě daleko víc vidět, než naše pohřebiště v Čechách, ale to žertuji. Nicméně ta egyptologie česká má dlouhou tradici. A výsledky, které oni prezentují, tak jsou vynikající. Musím říct, že – a teď se nechci chlubit – ale máme na tom možná také trochu zásluhu, protože na těch expedicích egyptologů v poslední době na základě smlouvy, v posledních letech na základě smlouvy, které máme, náš ústav s Univerzitou Karlovou, tedy s egyptologickým ústavem, tak my participujeme na těchto výzkumech. Protože naše metody jsou trochu jiné, než ty tradiční egyptologické a současně máme odborníky, kteří disponují technikou, kterou kolegové z university mají, nebo z egyptologického ústavu, takže tam probíhá kooperace a lidé z archeologického, kolegové z archeologického ústavu jezdí na tyto výzkumy do Egypta.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Jakou techniku máte k dispozici? To, co egyptologové třeba nemají?

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Víte co, archeologie je čím dál více multidisciplinární vědou. To znamená, že už nevystačí s těmi klasickými postupy. Metodickými, které dříve používala jako jediné. A zejména posledních několik desítek let, posledních dvacet, třicet let, zaznamenáváme a potřebujeme obrovský nárůst kooperujících přírodovědných metod. Čili mezitím třeba můžu zmínit geofyziku, to znamená nedestruktivní průzkum objektů, které se nalézají pod zemským povrchem tak, identifikovatelných tak, aniž se musí kopat a sáhnout pod ten povrch. No, a to velice dobře funguje v případě odkrývání dutin v písku. Nebo které jsou ukryty pod, pod povrchem v těch písečných prostorech. Čili tam my, kolega náš, který se zabývá geofyzikou, je geofyzik, tak tam, myslím, velice prospěl kolegům z egyptologického ústavu při objevování nových hrobek v Egyptě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
„Zdravím pana Jiráně a dovolím si dotaz týkající se etiky archeologů a jejich výzkumů hrobek. Po smrti má tělo lidské odpočívat ve věčném klidu. Je tudíž neuctivé klid tenhle narušovat. Kdo dává archeologům právo na porušování onoho posledního spočinutí?“ ptá se An.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Tak samozřejmě je to etický problém. Je řešen vlastně ve všech kulturních zemích, které, které, kde je archeologie jaksi pěstována. Ale já musím upozornit na to, že v tom případě našich hlavních výzkumů, které provádíme, tak je na vybranou. Jak jsem už říkal, tak my provádíme z 99 % výzkumy záchranné. To znamená, jestliže my nebudeme nějakým způsobem manipulovat s těmi ostatky, které tam jsou, no tak je prostě zničí bagr. Čili ten efekt je stejný. Ale samozřejmě přiznávám, že etický problém to je. A závisí to jaksi na vnímání světa a úhlu pohledu jednotlivých lidí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
——————–
Luboš Jiráň byl hostem dopoledního Radiožurnálu. Ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Děkuji za vaši návštěvu a také za vaše odpovědi. Ať se vám hodně daří.

Luboš JIRÁŇ, ředitel Archeologického ústavu AV ČR
——————–
Děkuji za pozvání.

Diskuze a komentáře k článku jsou možné ve fóru.

pridej.cz Přidej na fungu.cz Přidat odkaz na Bookmarky.cz