1

(219 odpovědí, posláno do MHD Praha)

Z tram-forum.prazsketramvaje.cz:

Brejšín v 12.5.2011 17:27 napsal:

No jo přihnutý blatník (asi o šutr, nebo něco podobného) a dře o kolo.

2

(80 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Dnes jsem na stezce viděl úklidovou četu sbírající odpadky podél celé cesty, bagr který zarovnával násep a několik dělníků zasekávalo do asfaltu nové odvodňovací kanálky. Po dlouhé době docela velké rušno

Video je z A22 podél Jižní spojky, konkrétně zde (cesta ze západu na východ):

http://mapy.cz/#mm=TtTcFP@dm=133054592+ … 55456@z=17

4

(243 odpovědí, posláno do MHD Praha)

16. 12. 2010: Žena se vydala za vidinou do tunelu metra, soupravy musely zpomalit

iDnes.cz napsal:

Vlaky metra na trase C musely dopoledne zpomalit. Hrozilo, že tunelem mezi stanicemi Muzeum a I. P. Pavlova prochází žena, pravděpodobně pod vlivem drog. Dozorčí a policisté ji nakonec našli nezraněnou v technickém zázemí stanice.

Zdroj: http://praha.idnes.cz/zena-se-vydala-za … zpravy_wlk

5

(420 odpovědí, posláno do Tunel Blanka)

obr napsal:
Kubajsu napsal:
obr napsal:

mně se libí ten původní návrh, tedy ty úplně původní vizualizace, zasypat to snížené místo na západě a zarovnat Letenskou pláň do roviny...pamatuju na Neelu jak, vystupovala proti tomu v ČT.

Pro to bych byl taky - materiálu je tam všude dost... Ovšem teď už je tam nová ulice. Vysoký val se mi ale vůbec nelíbí, protože prakticky odřezává přístup na pláň ze strany MH.

ten val by byl 1,5 m vysoký ze strany MH, od Vltavy žádný. Val měl působit jako hluková stěna MH. Navíc by byl osazen křovím, takže stejně "neprostupný" , někde by snad udělali cestičku, pár schůdků. Přístup by tedy byl, není třeba v celé délce.


Jenže právě ve výše zmíněném videu bylo řečeno, že onen val bude nakonec vysoký 6 metrů. A to už je docela dost velké odtržení od zbytku. Navíc ten val se musí i na druhé straně směrem k Vltavě nějak zarovnat, takže tam bude dlouhá šikmá stráň.

6

(44 odpovědí, posláno do MHD Praha)

Dnes (pátek 8.10.) kolem jedné hodiny ráno zavěšovali na Orionce troleje. Nemáte někdo zdání, proč zrovna v takovou hodinu?

7

(175 odpovědí, posláno do MHD Praha)

Určitě také na Náměstí Míru a Floře. Nový jsem viděl také na Rajské Zahradě.

8

(175 odpovědí, posláno do MHD Praha)

Na trase A se konečně objevily první validátory pro OpenCard, po dvou letech od spuštění systému.

obr: Ano, bez výhrad uznávám, že tento úsek stejně jako celý SOKP Praze pomůže opravdu hodně. Už v minulém příspěvku jsem toto prohlásil. Nejsem ekoterorista, který by chtěl vše zakázat. Dálnice a obchvaty jsou v ČR opravdu nutné a cena nových úseků mi nepřijde nějak vysoká. Zde vás plně podporuji. Diskuzi jsem nicméně směřoval směrem k dopravě v Praze. Představte si, kdyby všichni lidé najednou jezdili auty namísto hromadné dopravy. Počet aut by se naráz zdvojnásobil. Nepřijde vám, že to za těch deset miliard ročně stojí? Kolik tunelů a podzemních garáží by se muselo vybudovat, kolik domů by se muselo zbourat kvůli novým silnicím (jinam se už nevejdou) a teď kolik by to celé stálo? Praha není nafukovací a každé auto musí jednou nad povrch. Můžete oponovat, že třeba podzemní garáže u Blanky tomu zamezí, jenže co pak udělají řidiči? Použijí mhd. A pokud by byli tunely všude? To už radši zaplatím mhd a nechám v tunelech jezdit metra.

10

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Jenik: Tak mě napadlo, že pravděpodobně jezdíte po ulicích, kde jezdí auta. A cyklista se snaží jezdit po ulicích, kde auta téměř nejezdí. Tím se tak nějak navzájem vyhýbáte. Jinak jízda v protisměru je samozřejmě problém. Pražská síť jednosměrek je v mnoha místech špatně vyřešená, to uzná snad každý řidič. Jenže cyklistovi těch několik objetých bloků navíc vadí podstatně více, než motoristovi, navíc je obratný a věří, že se vyhne. V některých místech to není problematické (a kvůli těmto místům je v nové vyhlášce nová dopravní značka: "průjezd cyklistů v protisměru povolen" :-) ), v některých to je horší. :-(

obr: Čísla mám jen veřejně dostupná, přesto ta ekonomičnost mi nepřijde výrazně nakloněna ve prospěch IAD. Svobodu vybrat si způsob neberu, ale "práva jedince končí tam, kde začínají práva jiného jedince". Takže tím, že vy využíváte právo zvolit si svůj dopravní prostředek (auto téměř vždy kvůli své lenosti; téměř vždy = pokud někdo opravdu není schopný využít MHD či opravdu potřebuje něco převést, není to kvůli lenosti a proti němu nemám námitek), tak zároveň by neměl porušovat má práva na životní prostředí, na zdraví apod. Je škoda, že lidé většinou takto zodpovědní nejsou a neuvědomují si, že za jejich chování, ohánějící se svobodami, doplácí ostatní. Lidí co nemůžou cestovat mhd (nebo by to pro ně bylo vysilující) znám jen velmi málo, ale žádného z nich bych rozhodně za volant nepustil. Tací lidé zpravidla nejsou schopni bezpečně řídit.

Výstavbu SOKP či dálnic také vesměs podporuji (mouchy se najdou vše, jak zde tak i v té MHD :-)), ale výstavba silničních tahů centrem Prahy už dle mého názoru ve svém důsledku k zlepšování životních podmínek nepovede. Auta sice zmizí na části své trasy pod zem, ale nějak se k tomu tunelu dostat musí, a naopak někde z něho musí vyjet. Navíc tímto zatraktivníme automobilovou dopravu, takže aut bude jezdit více. A ty pak na povrchu budou vytvářet ještě větší znečištění.

11

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

obr: Mám pocit, že Vám vůbec nezáleží na prostředí, ve kterém žijete, ale spíše o vlastní pohodlí a lenost. Obhajujete to přitom jako ekonomicky výhodné. Jenže celkové dotace do MHD činili méně než deset miliard za rok (letos je to kolem osmi). Přitom podle statistik útvaru dopravního inženýrství se 43% lidí přepravuje MHD, 33% auty (dle sčítání lidu v roce 2001 je to 62% MHD, 16% auta). Auta přitom dotace také potřebují, z čeho myslíte, že se opravují a staví silnice. Jen opravy po zimě se vyšplhají na půl miliardy, dalších 8 miliard za obligátní tunel Blanka (letos pětina peněz přesunuta na opravy silnic po zimě), další peníze jdou do dalších staveb (Vysočanská radiála, Jižní spojka) a na rekonstrukce současných úseků. Je pravda, že silnice využívají i autobusy mhd, přepravují ale nejméně lidí. Takže náklady na oba druhy dopravy se vyrovnávají. Jenže tou MHD jezdí lidí více. Jinak být zakázána IAD, tak metro D by v celé své délce kapacitně nestačilo ;-).

Jinak emise aut klesají, nicméně stále jsou docela značné. Většinou v Praze jezdí lidé v autě sami. Přitom autobus má kapacitu 100 lidí, kloubový asi 150. Takže v přepočtu 150 lidí = cca 130 aut. Nuselský most má délku 520 metrů, jedno auto dlouhé čtyři metry? (včetně rozestupu). Takže na Nuselský most se vejde za sebou 130 aut (= 150 lidí = 1 kloubový autobus). Místo aut v jednom směru na ucpaném Nuselském mostě by tak mohly vyjet pouze tři kloubové autobusy. Přestože emise kloubových autobusů nejsou nic moc, stále mi přijdou daleko ekologičtější než most plný aut, o hluku nemluvě.

A výnos do rozpočtu? Nebylo by lepší, kdyby lidé daně za benzín radši investovali do prostředí měst, ve kterých žijou? Samozřejmě auta ano, ale dojíždět s nimi po městě, na to se nehodí. A až budou mít auta nulové emise, budou moci mít nulové emise i autobusy. Stále bude lepší jeden autobus než hromada aut, už jen kvůli klidu v ulicích.

12

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

obr: záleží na slově "SPORT". Ono za jeho doby se lidé pohybovali sami a neříkali tomu sport. Jezdit všude auty a hromadnou dopravou tehdy moc nešlo. Když člověk chtěl jít byť jen do obchodu (což sice nevím, jestli sir Churchill dělal :-)), prošel se. Dnes člověk jede zastávku tramvají nebo si dokonce pomůže autem. Přes den také nesedávali doma, ale byli venku. Nicméně i tak o jeho svěžesti trochu pochybuji. Jeho zdraví rozhodně nebylo dobré, přestože se dožil tak vysokého věku. Mrtvici v jeho pozdějším věku beru jako samozřejmost u člověka, který měl v životě tolik stresu.

Klimatické podmínky? Ano, vhodné podmínky pro jízdu normálních lidí (nikoliv zapřísáhlých jedinců) jsou zde přibližně pět měsíců, ale já neříkám, že kolo je něco, co by auta ve městě mělo nahradit. To je bláznivá myšlenka. Namísto auty by se lidé měli dopravovat především MHD. A vězte, že za cenu Blanky bychom v Praze mohli postavit celou linku D (v podstatě tunel jako tunel :-D). A že motorky nepotřebují motostezky? Cyklisté by je taky nepotřebovali, přiznejme si, že cyklostezky a cyklopruhy tu jsou hlavně kvůli řidičům aut. Ty mají s cyklisty problémy a svým jednáním je ohrožují. (Samozřejmě ne všichni, ale podstatné množství ano).

Proč tedy cyklistika? Protože město by nemělo být mrtvé středisko, kde každý zaleze do auta nebo tramvaje, ale živé centrum plné lidí. Kolo je alternativa, kterou by Praha, která je "blíže občanům", "za zdravé město" a "pro čistou Prahu" mělo svým občanům nabídnout. Koupaliště se také staví, přestože využití najdou jen pár týdnů v roce. A jízda na kole dodá člověku (líné nepočítaje) krásný pocit hlavně z naplněného času, který nezabili sezením či stáním v autě/MHD, ale účelně, potkávajíce další občany (cyklisty/chodce). Zatímco pohled na Ječnou ve mně tento pocit rozhodně nevzbuzuje.

13

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Jenik: tak zrovna na Vršovické je docela využívaný, tuším něco kolem jednoho za minutu. Jestli jste na Smíchově měl na mysli Plzeňskou, tak tam je snad cyklobus pruh. Upřímně jezdil byste rád v pruhu, kde se vás co chvíli pokusí předjet autobus? Jediná výhoda spočívá v tom, že cyklista se nemusí pohybovat v levém pruhu, kde je nebezpečí ještě větší. Jinak cyklopruhy jsou značeny prakticky pouze magistrátem, městské části o to nemají zájem. A tak se malují pouze na hlavní silnice, které jsou právě pod správou magistrátu. Většinou jde o úpravy, které jsou provedeny v rámci přeznačení ulice, které by proběhlo tak jako tak, takže náklady jsou v podstatě jen za nové svislé značení. Snížení počtu pruhů apod. je pak v rámci zklidnění komunikací a zvyšování bezpečnosti chodců na přechodech. S tím souvisí, že nikdo se nesnaží ony pruhy protáhnout skrze křižovatky, byla by práce to vymýšlet :-(.
Z výše zmíněného vyplývá i důvod, proč je například pruh do Dejvic málo využívaný. Je totiž často dostupná alternativa vedlejšími uličkami, které nabízejí lepší komfort. Například v těch Vršovicích jsou vedlejší uličky tak složité a jednosměrné, že nejlepší je jet po rovinné Vršovické.

Jinak městská cyklistika by neměla být o pestrých kombinézách, horských kolech a speciálních botách. Naopak lidé nejen v bohatších západních zemích, ale i ve východních chudších zemích jezdí v běžném oblečení. Pokud nejedete časovku (a že my v Praze rádi spěcháme), tak do centra (kde se odehrává většina schůzek) to dáte i bez nějakého zpocení. A v letních dnech se zpotíte i tak. Mně při jízdě do školy stačilo pět minut k uložení kola a přezutí (do povinných přezůvek ;-)).

P.S. Železnice byl vtip, nicméně i bez jejich rušení by se dalo najít příjemné koridory. Viz. plánovaná/stavěná cesta z Palmovky na Krejcárek (podél železnice), pak tunelem pod Vítkovem (po přesunuté železnici) a bude-li úprava Vítkova, tak po stezce na Ohradu. Jenže podobné úvahy jsou už téměř vždy hodně drahé sny, nicméně technicky realizovatelné ;-)

14

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Ještě jeden postřeh co se týče kopců: Praha je protkána železničními tratěmi, přitom stoupání, které je schopné zdolat vlak, cyklistům nemůže dělat žádné problémy. Takže při opravdu velké snaze zde bude cyklistů jako v Amsterdamu.

15

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Jízda za Prahou jistě pro rekreační jízdu je příjemnější jak v dopravě v Praze, ale po Praze jezdí cyklisté hlavně "dopravní". Tedy ti, co se chtějí odněkud někam dopravit, nikoliv se jen tak kdekoliv projet na kole. A jezdit třeba do práce z Vinohrad do Holešovic se jinak jak přes Prahu nedá. A co se historického jádra týče, kdyby se mělo chránit plně, měli bychom zde snad pouze metro. Co se cyklistů týče, jsou daleko více tradičnější, než automobilisté. A těm se v historickém centru také postavili silniční tahy na úkor právě chodců, cyklistů a trochu přehnaně i na úkor MHD. :-)

Nevím, jestli jste někdy po Praze jízdu na kole zkoušel, ale problém s kopci zde rozhodně není. Není zde sice naprostá rovina jako v Amsterdamu, ale i tak je terén Prahy velmi přívětivý. K cestě odkudkoliv kamkoliv vám totiž stačí sjet k řece a pak vyjet jediné stoupání. A převýšení mezi 60 a 100 metry je směšné, stačí si šikovně naplánovat trasu. Bydlím na Vinohradech a od řeky v poklidném tempu jsem za půl hodiny doma. Jediné větší stoupání je most přes železniční trať vedoucí na nákladové nádraží. Problémem jsou zde hlavně neukáznění řidiči snažící se natěsno předjíždět cyklistu, který se musí vyhýbat většině pražských kanálů (s podélnými vpustěmi) a kouskovitost infrastruktury. Přejet centrum se dá pouze po hlavních tazích (okolo ND, Smetanovo nábřeží) a realizace levných a účinných opatřeních většinou skončí na politické atmosféře v Praze. Například na Praze 5 se neuskutečnilo (navzdory slibům) ani jedno opatření pro cyklisty. Velkým problémem je vyznačení stoupacích pruhů na Jeremenkově ulici. Přitom pruhy pro cyklisty by měli uvítat i řidiči, kteří se tak vyhnou téměř bez problémů.

Takováto řešení nejenže nestojí desítky milionů jako drahé stezky, ale jsou i na potřebnějších místech.

Jinak elektronické sčítání je neodpovídající hlavně z důvodu nevhodného umístění sčítacích cívek. Ty jsou většinou mimo hlavní tah nebo na cyklisty nepoužívaných místech. Když procházím statistiky, jsem si jist, že zde je i technický problém. Například sčítač na Těšnově dnes v období od 11:00 do 17:00 neregistroval žádného cyklistu, já jsem okolo projížděl a cyklistu jsem zde alespoň jednoho viděl.

Konkrétní statistiky manuálního sčítání ze dne 16. 6. 2010 na Fügnerově náměstí (zcela mimo cyklostezky) je v období 7:00 až 9:30 a 15:00 až 18:00 cca 1 cyklista za 2 minuty. Ze dne 23. 6. 2010 (opět středa) ve stejném časovém období na Nuselském mostě je to více než jeden cyklista co minutu. Zde pak mají cyklisté povolenu jízdu po chodnících na mostě.

16

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Zajímalo by mě, kterou z cyklostezek konkrétně myslíte. Jako cyklista po stezkách jezdím a cyklisty hojně potkávám. Obzvláště je-li krásné odpoledne, ale i během ranní špičky jsou stezky vytížené. Dokonce i před měsícem otevřený tunel pod Vítkovem (nyní uzavřen z každé strany metrovými betonovými zátarasy, přes které je nutné kolo přehazovat) je docela frekventovaný (když tam jedu, vždy někoho potkám). Ale některé stezky vedoucí odnikud nikam jsou samozřejmě využívány méně. To je ale chyba zástupců města, co nechtějí řešit problémové úseky a ženou se za počtem otevřených km.

Co se sčítání cyklistů týče, tak probíhá hlavně dvojí: elektronické a ruční. Elektronické je na hlavních tazích (často na cyklostezkách).
Během letních měsíců se například po stezce Vyšehradským tunelem projede i několik tisíc cyklistů denně (dnes něco přes 2000). Celá tato trasa je opravdu přetížená, provoz navíc omezují hlavně chodci (na náplavkách chodí po vyhrazeném pruhu pro cyklisty) a bruslaři (na stezkách zabírají velkou šířku).
Nová cyklostezka ve Vysočanech má před svým začátkem také sčítač, ale je naprosto nevhodně umístěn, takže přes něj přejede jen malá část cyklistů. Nicméně tato cyklostezka trpí přílišným množstvím chodců, kočárkářů, pejskařů a bruslařů, takže pro cyklisty zde už není téměř žádné místo a průjezd je velmi nepříjemný. Přitom na tuto stavbu padla většina peněz vyhrazených cyklistice. Chyba je v chybějících podobných stezkách pro obyčejné lidi v Praze. Každá takováto cyklostezka tak nabývá jiný účel a cyklistům nezbývá nic jiného, než využít jiných komunikacích (většinou silnic).

Statistiky najdete zde: http://doprava.praha-mesto.cz/(3wam0s45 … 1100067458
Manuální sčítání čárkováním na frekventovaných místech provádí jednak magistrát, jednak občanská sdružení. Například minulý a předminulý týden provádělo sčítání cyklistů o.s. Oživení, výsledky neznám.

17

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Dnes během přenášení kola přes betonové zátarasy na A25 jsem si vysnil další stezku - A243 vedoucí od Tachovského náměstí podél Olšanské na Jarov.

Nákres v mapě:
http://maps.google.com/maps/ms?ie=UTF8& … 1&z=15

Stezka by mohla vést odděleně od ostatní dopravy (mimo několika přejezdů), spojovala by přitom hlavní rekreační místa oblastí a mohla by se stát spíše korzem. Nejedná se o hlavní tah, tudíž přítomnost chodců by příliš na škodu nebyla. Velké davy přesto nečekám. Po budoucí výstavbě metra D touto oblastí by mohlo dojít k zatraktivnění stezky.

První část vede výhradně po pozemcích v majetku města.
Druhá část vede územím nákladového nádraží, které se chystá přestavovat. Nyní majetek ČD.
Třetí část vede podél ulice (nebo po ulici) nové Olšanské, která bude vybudována na tělese trati na nákladové nádraží.

Celá stezka nepotřebuje větší úpravy terénu či mosty. Všechny podobné investice budou stejně provedeny s přestavbou nádraží.

Důležité cíle:
Tachovské náměstí (stezky 1, A25, A253, A255 a park Vítkov)
park Parukářka (rekreační oblast)
ZŠ Chelčického (základní škola) -> cesta do školy (i z nové zástavby)
Olšanské náměstí (možná budoucí zastávka 2. větve trasy D)
Olšanské hřbitovy (vstup na hřbitov) -> tato oblast by mohla sloužit i pro komerční účely
křížení s J. Želivského (trasa A42)
Nákladové nádraží Žižkov (nová zástavba, možné odbočit na Izraelskou na A24)
Malešická (trasa A244 spojující A25 a A24)
Jarov (napojení na A43 potažmo na A24, A25 i A26)


Máte nějaké postřehy?

P.S. Rád sním a plánuji :-)

18

(66 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Budou, na sloupech už jsou na ně i připravené díry :-(

19

(66 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

V seznamu cykloakcí jsem o tomto úseku nenašel nic. Njebližší akce je snaha o úpravu Jeremenkovi. Ta naráží na Prahu 4, která údajně nechce navrhované cyklopruhy, ale oddělenou stezku vedle chodníku.

Jenže podle usnesení magistrátu se při všech rekonstrukcích a dopravních stavbách v Praze musí myslet na cyklisty. Podle hodně starých zpráv se právě do projektu rekonstrukce Budějovické nakonec nějaké řešení pro cyklisty dodatečně přidalo, jenže jaké a jestli tam vydrželo nevím.

Zato rekonstrukce ulice Na Pankráci asi nevypadá, že?

20

(66 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Sice krátký úsek v místě, kde by se cyklopruhy asi osvědčily lépe, jenže i tak je to myslím první kousek čehokoliv pro cyklisty v téhle oblasti. Podle StreetView mi i přijde, že se stezka mohla s trochou vůle prodloužit mnohem dál. A vždy je snazší něco prodloužit, než postavit něco od začátku.
A když budou tudy cyklisté jezdit, chodci se naučí dávat si pozor. Spíše se bojím bruslařů

21

(66 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Tak to by vůbec nemuselo skončit špatně. Odkud kam ta stezka vede? Pohodlný průjezd od Budějovické až k Nuseláku by se mi líbil, ale takhle daleko to asi plánované není. Moc tuhle oblast neznám, ale tohle bude zřejmě jen ten kousek mezi Olbrachtovou a Na Strži. Nebo se pletu?

22

(66 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Vzhledem k tomu hroznému stavu chodníku vedle (viz foto P1010599) je mi jasné, kudy budou po dokončení chodit chodci :-(

23

(80 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Vratislav: zatím se určitě nestaví, ani v uvedeném seznamu staveb není. Přesto stezka nyní docela užitečná. Spíše mě zajímá, jestli není plánována při rekonstrukci Vítkovského vrchu jako akce Prahy 3. Ta snad chystá i cyklostezku na severní straně kopce.

Jinak stezka se mi začíná líbit. Až na v Praze módní "cyklistická schodiště" příjemná a široká! stezka. Kéž by se jen podařilo dotáhnout Balabenku, spojení na nádraží a právě stezku na Ohradu. Zbytečně šplhat na nejvyšší místo v okolí, abych mohl zase dolů? A žižkovské jednosměrky přijemnou alternativu nenabízí. Nejlepší cestu pořád hledám.

Té pěšiny naproti Ostromečské jsem si nevšiml, kam vlastně vede? Tento úsek je už poměrně zahloubený do země.

24

(80 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Rád bych se zeptal, jaký je stav realizace úseku A25 v úseku od Starého spojení na Vítkov.
ZK: http://doprava.praha-mesto.cz/(fll0nyvs … Vitkov.pdf

Podle mapy systému celoměstských cyklotras z března 2010 se s touto částí stále počítá:
http://doprava.praha-mesto.cz/(uscflaa0 … l-2010.pdf

Piktogramy byla pomalována i Koněvova od Ohrady směrem na východ. Kam přesně jsem nezjistil