Co nyní hýbe Letnou: Tunel Blanka

zdroj: HOBULET 11/2007 strana 13 – časopis Městské části Praha 7.

Na Letenské pláni se cosi kope, a zatímco někteří občané se děsí toho, že už se buduje obří stadion, druzí se mylně domnívají, že nová budova Národní knihovny je na cestě ke svému vzniku. Pravda je taková, že se hloubí tunelový komplex Blanka. Proč a za jak dlouho bude hotový? Tunelový komplex Blanka v Praze, o němž je řeč, je bezpochyby největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice. Stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m, a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou
a Strahovským. Po zprovoznění, které je plánováno na rok 2011, tak vznikne nejdelší
tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km.

Rušno pod povrchem, ticho na pěšině
Budovaná trasa okruhu prochází střední částí města na hranicích historického jádra Prahy
a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka. „Již počátkem 90. let
minulého století, kdy probíhaly studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení
této části okruhu, bylo jasné, že převážnou část stavby bude třeba vést v tunelech budovaných jednak z povrchu, ale z velké části i ražených, aby výstavba a především pak provoz na vzniklé kapacitní komunikaci minimálně ovlivňovaly své okolí,“ ozřejmuje Marek Ječmének, starosta Prahy 7. Vznikající souvislý tunelový komplex Blanka zahrnuje mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Trója u nového trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky. V pořadí od již provozované západní časti městského okruhu jsou to tunelové úseky Brusnice, Dejvice a Královská obora.

Mimořádné rozměry? To se počítá
„Trasa okruhu je v celé délce vedena jako směrově rozdělená, se samostatným dvou nebo třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitě dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek, zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť,“ vysvětlil Jakub Karlíček ze společnosti Satra, která celý komplex projektovala. Rozsah celé stavby je mimořádný a srovnat jej lze pouze s výstavbou prvních provozních úseků
pražského metra. Odpovídá tomu i délka přípravy stavby, množství vyvolaných investic, počty
přeložek inženýrských sítí, organizace MHD a NAD, koordinace a organizace celé výstavby.
V průběhu realizace, ale hlavně ve výsledném efektu dojde k ovlivnění dopravního života převážné části hlavního města i ke značnému zlepšení životního prostředí v oblasti na hranicích
historického centra Prahy, zapsaného na seznam kulturního a historického dědictví UNESCO. Dnes je tento prostor naprosto neúnosně zatěžován průjezdnou dopravou se všemi kapacitními, ale i ekologickými důsledky. „Navíc dokončení a zprovoznění severozápadní části městského okruhu umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv. Severojižní magistrály, tentokrát s cílem přizpůsobit ji modernímu pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava,“ dodává tomu Jakub Karlíček.

Blančiny zajímavé detaily
V celém komplexu tunelů Blanka je mnoho technicky i stavebně zajímavých detailů řešení a náročných úseků. Vzhledem k rozsahu stavby však vyzdvihněme jen jeden z těch, které jsou relevantní pro Prahu 7, potažmo momentálně rozkopanou Letenskou pláň. Právě tady je významným prvkem tunelového komplexu portálová část hloubených tunelů. „Do otevřené stavební jámy s hloubkou až 25 m jsou kromě podzemní křižovatky, vlastních tunelových trub a podzemního technologického centra umístěny podzemní garáže s 863 parkovacími místy,“ pochvaluje si starosta Ječmének za všechny, kteří denně prožívají své parkovací martyrium právě na Letné. Nezbývá než uklidnit Pražany obávající se v souvislosti s Blankou o podkopané parkové zóny: „Na základě analýzy všech dostupných dat je možné konstatovat, že při splnění doporučených opatření na ochranu přírodních památek Královská obora a Jabloňka nedojde k ohrožení jejich biologických hodnot,“ říká starosta.
(hm, jw)

Tunelové úseky: Odkud, kudy a kam přesně povedou?

Brusnice
Vede od severního portálu Strahovského tunelu pod ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za křižovatkou s ulicí Myslbekovou vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km,
z toho je 550 m ražených tunelů.

Dejvice
Začíná v křižovatce Prašný most a pokračuje v celé délce hloubenými tunely pod třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna budoucí křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1 km.

Královská obora
Pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovkou (Královskou oborou), pod plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom dalším hloubeným úsekem až
k trojskému portálu. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2 230 m ražených.

zdroj: HOBULET 11/2007 strana 13 – časopis Městské části Praha 7.

Součástí článku je jedna vizualizace rozpletu tunelu a aktuální foto Letenské pláně.