Tři obchvaty, nebo rošt magistrál

zdroj: Mladá fronta DNES – Praha, 10.08.2007

Od 30. let minulého století Praha řeší, jak ulevit ulicím od kolon aut

Praha – Statisíce Pražanů každý den usedají za volant a krouží městem ve snaze dostat se do zaměstnání, na nákupy či za zábavou. Popojíždějí ulicemi, nadávají na zácpy a doufají, že ulice uvolní nové obchvaty kolem Prahy.
Málokdo z nich však tuší, že původně měli řidiči jezdit Prahou nikoli po dnes budovaných okruzích, ale po mnoha magistrálách křížících město od západu k východu a od severu k jihu. Něco jako rošt.
Také se příliš neví, že poté, co se magistrály ukázaly jako nesmysl, měly centrum města obkroužit tři okruhy místo dvou.
O výstavbě tranzitních tahů začalo město přemýšlet již ve třicátých letech minulého století, kdy prudce narůstající počet obyvatel i aut způsobil první problémy a kolony v ulicích metropole.
Ty se vystupňovaly po druhé světové válce. V té době se objevila řada návrhů, které vizionářsky zpracovávaly budoucnost silniční sítě v Praze. Nejprve tehdejší Kancelář rozvoje města přišla s návrhem, aby metropoli protnula síť městských dálnic.
Takzvaný roštový systém se měl skládat ze dvou západovýchodních silnic, což je dnešní Evropská třída a Vršovická ulice, a tří severojižních dálnic nazývaných magistrály. Z nich se postavila jediná. Ta, která dnes vede z Pankráce na Florenc a většina řidičů ji kvůli nekonečným kolonám proklíná.
Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se „rošt“ ukázal jako nevhodný a začalo se hovořit o dálničních okruzích, které se již stavěly kolem Londýna, Paříže, Moskvy či Berlína.
Praha se tehdy rozhodla pro výstavbu systému se třemi okruhy. Vnější měl kopírovat hranice města, u čehož projektanti již zůstali. Střední měl být veden na okraji hustě zastavěné části města a vnitřní dopravní okruh byl veden po okraji památkové rezervace. Od výstavby silnic přiléhajících k historickému jádru Prahy se nakonec úplně upustilo.