PF 2012
31. 12. 2011 – 20.12 napsal kasme
Všem čtenářům našich stránek a našeho-Vašeho fóra přejeme mnoho šťastných a klidných kilometrů na kolejích, silnici i pěšky…
a to nejen na pevné zemi, ale i nad zemí a v podzemí…
za tým mo.ttnz.cz kasme
vítejte na stránkách věnujících se hlavně severozápadní části městského
okruhu Malovanka - Pelc Tyrolka (tunel Blanka).
Stavba je zajímavá
tím, že téměř celý úsek je vedený v podzemí a je stavěn za plného
provozu. Jde o velice technicky zajímavé dílo. Proto vznikly tyto
stránky, na kterých se vám pokoušíme hlavně pomocí fotografií zprostředkovat průběh stavby a popsat některé technologické postupy. Hlavním zdrojem čerstvých informací je naše diskuzní fórum, ve kterém se nebojte ptát a jinak reagovat. On-line je také možné stavbu sledovat na pěti webkamerách. Nesmíme také zapomenout na oficiální prezentaci tunelblanka.cz, kde jsou především postupy stavby a fotografie.
Všem čtenářům našich stránek a našeho-Vašeho fóra přejeme mnoho šťastných a klidných kilometrů na kolejích, silnici i pěšky…
a to nejen na pevné zemi, ale i nad zemí a v podzemí…
za tým mo.ttnz.cz kasme
zdroj: noviny Metrostavu 22/2011, strana 3
Výstavba Trojského mostu v Praze si zatím vyžádala nákup téměř 5000 tun konstrukční oceli. Všechna prošla rukama pracovníků provozu ocelových konstrukcí z divize 3. Kromě jejího pořízení mají totiž na starosti výrobu podstatné části mostních konstrukcí, veškerou jejich dopravu a většinu montáže. Na stavbě mezi Holešovicemi a Trojou už dnes z oceli stojí pomocná příhradová konstrukce a všechny čtyři zárodky oblouků spojené dvěma podélnými táhly. Halu v Horních Počernicích plní části výrobních dílců mostního oblouku (foto č. 1). Aby je mohli vyrobit, museli oceláři vymyslet a zvládnout řadu nových postupů a technologií.
„Pět pomocných pilířů a provizorní příhradový most patřily mezi standardně vyráběné konstrukce,“ řekl vedoucí střediska výroby Ing. Petr Obitko a dodal: „Zárodek mostu, který jsme vyráběli pak, nám ale dal zabrat. Vážil 80 tun a byl to nejtěžší kus, který kdy v naší výrobně vznikl. A to v ní máme jen 25tunové jeřáby, které po spřažení unesou maximálně 50 tun. Prvně jsme se proto museli naučit s takto nadrozměrným dílem manipulovat. Museli jsme také vybourat provizorní otvor, abychom zárodek dostali ven z haly. Protože se nevešel do lakovny, získal protikorozní ochranu pod provizorním přístřeškem.“
Potom divize 3 zárodek bez jeřábu naložila na podvalník a přes noc jej přepravila do Holešovic. V návaznosti na něj dopravila na stavbu i druhý zárodek, který vyrobili oceláři ze společnosti MCE Slaný.
Podle původního harmonogramu by divize 3 s ohledem na dříve nasmlouvané zakázky nestihla vyrobit celý most včas. Část výroby proto převedla na subdodavatele, hlavní kus práce jí však zůstal. Kromě provizorních konstrukcí vyrobila a smontovala navíc i větší díl obou podélných táhel mostu o celkové hmotnosti 600 tun a všechny závěsy příčníků. Teď její oceláři pracují na obloukových částech mostu (foto č. 2), které se na koncích dělí a rozkračují do zárodků. Dílcům, ve kterých k rozdělení dochází, říkají kalhoty a do zárodků z nich dobíhají „nohavice“. Postup další výstavby mostu je znázorněný ve složce Reference na webových stránkách www.metrostav.cz.
„Oblouk Trojského mostu vyrábíme z jemnozrnné oceli jakosti S420 ML, se kterou pracujeme poprvé,“ doplňuje vedoucí projektu Ing. Jindřich Hátle, MBA. „Plechy, které pro něj používáme, mají i nezvykle silnou tloušťku – u zárodku dosahovala až 80 mm. Při jeho výrobě jsme si ověřili, že umíme dobře zpracovat a svařit i takto silný a nový materiál, který vyžaduje jiné technologické postupy, než jsme dosud používali. Chceme co nejvíc šetřit náklady, a proto všechny kroky výroby, dopravy i montáže pečlivě připravujeme a optimalizujeme. Pomáhají nám při tom i pravidelná jednání se zástupci divizí 4 a 5, s našimi specialisty z centrály i s projektanty. Jsme rádi, že můžeme rozvíjet nosnou technologii firmy, a pokud se nestane něco nepředvídatelného, práci na Trojském mostě ukončíme včas a kvalitně ještě v příštím roce,“ uzavřel Ing. Hátle.
zdroj: noviny Metrostavu 22/2011, strana 3
foto z betonáže 1. dílu mostovky 21. 12. 2011 (kolem zárodků na holešovickém břehu)
na trojském břehu jsou již zabetonovány díly 11, 12 a 13, díl 10 je připraven na betonáž
V pondělí 19. prosince 2011 ve 12.17 primátor a další slavnostně přestřihli pásku. O dvě hodiny později byla Patočkova postupně zprovozněna.
Prohlédněte si i druhé video, fotky a časosběr Balkónek.
V posledních listopadových vteřinách dorazil na holešovické staveniště Trojského mostu poslední (čtvrtý) zárodek oblouku. Přivezl ho „Hanyš“ a jeho připravené jeřáby zárodek ve čtvrtek usadí na západní stranu jižní části mostu. Následně pak bude moci proběhnout betonáž 1. sekce mostovky, ve které je zárodek usazen. Betonáž 13. a 12. sekce na druhém konci mostu již proběhla před časem.
Fotky najdete v galerii. Videa jsou tři, ale vzhledem ke světelným podmínkám nejsou moc kvalitní…
- rozmazaný příjezd
- kopeček první pokud
- až nahoru…
Už za pár týdnů se auta vrátí do části Patočkovy mezi Myslbekovou a Malovankou. Auta Patočkovu opustila 10. března 2010. Od té doby byly vybudovány „Milánskou metodou“ hloubené tunely stavby SAT 2B, opět obnovena „ulice“ na povrchu a vysázena alej (nebo sat). Jak to v Patočkově vypadalo v pondělí si můžete prohlédnou v galerii. Ze slepenic pořízených z balkónku psychosomatické kliniky bylo poskládáno časosběrné video.
Tunely pod ulicí jsou již odtěženy. Severní byl „proražen“ před pár dny a jižní o něco dříve, z důvodu možnosti projet do jámy Mylsbekova, kde byla již odtěžena vjezdová rampa.
Tento týden začala pokládka „asfaltu“ na ulici Patočkova v úseku Malovanka – Myslbekova. Jak bylo dříve slíbeno, tato část ulice Patočkova by měla být zprovozněbna do „Vánoc“. Patočkova bude dočasně napojena na již provozovanou dočasnou komunikaci kolem jámy Myslbekova.
Vše je vidět na kamerách a nebo v galerii.
zdroj: Noviny Metrostav 18/2011
Koncem září osadili stavbaři na trojském břehu Vltavy ocelové zárodky oblouku Trojského mostu. Vzniká tak první představa o tom, jak bude celé dílo vypadat.
Trojský most staví sdružení divizí 2 a 5 podle vítězného návrhu architektonicko-konstrukční soutěže. Statický systém jeho hlavního pole o rozpětí 200,4 m vytvoří ocelový oblouk s táhlem a předpjatou betonovou deskou, ztuženou prefabrikovanými příčníky. Vzhledem k hustým šikmým závěsům, které oblouk a desku propojí, je taková konstrukce nazývána síťový oblouk. Z architektonických důvodů bude mít malé vzepětí – pouze 20 m, což je velmi neobvyklé. Druhé pole Trojského mostu – tzv. inundační most – už dnes tvoří dvoutrámová roštová konstrukce z předpjatého betonu, která bude brzy sloužit k navážení ocelových dílů oblouku na hlavní pole mostu.
V současné době železáři dokončují složité armování koncového příčníku na trojské straně, do kterého budou zakotveny ocelové zárodky oblouku. Po zabetonování příčníku bude výstavba pokračovat vybetonováním zárodků. Tím z nich vznikne spřažená ocelobetonová konstrukce, která vyřeší problém přenosu koncentrovaných vysokých napětí zejména od kotvení velkých předpínacích kabelů táhla mostu. K výplni zárodků poslouží speciálně vyvinutý samozhutnitelný beton o návrhové pevnosti téměř 100 MPa, na jehož vývoji se podíleli pracovníci divize 5 a specialisté z firmy TBG Metrostav. Betonáž zárodků bude mimořádně obtížná. Její postup byl ověřován na modelu a teprve podle výsledků experimentu byly navrženy a provedeny výztuhy jejich ocelové konstrukce.
Po zabetonování obou koncových příčníků i na holešovické straně začne po 16 m dlouhých úsecích betonáž desky mostu. Bude velmi tenká – jen 28 cm – a pouze při velmi přesné výrobě do ní bude možné umístit kabely podélného a příčného předpětí a betonářskou výztuž tak, aby konstrukce splnila normové požadavky.
zdroj: Noviny Metrostav 18/2011
V sobotu 15. října 2011 od 9 do 15 hodin se uskuteční další Den otevřených dveří tunelu Blanka. Přijďte se podívat na výstavbu tunelu Blanka – součásti městského okruhu. Vstup na prohlídkovou trasu je rampou z ulice Milady Horákové mezi tréninkovým hřištěm Sparty a ulicí U Vorlíků (jako v loňském roce). Východ rampou do ulice Svatovítská. Uvidíte hloubené tunely různé konstrukce a způsobu výstavby i ražené tunely. Délka trasy je 2,5 km, trasa je bezbariérová, pro vozíčkáře však doporučujeme doprovod. Sportovní obuv je nutná.
Doprava: Metro A – stanice Hradčanská; tramvaje č. 1, 8, 15, 25, 26 – zastávka Sparta
edit: foto a nějaké info z akce najdete v diskusi
Z důvodů navrácení tra’tové koleje na bubenském zhlaví žst. Dejvice do původní polohy bude cca 2 měsíce (do 16.11.2011) výluka vlaků ČD a uzavřen přechod přes trať.
* Výluka vlaků ČD v úseku Praha Masarykovo nádraží – Praha-Dejvice
* Uzávěra pěšího přechodu přes trať ČD u stanice metra Hradčanská
* Přemístění konečné zastávky BUS 131 Hradčanská
další info na tunelblanka.cz nebo ropid.cz
Zřejmě v pondělí bylo spuštěno zveřejňování snímků z oficiální webkamery. Je umístěna na „měřícím“ sloupu (na snímku vpravo), který je na pravém břehu Vltavy kousek proti proudu. Snímky jsou obnovovány po minutě a snad brzy se nám podaří jejich automatické ukládání do archivu. Zatím občas uložím snímek do galerie. Na kameře je nastaven zimní čas.
Odkaz na kameru je na oficiálních stránkách Metrostavu.