Radlická radiála – vzdálená budoucnost

zdroj: Radlice a Jinonice 2006, 30.6.2006

Radlická radiála je obyvateli Radlic a Jinonic očekávána s nadějemi i obavami. S nadějí, že zlepší dopravní situaci a naváže na sebe většinu současného provozu, který projíždí po stávající Radlické ulici, ale také s obavou, vedle čeho to vlastně budou muset žít. Zatím je ale Radlická radiála poměrně vzdálenou budoucností. Ještě přinejmenším pár let potrvá, než se poprvé „kopne do země“.

V současné době probíhají práce na zhotovení dokumentace pro územní rozhodnutí a zároveň pro posouzení vlivu navrhované stavby na životní prostředí (EIA). Podklady pro toto posouzení (EIA) se v současné době zpracovávají a měly by být dokončeny v polovině srpna,“ říká Aleš Merta, ředitel projektové firmy PÚDIS, která ve sdružení s firmou Satra zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí. Zahájení řízení posuzování vlivu bude oznámeno veřejným oznámením a veřejnost se může v daném termínu k problematice vyjádřit. Výsledek posouzení EIA bude poté předložen příslušným orgánům k projednání v režimu, který stanovuje zákon. „Z tohoto projednávání mohou vzejít další upřesňující podmínky a požadavky pro konkrétní návrh dokumentace pro územní rozhodnutí,“ říká Aleš Merta z PÚDIS. Až poté, co budou do návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí zapracovány důvodné připomínky vzešlé z dokumentace EIA, bude upravená dokumentace předložena k územní řízení, poté ke stavebnímu řízení.

Odložená stavba?
Výsledné znění dokumentace se zapracováním všech důvodných připomínek vzešlých z veřejného projednání EIA, ve kterém se k zamýšlené stavbě budou moct vyjadřovat nejen státní instituce, ale také občané či zástupci občanských iniciativ, by měla být k dispozici zhruba za rok. Mluvit o tom, kdy by se mohlo začít stavět, je však zatím předčasné. „Pojďme se bavit spíš o takových věcech, jako jsou termíny zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, debata o termínech stavby je zatím více než předčasná,“ říká místostarosta Prahy 5 Vojtěch Zapletal. Vše závisí především na finančních možnostech investora, kterým je hlavní město Praha. „To, kdy přijde Radlická radiála na řadu, záleží na prioritách města,“ potvrzuje generální ředitel PÚDIS Aleš Merta. Ve hře jsou především dopravní stavby, které navazují na již dokončenou část městského okruhu Zlíchovský podjezd – Mrázovka – Strahovský tunel: mimoúrovňová křižovatka Malovanka, která by měla vyřešit problém plynulosti provozu na výjezdu ze Strahovského tunelu na strahovské straně, stejně jako Mrázovka vyřešila problémy s výjezdem na straně smíchovské, a úsek Myslbekova – Pelc Tyrolka, který propojí Prahu 6 s Prahou 7 – jeho součástí je i nový most přes Vltavu.
Nejde ale jen o peníze, v potaz je nutno vzít i další souvislosti. „Zatím nenastal ten správný čas pro realizaci této stavby,“ tvrdí místostarosta Prahy 5 Vojtěch Zapletal. Hlavní okolností, kterou je třeba vzít v úvahu v souvislosti s termínem výstavby Radlické radiály, je dokončení jihovýchodní části vnějšího pražského okruhu. Až po něm může přijít na řadu Radlická radiála. Radlická radiála by vytvořila přímé, krátké a pohodlné spojení dálnice D5 s Jižní spojkou, což je v tuto chvíli silně nežádoucí. Doplnila by tak totiž Jižní spojku jako další věčně ucpaný dopravní koridor přes Barrandovský most. „Tomu se chceme jako městská část rozhodně vyhnout,“ říká místostarosta Zapletal. „Pro nás jako pro Prahu 5 je v současné chvíli nejpodstatnější dostavba jihovýchodního segmentu vnějšího pražského okruhu,“ doplňuje. Jen s fungujícím vnějším okruhem lze totiž uvažovat o skutečně efektivním vytlačení tranzitní kamionové dopravy ven z města. Obyvatelé Radlic a Jinonic požadují zákaz vjezdu nákladních vozidel na stávající Radlickou ulici, v úvahách obecních zastupitelů se objevují i myšlenky zakázat nákladním automobilům vjezd i na budoucí Radlickou radiálu. Kamiony ale někudy jet musí. „Proto musíte mít napřed dobudované alternativní komunikace, po kterých máte možnost kamiony odklonit,“ shrnuje místostarosta Zapletal.

Možná už brzy
Podle všeho však zatím nehrozí, že by výstavba Radlické radiály předběhla výstavbu jižní části pražského okruhu. Projekt Radlické radiály je zatím pouze na papíře a má před sebou ještě dlouhý maratón schvalovacích procedur, v jejichž průběhu se může objevit ještě celá řada připomínek a námitek, v jejichž důsledku se proces prodlouží. Oproti tomu práce na jižní části vnějšího okruhu už začaly – koncem května byla zahájena položením základního kamene výstavba prvního šestikilometrového úseku Lahovice – Slivenec z celkové čtyřiadvacet kilometrů dlouhé jižní části Pražského okruhu. Na část okruhu mezi Lahovicemi a Slivencem by měla v druhé polovině roku navázat výstavba dalších úseků mezi Lahovicemi a Vestcem a v dalším roce pak úsek Vestec – Jesenice. K propojení dálnic D1 a D5 Pražským okruhem by mělo dojít na podzim roku 2009. V současné době připravuje investor, kterým je Odbor městského investora pražského magistrátu, zadání přípravných prací pro ražbu průzkumné štoly ve svahu pod Dívčími hrady. „Tento postup se osvědčil už při výstavbě Mrázovky,“ říká Aleš Merta ze společnosti PÚDIS. Průzkumná štola by vedla v trase budoucího tunelu Radlické radiály, jehož portály už byly osazeny při stavbě městského okruhu.

Spor o variantu
Současná navrhovaná podoba Radlické radiály je výsledkem dlouhé snahy o nalezení optimální varianty. Území, kterým má Radlická radiála projít, vytváří pro trasu specifické terénní i urbanistické podmínky. Mezi údolní nivou Vltavy, kde leží trasa městského okruhu, a planinou Jinonic, je rozdíl více než 100 výškových metrů. Dramatické výškové rozdíly jsou zjevné i v severo-jižním směru, kde nad Radlické údolí vystupují Paví vrch a Kesnerka přecházející do konfigurace Dívčích hradů. Bariéru pro průchod trasy tvoří i historická zástavba Jinonic a zastavěné Radlické údolí orientované ve směru přirozené trasy radiály. Bylo proto nutné vyřešit, kudy vlastně trasu radiály vést (viz box Projekt radiály v proměnách času).
Spor posledních let byl veden především o to, zda vést Radlickou radiálu víceméně mimo profil stávající Radlické ulice a tím i povětšinou mimo městskou zástavbu (varianta segregovaná) či zda se má Radlickou radiálou stát Radlická ulice (tzv. varianta městská).
Nakonec byla vybrána varianta segregovaná, což je úspěch především pro MČ Praha 5. Ta totiž tuto variantu vždy preferovala a prosazovala. Už 14. prosince 2000 přijalo zastupitelstvo MČ Praha 5 usnesení, podle kterého souhlasí pouze s variantou segregovanou, „která lépe odpovídá záměrům rozvoje dotčeného území“, píše se v usnesení. Podle zastupitelstva je Radlická radiála, která je charakterizovaná jako městská sběrná komunikace s navrhovanou nejvyšší povolenou rychlostí 70 km/h je v důsledku dopravního zatížení významným zdrojem hluku, „který přesahuje limitní hodnoty u obytné zástavby ve dne i v noci a působí tak negativně na přilehlé území MČ Praha 5. Radlická radiála tak působí na území spolu s prvky protihlukové ochrany – protihlukovými stěnami – z hlediska urbanistického nepříznivým dělícím účinkem. Tento účinek je zvláště výrazný v úseku varianty městské…,“ píše se v odůvodnění výběru varianty za MČ Praha 5 ve vyhodnocení připomínek vznesených při projednávání urbanistické studie Radlice – Jinonice, které zpracovala Sekce Útvar rozvoje města Magistrátu hl. m. Prahy (SURM). Nejde ale jen o hluk. „Podle nás se segregovaná varianta dotkne v průběhu napojení na městský okruh méně území Radlic, protože povede lidově řečeno „bokem“, mimo území,“ vysvětluje místostarosta Zapletal. „Navíc rozšíří kapacitu stávající komunikační sítě na tomto území – z nynější Radlické ulice se stane komunikace sice sběrná, zároveň ale nebude tak přetížená jako dnes, protože zčásti až do místa napojení na stávající Radlickou ulici u Jinonic – povede souběžně s Radlickou radiálou. Stávající Radlická ulice zůstane zachována v úseku od Smíchova až po stanici metra Jinonice. Za ní obsadí její profil a nahradí její funkci Radlická radiála. „Zůstane zachována Radlická ulice a přibude Radlická radiála, což povede ke snížení intenzity provozu na Radlické ulici,“ říká místostarosta Zapletal.
Samozřejmě segregovaná varianta není z určitého úhlu pohledu bez chyb. „Tím, že se zvolila segregovaná varianta, bude radiála daným územím spíše tranzitovat, než aby zajistila jeho přímou dopravní obsluhu,“ říká Aleš Merta z PÚDISu, který se netají tím, že by mu byla bližší spíše varianta městská, která podle něj lépe nasaje místní dopravní vztahy. Na druhé straně vidí i negativa městské varianty. „Nevýhodou městské varianty bylo, že obsazovala stávající profil Radlické ulice, a přibližovala se tak příliš k městské zástavbě, a to byl také pravděpodobně hlavní důvod, proč Praha 5 prosazovala variantu segregovanou,“ říká. Dalším argumentem, který Praha 5 vážila při rozhodování mezi variantou městskou a segregovanou, bylo výhodnější napojení území podél Radlické ulice v úseku mezi stanicí metra Jinonice a Radlicemi – objekty bývalého Motorletu či oblasti u Výmolovy ulice. „To lze u komunikací s nižší dopravní zátěží provést formou světelných křižovatek nebo kruhových objezdů, u navrhované rychlostní komunikace by ho však bylo nutné řešit formou mimoúrovňových křižovatek, což by vyžadovalo větší zásah do území,“ doplňuje Ivan Růžička z Oddělení dopravy ÚMČ Praha 5.
Podle místostarosty Zapletala je současná podoba Radlické radiály výsledkem dlouhého úsilí o nalezení skutečně optimální varianty. „Samozřejmě nikdy nebudou spokojeni úplně všichni, naší snahou však bylo poctivě hledat optimální řešení. A podle mě se to podařilo,“ tvrdí.

Naděje i obavy
Radličtí a Jinoničtí očekávají realizaci radlické radiály se smíšenými pocity. Majitelé pozemků v plánované trase radiály či její bezprostřední blízkosti se obávají o své zájmy, obyvatelé okolních území se bojí zhoršení podmínek k životu. To se projevilo i na setkání zástupců radnice Prahy 5 s obyvateli Radlic a Jinonic. Někteří lidé už vznášeli své připomínky k trase a k provedení radiály. Připomínky vznášejí zejména lidé z Jinonic. Radlic se trasa radiály až tolik nedotkne – velká část bude skryta v tunelu pod masivem, Dívčích hradů. Přes Jinonice a Butovice však bude vedena víceméně po povrchu, i když by měla být skryta v důsledku zahloubení do země pod úrovní okolního povrchu. S tím místní tak docela srozuměni nejsou. Radlická radiála zde povede v blízkosti obytné zástavby, mimo jiné i blízko obytného souboru Botanica, který v oblasti Vidoule postavila společnost Skanska. V současné době probíhá výstavba již druhé fáze tohoto projektu. Zájmem developera a také obyvatel nových domů logicky je, aby byla blízká velkokapacitní komunikace vidět pokud možno co nejméně. „Obyvatelé požadovali, aby byla radiála v trase přes Jinonice a Butovice celá zakryta v tunelu,“ potvrzuje architektka Elena Lacinová z odboru územního rozhodování ÚMČ. „To by ale vyžadovalo obrovskou investici. Delší tunel vyžaduje také odpovídající nákladnější technologické vybavení, např. na jeho odvětrání . Navíc spady zplodin odváděných z tunelu by se stejně zatížily území. Proto padlo řešení, aby byl tunel přerušovaný – zatunelován je úsek před školou a pod Butovickou ulicí a úsek mezi nimi by byl sice otevřený, ale snížen pod úrovní okolí což snižuje nepříznivé účinky odkrytého úseku, vysvětluje Lacinová. Zda toto řešení bude dostatečné z hlediska dopadů stavby na životní prostředí, posoudí EIA. „Před dokončením EIA je předčasné přijímat jakékoli závěry,“ říká Lacinová. Návrh vedení trasy tak není zatím stále definitivní. „Projekt musí být v souladu s požadavky na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí,“ dodává Lacinová.

BOX 01:
Radlická radiála z pohledu dopravního systému Prahy
Dopravní systém hlavního města pro individuální dopravu je postaven na radiálně okružním systému. V něm přebírají prioritní funkci dva okruhy, které vzájemně propojuje soustava radiál. Jejich význam je v celém systému nezastupitelný. Na pražském (vnějším) okruhu povětšinou navazují na rozhodující vstupy do města a směřují k okruhu městskému. Kromě zprostředkování přímých dostředných vztahů na sebe v území, kterým procházejí, nasávají dopravu a rozvádějí ji na oba okruhy. V územní struktuře tak na sebe přebírají významnou sběrnou dopravní funkci. Konkrétně radiála radlická navazuje na západě Prahy na dálnici D5 a z hlediska funkčního začlenění je v systému její část provozována již řadu let. Od „nultého“ kilometru dálnice D5 v Třebonicích ji z pražského uličníku známe pod názvem Rozvadovská spojka. Dnes je dočasně ukončena ve Stodůlkách mimoúrovňovou křižovatkou s ulicí Bucharova. Další její pokračování na východ směrem k městskému okruhu bylo dlouho předmětem zkoumání a prověřování.

BOX 02:
Projekt radiály v proměnách času
Historicky nejstarší varianty řešení Radlické radiály ze 70. let minulého století byly charakteristické vedením trasy úbočím Kesnerky a umístěním rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky s městským okruhem (tehdy střední dopravní okruh) v oblasti Koulky na Smíchově. Přestože trasa byla prověřována v povrchových i tunelových verzích, vždy vyžadovala poměrně značné demolice stávající zástavby. Celkové pojetí této dopravní stavby preferovalo dopravní funkci. Radiála byla navrhována v parametrech extravilánové komunikace bez vzájemné vazby na přilehlou urbanistickou strukturu. Popsané řešení bylo zakotveno ještě ve „Směrném územním plánu z roku 1986“. Zlom ve vývoji názorů na vedení Radlické radiály nastal počátkem 90. let. V důsledku přehodnocení zásad pro tvorbu nového územního plánu Prahy se postupně vyvíjely i názory na možnost uplatnění tunelů na dopravních stavbách. To umožnilo zabývat se i variantami, které se v dřívější době nejevily reálně. Pro trasu radiály se hledaly ideální stopy v širokém vějíři variant. Prověřovány byly tunely pod Pavím vrchem, pod kopcem Kesnerky i pod Dívčími hrady. Místo napojení Radlické radiály tak oscilovalo od prostoru u Ženských domovů na Smíchově až ke křižovatce u Barrandovského mostu. Nakonec ho předurčila dokumentace pro územní rozhodnutí staveb Zlíchov – Radlická a Radlická – Strahovský tunel. Koncepce stavby Zlíchov – Radlická byla již nezvratně založena na připojení Radlické radiály v prostoru podjezdu Na Zlíchově.
Plán stabilizovaných území ÚPn z roku 1994 ponechal pro řešení Radlické radiály poměrně značnou volnost. V zájmovém území stabilizoval v podstatě pouze stávající zástavbu a konkretizaci funkčního a prostorového uspořádání území Radlického údolí a Jinonic odkázal na dořešení vedení trasy radiály. Rozvoj území tak ukázal na nezbytnost prověření další územně plánovací dokumentací, resp. urbanistickou studií. Závěry průzkumů a rozborů v roce 2000 vyústily v zadání urbanistické studie Radlice-Jinonice, která měla řešit celkový rozvoj území včetně dopravních vztahů. Úkolem studie tak bylo mimo jiné také v konceptu rozpracovat dvě základní varianty trasy – městskou a segregovanou. Koncept urbanistické studie rozpracoval v roce 2001 uvedené varianty a doložil k nim ve standardním obsahu i další urbanistické souvislosti. Závěry studie posuzoval tým odborníků, byl projednáván ve výborech Zastupitelstva hlavního města Prahy a v dotčených městských částech. Nakonec vyšla z posouzení realizovatelnosti obou variant lépe varianta segregovaná. Výběrem segregované varianty se uvolnilo Radlické údolí k rozvoji, a byla tak umožněna jeho přeměna na městskou čtvrť.