Tunely mají svá nesporná specifika

zdroj: Stavitel, 19. 5. 2005

Na podzemním stavitelství a ve vědních oborech s ním souvisejících jsou zainteresovány různé organizace, vysokoškolská a vědecká pracoviště, firmy i jednotlivé osoby. Mnohé z nich se sdružily v Český tunelářský komitét ITA/AITES.

Již před rokem 1989 existoval Československý tunelářský komitét, který byl členem světové tunelářské asociace (International Tunneling Association/Associtation Internationale des Travaux en Souterrain -ITA/AITES) se sídlem ve švýcarském Lausanne.
S rozpadem federace vznikl v České republice Český tunelářský komitét ITA/AITES (ČTuK) a na Slovensku Slovenská tunelárska asociácia.
V současné době se Český tunelářský komitét ITA/AITES, kde je zaregistrováno pět kolektivních a 40 individuálních členů, intenzivně soustřeďuje na přípravu světového tunelářského kongresu WTC, který se bude konat v květnu 2007 v Praze. To byl jeden z důvodů, proč jsme požádali o rozhovor předsedu ČTuK Ing. Ivana Hrdinu, ale samozřejmě nás zajímaly i další aktivity tohoto významného profesního sdružení.

* Jakou důležitost přikládáte kongresu WTC a co znamená pro českou odbornou veřejnost jeho konání v Praze? Jaká témata budou na programu?

Světový tunelářský kongres (WTC) je velmi prestižní událost, které se účastní od tisíce do dvou tisíc osob, podle toho v které zemi se koná. Je spojen se zasedáním exekutivy, s jednáním valného shromáždění světové tunelářsk é asociace ITA/AITES a jejích pracovních skupin (Working Group). Jsem přesvědčen, že důležitou roli při naší snaze získat v roce 2007 pořadatelství hrála nejen atraktivita Prahy, ale také současný rozmach českého podzemního stavitelství a aktivní práce našich zástupců ve světové asociaci. Významně pomohli i dva čestní členové ČTuK. Prvním je profesor z kanadského Edmontonu Ing. Zdenek Eisenstein, náš krajan, který byl v minulosti prezidentem světové ITA/AITES, a druhým Ing. Jindřich Hess, dřívější předseda ČTuK a viceprezident ITA/AITES. Kongres bude zaměřen na podzemní stavby ve velkých a historických městech. Vyplývá to z jeho hlavního motta – „Podzemí – čtvrtá dimenze velkoměsta“- i z tématu jeho důležité části, kterou je „open session“: „Problematika návrhu a realizace podzemních staveb v historických centrech měst“. Vlastní jednání kongresu bude probíhat v devíti sekcích, které zahrnují problematiku od podzemního urbanismu a plánování podzemí, přes výzkum, navrhování a provádění podzemních staveb, až k historickým podzemním stavbám a údržbě tunelů.

* Úspěch kongresu vyžaduje spolupráci odborníků celého světa, ale také české firmy mají jistě k prezentaci co nabídnout. Čím se pochlubíte?

Česká republika se skutečně má čím v pochlubit. Například v loňském roce byl uveden do provozu tunel Mrázovka na pražském městském okruhu, realizovaný ve složitých geotechnických podmínkách. V provozu je také první část prodloužení trasy C za holešovickou stanicí s tunely pod Vltavou s unikátní technologií pod vodou zatahovaných tubusů betonovaných v břehové jímce. Prožíváme v současné době do jisté míry „boom“ v realizaci podzemních staveb z hlediska kvantity i vzestup z hlediska kvality. Na trase dálnice D8 přes Krušné hory je vyražen náš asi nadlouho nejdelší dálniční tunel Panenská. V jeho blízkosti se nedávno zahájila ražba kratšího tunelu Libouchec. Na dálnici D5 na obchvatu Plzně byla v dubnu proražena první tunelová trouba technicky velmi zajímavého tunelu Valík. Na dálnici D47 se razí klimkovický tunel, staví se železniční tunely Malá Huba a Hněvkov II mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě. Zde byl v roce 2004 zprovozněn tunel Krasíkov I, který se stal nejdelším na tratích Českých drah. V Praze naplno běží ražba tunelů na stavbě prodloužení trasy C metra z Ládví do Letňan a blíží se zahájení ražeb dvou nových, přes 1 km dlouhých tunelů pod vrchem Vítkov na velké železniční stavbě „Nové spojení“.

* A jaké stavby uvidí účastníci kongresu v roce 2007?

Jsem přesvědčen, že i v době konání WTC 2007 budeme moci ukázat v rámci exkurzí velká tunelová díla. Vedle zmíněných vítkovských tunelů a dokončovaného úseku trasy metra IVC2 by to mohly být tunely na pražském silničním okruhu – u Radotína a u Komořan, dále pro pražskou dopravu tolik potřebný tunel Blanka na městském okruhu mezi Špejcharem a Pelc – Tyrolkou i některý z jiných připravovaných železničních tunelů.

* Český tunelářský komitét má celou řadu dalších aktivit. Které to jsou?

Mimo jiné pořádá v tříletých cyklech odborné konference s mezinárodní účastí po názvem „Podzemní stavby“. Poslední se konala v roce 2003, přičemž vzhledem ke kongresu v Praze v roce 2007 se ta příští uskuteční až v roce 2009. Dále vydáváme čtvrtletně společně se slovenskými tuneláři odborný časopis Tunel, který se zabývá vývojem, výzkumem, navrhováním a realizací podzemních staveb. Důležitá je také činnost pracovních skupin komitétu, podíl našich zástupců na práci pracovních skupin světové tunelářské asociace (jejich zaměření je různé – stříkaný beton, mechanizované tunelování, smluvní rizika atd.) a podpora vzdělávání (organizujeme mimo jiné soutěž diplomových prací zaměřených na podzemí).

* Jak by se vlastně dal charakterizovat vývoj podzemního stavitelství v České republice v posledních letech?

Museli jsme se snažit přizpůsobit světu, který se mohl pochlubit používáním moderních tunelářských metod – ražbou tunelů plně mechanizovanými štíty a moderními konvenčními metodami, hlavně Novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Podmínky pro použití moderních štítů včetně razicích strojů u nás sice zatím nedozrály, ale své uplatnění na výhledových stavbách určitě najdou, a proto tuto technologii sledujeme. Je ve světě běžná a při rozhodování, jakou technologii použít, se podle podmínek volí mezi konvenčními metodami (především NRTM) a štíty. Metodu NRTM si naši projektanti i dodavatelé v uplynulých letech plně osvojili, i když to nebylo nic jednoduchého. Je to metoda, ve které nejde všechno „nalajnovat“, chce zkušeného projektanta, investora i dodavatele. Od všech vyžaduje nejen nový pohled na vlastnosti a chování horninového masivu, ale také jiný způsob spolupráce na stavbě, především v oblasti rozhodování a sdílení rizik. Jen tak se jejím prostřednictvím dosáhne zrychlení a větší efektivnosti podzemní investice.

Děkujeme za rozhovor.

Foto popis| Ing. Ivan Hrdina, MBA (1962) po absolvování ČVUT – Fakulty stavební se specializací na podzemní stavby začínal u Metrostavu, kde do roku 1999 zastával postupně různé technické funkce. V letech 1999 až 2000 byl výrobním náměstkem na divizi 1, do 2001 pak zástupcem výrobně technického ředitele a od roku 2001 pracuje na pozici výrobně technického ředitele Metrostavu, a.s. Je autorizovaným inženýrem v oboru geotechniky. Na valné hromadě Českého tunelářského komitétu v roce 2003 byl zvolen jeho předsedou.