Nastavení hledání (Stránka 9 z 11)

Asi aby ji nevytřásli. Až odrubou portál, tak ji tam vrátí.

Bon, bon... ale proč to šetření filmem?
Ze zahrádkové kolonie pod hradbami zbyla poslední chatička. Neměli bysme ji vyhlásit za historickou památku ?

Všiml. Viz. moje poslední věta. Nicméně díky za vysvětlení. I když bych spíš čekal sanaci vápnem nebo výměnu postižené vrstvy zeminy, než drahou geotextilku.

Vejčitá stoka se používá tam, kde je potřeba zajistit dobrý odnos "hustých kalů" při malém průtoku a zároveň mít velkou rezervu pro velké průtoky. Typicky jednotná kanalizace při malém spádu. Vyrábí se i betonové roury vejčitého tvaru, nevím proč je nepoužili. Možná z důvodu složitého směrového vedení. Drsný beton taky nezvládá takové průtoky a nemá ani takovou životnost jako hladká kamenina či hladké kanalizační cihly. Na druhou stranu, sklolaminát nebo plast klouže určitě víc.
Jo, jo, kdo ví...

Na to zapomeň. Už v DUR chce odbor dopravy a policajt vidět dopravní řešení v takových detailech jako rozmístění svislých dopravních značek včetně doslovných nápisů na doplňkových tabulkách. Délky či šířky jízdních pruhů, řešení přechodů a rozhledy v křižovatkách či na přechodech jsou samozřejmostí. V DSP už se řeší spíš skladby vozovky nebo tvar obrubníku.
Jiná věc je, kolikrát se to pak ještě všechno změní. V tomhle případě ale spíš asi šlo o to, k jakému účelu dotyčný výkres sloužil.

To schema bych nebral moc vážně, neboť:
1. Nelze udělat výjezd z křižovatky rovnou do odbočovacího pruhu. Průplet by byl mnohem delší.
2. Přechod má být kolmo na vozovku.
3. Přechod může křížit maximálně dva souběžné jízdní pruhy, pokud je ten druhý odbočovací vlevo (pak ale auta musí zastavovat PŘED přechodem). Pokud není splněno, musí být SSZ.
4. Maximální souvislá délka přechodu je 6,5 m.
Takhle je to lepší.

Tahle fotka mě fascinuje. Čtyři ryzí prototypy postav. Nádherná sociologická studie.

Třeba proto, že jsou výplně šroubované od sloupků, takže si při šroubování vzájemně zavazí. Vynecháním každého druhého mohli půlku našroubovat pohodlně.

Jinak řečeno plošný základ opěrné stěny. Jak stoupá rampa, zvyšuje se základová spára (zásadně skokem, základová spára musí být vodorovná, aby neujížděla). A jak se snižuje výška stěny, snižuje se i šířka základu, o který se rampa opírá proti překocení. Jako člověk o chodidlo. Čím menší člověk, tím kratší chodidlo.

Pokud vím, má být tento podchod vybudován takovým způsobem, aby později při výstavbě rychlodráhy už nebyl dotčen. Proto má být vybudována i přímo související část konstrukce tunelu rychlodráhy. Jestli to teda ještě platí, přece jen se teď šetří...

Edit: pokud si teď vzpomínám, konstrukce podchodu má být budována jako samonosná mostní konstrukce, která pak bude bez problémů podtunelována.

Zatím se tam nemají kudy dostat http://www.tunelblanka.cz/pic_fotogaler … photo=2740 , musí počkat na dodělání stropů v rozestavěných dilatacích.

Anebo ještě jinak. Některé přechody jsou opravdu nebezpečné. Třeba ty přes víc souběžných pruhů, příliš dlouhé, v nepřehledných místech, přes jízdní pruhy a tram koleje bez ostrůvku a podobně. Často by stačila poměrně jednoduchá úprava, aby se staly ne sice normovými, ale bezpečnými. Jenže...každá stavební úprava je stavbou. Každá stavba musí být povolena. Každá povolená stavba musí splňovat normové podmínky. Všechny podmínky, jinak ji úřad nesmí povolit. Tedy řešení drahé a často i technicky nemožné. Tak to tedy zkusímě organizačním opatřením. To musí schválit Policie ČR. Policajt nový režim v křižovatce/na přechodu nepovolí, neboť ta/ten neodpovídá ČSN. Tomu se říká byrokratický paradox. Výsledkem je dál fungující nebezpečný přechod. Řešení je pak jediné: zrušit přechod.
Jasné?