Tunel Blanka, past na mamuta

28. 1. 2009 – 13.50 | 859x

Středeční Mladá fronta DNES se hned třemi články věnuje tunelu Blanka
Stavba tunelu Blanka pohřbí středověké hroby
Tunel Blanka, past na mamuta
Kdy se roztočí razící štíty pod Stromovkou?


Stavba tunelu Blanka pohřbí středověké hroby
mf DNES 28. ledna 2009 http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=023&r=mfpraha&c=1129230

Střešovice – Radlice bagru opatrně zanořuje zuby svého rypadla do jílovité země a zemina se sype. Muž v kabině pracuje neobvykle obezřetně oproti tomu, jak jsou lidé zvyklí vídat na stavbách.

Ono se není čemu divit, pod rypadlem totiž postávají dva muži a práci bagristy bedlivě sledují s očima upřenýma do místa, kde se pod silou hydraulických pístů pohybujících rypadlem drolí pevná zem.

Nejsou to dělníci, ačkoli jsou od nich k nerozeznání – vatované kabáty, reflexní vesty, helmy. Jde o archeology, kteří sledují výkopové práce při výstavbě tunelového komplexu Blanka. Nyní se soustřeďují nedaleko křižovatky ulic Patočkova a Střešovická v údolíčku potoka Brusnice.

Nedaleko se našel mamutí kel Budoucí silniční tunel, jenž propojí Malovanku a Pelc-Tyrolku, totiž vede pod územím, které lidé obývali již v pravěku. Je tedy velmi pravděpodobné, že se pod nánosy hlíny a písku skrývají kosterní pozůstatky nebo zbytky předmětů, které by mohly být pro studium našich dějin velmi přínosné. „U bagru stojí vycvičení kolegové, kteří zastaví práce, pokud zaznamenají něco, co do země nepatří,“ popsala Kateřina Tomková.

Že činnost archeologů u bagru, pro obyčejné „smrtelníky“ možná trochu nudná, není zbytečná, dokazuje geoložka Iva Herichová. Ta totiž tímto způsobem našla nedaleko tohoto místa kus mamutího klu.

Pohřebiště, ale i staré cihly Přímo v údolí Brusnice, které bylo dosud skryté pohledům Pražanů za hradbou křovisek a stromů, bylo podle archeologů také raně středověké pohřebiště.

„To pro nás bylo překvapení. Našli jsme tu lidské kosti,“ podotkla Tomková.

Na pohřebišti později vyrostly hradby obepínající Pražský hrad a vedle nich pak v osmnáctém století cihelna. Její pozůstatky jsou patrné všude kolem. Když pracovníci archeologického ústavu Akademie věd lopatkou odkrývají vrstvu země za vrstvou, narážejí na úlomky cihel a střešních tašek.

Čtěte Téma na str. C3

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Praha
Autor:

* PETR ŠVEC

Tunel Blanka, past na mamuta
mf DNES 28. ledna 2009 http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=023&r=mfpraha&c=1129239

DĚLNÍCI V. ARCHEOLOGOVÉ Při výstavbě tunelu Blanka mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou asistují dělníkům archeologové. Pod zemí se totiž dá nalézt zajímavé svědectví z pradávné minulosti naší země. Našly se lidské i zvířecí kosti, stará cihelna či kanalizace.

Střešovice – Hustá ranní mlha halí břehy široké kalné řeky. K bahnitému napajedlu míří první zvířata. Žízeň žene k vodě několik mamutů, které zpovzdáli sleduje osamělý nosorožec, o kus dál po proudu si na skupinku praturů brousí zuby hrůzostrašný šavlozubý tygr. Na svou šanci nedaleko čeká i několik lovců.

Uplynulo několik tisíc let. Mlha zůstala stejná, co ztratila na hustotě, doplňuje ranní smog, jen Vltava se za staletí prokousala o pár set metrů dále. Tam, kde tekla pravěká řeka, dnes pulzuje rušná ulice Milady Horákové. Místo mamutů se z mlhy vynořují nákladní auta, bagry a pravěké lovce vystřídali lidé v reflexních vestách. Jsou také na lovu, dokonce je zajímají ta samá zvířata – mamuti.

„Pro většinu obyvatel Dejvic je překvapením, že v dávných dobách na místě jejich domů meandrovala řeka,“ říká archeoložka Ivana Fridrichová.

Najdou mamuta?

Archeologové očekávají, že okolí pravěké řeky by mohlo ukrývat pozůstatky paleolitického osídlení v podobě kamenných nástrojů, zbytků ulovené zvěře z doby před tři sta tisíci lety.

„Jeho výskyt je předpokládán na základě starších i novějších nálezů, z nichž nejbližším byl objev klu mamuta v nedaleké Jízdárně Pražského hradu,“ vysvětluje archeoložka Fridrichová.

Lidé v reflexních vestách pečlivě sledují každé zakousnutí lžíce bagru. Jednou z nich je i geoložka Iva Herichová, která před pěti lety úlomky mamutího klu našla a zrekonstruovala. Nyní ho mohou obdivovat návštěvníci výstavy Příběh Pražského hradu.

Na své si při výzkumu nepřijdou jen archeologové, ale i geologové. Ti mají jedinečnou příležitost studovat v tomto prostoru část vltavského terasového systému. Ve Svatovítské ulici se jim třeba podařilo zdokumentovat unikátní řez souvrstvím říčních svahových usazenin, naváté a navozené zeminy, a to až do neuvěřitelné hloubky 37 metrů.

Největší změna od postavení hradeb Zájmu archeologů se teď těší údolí potoka Brusnice, v sousedství křižovatky Patočkovy a Střešovické ulice. „Stavební práce obdobného rozsahu jako teď, při výstavbě tunelu Blanka, tu už jednou v historii probíhaly, když se stavěly nedaleké barokní hradby,“ říká archeoložka Kateřina Tomková.

Právě z nich se také otevírá na staveniště, kterému zatím vládnou archeologové, nejlepší výhled.

Technika tu teď odkrývá pod bývalou zahrádkářskou kolonií stopy činnosti bývalé Strahovské cihelny, jejíž výrobky se dodnes skrývají ve zdech pražských domů. Ještě hlouběji nacházejí roztroušené kosti těch, kteří byli v 10. století pohřbeni na cihelnou porušeném středověkém hřbitově.

Archeologický výzkum, jehož hlavním cílem je zmapování krajinného vývoje v této části města od nejstarších dob do současnosti, je na pražské poměry unikátní.

* Pátrání po předcích CESTA DO PRAVĚKU Starodávná kanalizace V těsné blízkosti stanice metra Hradčanská se našly pozůstatky historických kanalizačních štol, které budou předmětem dalšího výzkumu. Práce pokračují zkoumáním zeminy, kde by mohly být kosti velkých savců z doby kamenné – mamutů, srstnatých nosorožců, praturů – nebo doklady o přítomnosti jejich lovců. Řeka na Hradčanech Ve Svatovítské ulici byl zdokumentován unikátní řez půdy do hloubky 37 metrů, který ukázal, že Vltava měla u Prašného mostu před stovkami tisíc let své dno.

Pravěké pohřebiště V údolí potoka Brusnice sevřeného mezi Keplerovou, Myslbekovou a Patočkovou ulicí se našly úlomky lidských kostí. Kousek odtud bylo totiž pravěké sídliště – na ostrohu, kde se dnes rozkládají Střešovice. Pohřebiště bylo zhruba v místech dnešní křižovatky Patočkova -Střešovická.

A BUDOUCNOST?

Parčík Údolí potoka Brusnice je dnes obsazeno dělníky, kteří zde začínají hloubit úsek tunelu Blanka. Až za dva a půl roku toto dosud velmi zanedbané údolí s chatovou osadou a zbytky vojenského hřbitova opustí, bude zde zcela nový park s říčkou.

Údolí na jedné straně uzavírají barokní hradčanské hradby, na druhé straně rušná ulice. Parčík bude i u plánovaného výjezdu z tunelu nad Prašným mostem.

U stanice metra Hradčanská se plánuje nové náměstí a také výstavba domů. U výjezdu na Pelc-Tyrolce bude opět park a také nový most přes Vltavu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Praha
Autor:

* ROBERT OPPELT

Kdy se roztočí razící štíty pod Stromovkou?
mf DNES 28. ledna 2009 http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=023&r=mfpraha&c=1129240

Bubeneč – Blanka je dívčí jméno, které již Pražané svým dětem moc nedávají. Přesto se stalo jménem pro jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb v metropoli v historii. Jde o tunel, kterým budou moci řidiči v roce 2011 projet ze Strahovského tunelu až k ulici V Holešovičkách v Pelc-Tyrolce.

Proč zrovna Blanka? Když se začal tunel vnitřního silničního okruhu plánovat, uvažovalo se o třech variantách pojmenovaných dívčími jmény Dana, Blanka a Hana podle čtvrti, pod níž procházely. Dana zastupovala Dejvice, Blanka Bubeneč a Hana Holešovice. Začal se stavět tunel pod Bubenčem.

Nyní této volby možná projektanti litují. Blanka na rozdíl od svých „sester“ totiž vede pod parkem Stromovka, která leží na písečných říčních nánosech a dělníkům to ztěžuje ražbu. Už dvakrát se jim proto tunel v nestabilním podloží propadl a v podzemí zmizela obrovská část zeleně nad ním. Jen náhodou se nikomu nic nestalo.

Od loňského října, kdy se tunel propadl podruhé, se v podzemí pod Stromovkou nepracuje. A to přesto, že báňský úřad před dvěma týdny ražbu povolil.

„Ještě se nezačalo a ani nedokážu odhadnout, kdy se začne. Je to v řádu týdnů,“ krčí rameny František Polák ze společnosti Metrostav, která pod parkem pracuje.

Aby nemohlo dojít k neštěstí, bude místo v parku, pod nímž se právě tunel razí, obehnáno pletivem a také zde bude postávat pracovník firmy jako nepřetržitý dohled.

I přes minimálně čtvrtletní zpoždění prý není termín dokončení tunelu ohrožen. „U tunelů na rozdíl od pozemních staveb takové zdržení nemá vliv na termín dokončení,“ komentuje to Polák.

Až se razící štíty roztočí, začnou se dělníci prokousávat skálou pod zástavbou na Letné. Tady, těsně za stadionem fotbalové Sparty, také vyroste vysoký komín odvádějící z tunelu výfukové plyny. Podobný bude stát také u Střešovické ulice na Malovance a na břehu Vltavy na Pelc-Tyrolce.

Metrostav očekává, že domy stojící přímo nad tunelem poklesnou o 2 až 3,5 centimetru. Očekávat to mohou obyvatelé holešovických domů v ulicích Na Výšinách, Milady Horákové, Jana Zajíce a Korunovační.

* Blanka v číslech

Informace o výstavbě tunelu

Úsek Brusnice 1 105 m

Úsek Dejvice 1 007 m

Úsek Královská obora 3 090 m

Ražené tunely celkem 2 766 m

Hloubené tun. celkem 2 736 m

Celková délka tunelů 5 502 m

Minimální nadloží tunelu 8 m

Maximální nadloží tunelu 44 m

Dokončení stavby podzim 2011

Informace o vozovce

Výška tunelu 4,8 m

Šířka jízdního pruhu 3,5 m

Počet jízdních pruhů 2-3

Maximální stoupání 5%

Rychlost v tunelu 70 km/h

Počet aut cca 50 tis./den

Informace o silničním okruhu Tunel Blanka je součástí vnitřního silničního okruhu, který jako prstenec obepne širší centrum Prahy. Výjezdy z tunelu budou na Malovance, u Prašného mostu, na Špejcharu a v Pelc-Tyrolce. Nyní již řidiči mohou jet po hotové silnici mezi Hostivaří a Malovankou (Jižní spojka, Barrandovský most, tunely Mrázovka a Strahovský).

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Praha
Autor:

* PETR ŠVEC

Diskuze a komentáře k článku jsou možné ve fóru.

pridej.cz Přidej na fungu.cz Přidat odkaz na Bookmarky.cz