kasme napsal:

ať žijou cyklopruhy smile

http://ttnz.cz/kasme/v/ostatni/kasme/sm … 4.JPG.html

Jugo. part. d.c.

Jo, typické zimní využití...

2

(141 odpovědí, posláno do Magistrála (SJM))

Obr: Na to, aby po Praze jezdil autem každý, kdo chce, by to ovšem muselo být trochu jiné město.

MP: Jako "panelákové dítě" nedám na sídliště dopustit, raději bych se ovšem stěhoval víc do centra - jen kdyby ty ulice byly pro děti bezpečné (a víte, že jako hlavní riziko asi nemyslím pouliční kriminalitu).

3

(141 odpovědí, posláno do Magistrála (SJM))

MP: Musím to dohledat. Tuším že Bém či kdo se chlubil, že pražská MHD odveze víc lidí než berlínská a vídeňská dohromady (a proto jsme jedničky). Podíl IAD mají ve Vídni menší než v Praze (asi 25%), cyklo 5% to nezachraňuje, tamní Sbahn je tak na úrovni jedné trasy metra, takže mi z toho nutně vychází, že musejí jezdit výrazně míň. Čím to je, ale vážně nevím. Pamatuju se, jak mi místní říkali, že ve Vídni je dost běžné žít a pracovat v jednom a tom samém bezirku, někteří lidé svou čtvrť snad za celý život ani neopustili ;-) . Jestli jsou tam líp promíchané obytné zóny, pracovní příležitosti a byznys a nedošlo tam k masovému úprku na venkov (urban sprawl + všichni nutně auto), k tomu o pár procent větší podíl práce z domova a žen v domácnosti... To může v součtu udělat třeba i o třetinu denních cest míň (na obyvatele) - a vycházelo by to.

Obr: Nemyslím, že by u nás lidi lpěli na "rodné hroudě" víc, než třeba ti Rakušáci. Přesto jim to tam nějak funguje.
Ad  "auto si dnes už kupuje každá dospělá osoba (...) je to lidská přirozenost." Není. Spousta lidí jezdí autem z musu, nebo že si ten život tak uspořádali (odstěhováním ven z Prahy), aniž by si v danou chvíli uvědomili, jakou cenu (závislost na autě) za to budou muset zaplatit. Kdo chce, má pořád ještě dobrou šanci se tomu vyhnout. Zatím. Jestli se ptáte, proč auta regulovat? Protože v příliš velkém počtu na malé ploše poškozují životní prostředí. Jestli vám to nestačí, tak pánbůh s vámi a zlý pryč.

MP (na Squishe a trochu pro Squishe): Je na čase si přiznat, že magistrálu nenahradí nic, pokud se nezmění chování lidí. A že to je možné.

Nejprve předešlu, že při postupném, pomalém a dlouhodobém omezování kapacit pro IAD se současným zlepšováním alternativ by žádná katastrofa nenastala. Lidi by začali jezdit jinak nebo méně, takové věci už se v centrech měst na západě úspěšně povedly. Stejně jako dopravní indukce, funguje i dopravní redukce. Na rozdíl od řady zde přítomných nevidím pokrok v tom jezdit více častěji a dále. Kvantita nemůže růst donekonečna, měla by se měnit v kvalitu. Za daleko větším pokrok bych považoval, pokud by se podařilo přetvořit stávající město tak, aby nám umožnilo jezdit méně, kratší dobu a na kratší vzdálenosti - a mít tak možnost využívat svůj čas úsporněji. Zlom nastane, až střední vrstvy nebudou mít zájem prchat do "paneláků naležato" třicet kilometrů od Prahy, ale naopak: vrátí se do města a budou v něm žít, budou mít osobní zájem na tom, aby to město bylo kvalitní, což lze v zahuštěné zástavbě zaručit jedině tak, že ta auta zůstanou většinou někde stranou. Pak najednou zjistíme, že tu kapacitu pro sto tisíc aut na magistrále denně fakt nepotřebujeme - bude stačit třeba čtyřicet.

4

(141 odpovědí, posláno do Magistrála (SJM))

Jo, s tou představou, že IAD nadále poroste ("máme na to plán", že?), tu magistrála zůstane navždy.

Poněkud mě nedávno překvapila informace, že pražané prostě jezdí víc a na větší vzdálenosti než třeba obyvatelé Vídně. Takže máme i při vyšším podílu MHD současně vyšší počet cest IAD než ve Vídni. Ale jak je to možné? To ti Vídeňáci nepotřebují jezdit do práce? Nebo máme tu Prahu po dvaceti letech urbanistické nekoncepce tak blbě dopravně zorganizovanou, že musí každý jezdit přes celé město, když by mohl méně? Nevede tedy cesta pro Prahu jako takovou spíš v postupném tlumení té zjevně nadbytečné mobility (protože Vídeňáci se bez ní zjevně obejdou i když jejich město nabízí nejvyšší dosažitelnou kvalitu života)?

5

(98 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

kasme, pp21: Díky za zákresy, už to tam je ( http://prahounakole.cz/mapa_klobouk/ind … p;layout=1 ). Křižovatku samotnou jsem poněkud odflákl, tak mě za to nebijte.

6

(98 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Prosím, můžete mi někdo čmárnout do mapy(.cz), kudy je tam k té lávce přes Berounku příjezd od Zbraslavi? Počítám, že je možné aspoň tuhle lávku prohlásit za "v ověřovacím provozu" a mohu jí tedy zakreslit do cyklomapy...

7

(106 odpovědí, posláno do Praha - obecně)

Přiznám se, že jako cyklistu zvyklého na provoz mě to štve skoro víc, než kdyby tam vyhrazený pruh nebyl (a byl tam třeba piktokoridor). Důvod je jasný: Zatímco ve dvou pruzích mě předjíždí souvislá řada auto jedoucích kolem padesátky (v lepším případě poskakující dvacet), tak po úpravě stojí auta až v levém pruhu, zatímco kolem mě projíždějí čuňata osmdesát (subjektivní bezpečnost horší, než při předjíždění pomalu jedoucí kolony). Někde jsou ty pruhy poněkud užší a tak tam tyhle prasárny nejdou - bohužel ne zrovna na Bohdalecké, kterou používám.

Jinak ty formulace v článku nejsou zrovna šťastné, viz originální komentáře pod tím. Nikde se tam nepíše, že kapacita křižovatek ( která je ve většině případů limitující), se instalací buspruhů obvykle nezměnila, takže kolony teď jsou sice dvakrát tak dlouhé, ale zato jedou dvakrát rychleji. A že případné zdržování dělá právě to procento řidičů, co těmi buspruhy projíždějí nelegálně a pak se vpředu řadí (a ještě si vynucují přednost).

Btw., je to vůbec za bod?

8

(78 odpovědí, posláno do Tunel Blanka)

obr napsal:

tohle jsou exhibice podporované před volbami,v rámci kampaně jak říkal ministr Bárta " nezdůrazňovat výhody toho, co se postavilo ". Až na Malovance vyroste zeleň bude, to docela pěkné místo.

obr napsal:

Dnes má každý možnost se přestěhovat. Třeba bydlení na Malovance jistě nepatří k tem nejlevnějším lokalitám a má řadu jiných výhod nežli bydlet na kraji Prahy v lůně přírody..

Miluji Vaše dvě pohádky:
1. "Každý se může odstěhovat" (= stát se dojížděčem a poté vyžadovat více okruhů, radiál, parkování, etc. Jak lákavé pro všechny stavitele!)
2. "Malovanka bude pěkné místo" Zvláště tahle bajka se poslouchá tak dobře, že už vás přímo vidím, jak si chodíte každé ráno zaběhat místo do Krčáku hezky kolem Malovanky, abyste si poslechl, jak ti škodiči jednou zase přišli zkrátka.

9

(92 odpovědí, posláno do MO mimo Tunel Blanka)

Strejda napsal:

Kamiony byly a už nejsou. Jak se ulevilo Jižní spojce...

"Praha proto rozhodla počínaje úterní půlnocí vypnout semafor na Barrandovském mostě."

http://zpravy.idnes.cz/video-kamiony-by … _domaci_hv

Jsou jinde. Nové pražské kamionové parkoviště se jmenuje Chodovská. Nevíte, jak si vedou autobusy vyjíždějící z ulice Na Chodovci?

10

(164 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Asi se tím nemíní, že cyklisté zabijí při vzájemných nehodách víc řidičů, než řidiči cyklistů, že? PAK by to možná mohla být pravda.

(jinak debata, byť poněkud ujíždějící od tématu, zde: http://www.nakole.cz/diskuse/12100-clan … psu.html).

11

(52 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

První etapa parkové cyklostezky v central parku na Jižním městě, včetně silné sestavy oněch 250 metrů otevírající. http://picasaweb.google.com/fillerovi/D … klostezce#

Kasme už na toto album odkazoval v tématu Blanka/Letná, ale pro úplnost to přihodím sem:
http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic … na/100827/

Nová cykloobousměrka v Radotíně

http://doprava.praha-mesto.cz/zdroj.asp … -499642785

14

(873 odpovědí, posláno do Tunel Blanka)

Já bych měl taky dotaz, ne tak skeptický: Ví se, jak bude řešené vedení pravobřežní cyklostezky A2 přes staveniště mostu? Budou nějaké krátkodobé uzavírky (jako se to dělalo v Komořanech), udělá se přeložka na hráz apod.?

15

(80 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Takže otevření v nedohlednu.

http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v … tupny.html

16

(164 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Vítkovský tunel je cyklistům stále nepřístupný

Praha – Provoz na vytížené stezce A2 by se dal přirovnat k provozu na magistrále. Otevření vítkovské trati, na kterou se řasa cyklistů i bruslařů těšila, je však zatím v nedohlednu.

http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v … tupny.html

17

(16 odpovědí, posláno do Větší stavby menšího významu)

Obr: Jo, vy myslíte ten autobus, co u něj na Nádrholu nezaparkujete a v sezóně si v něm nesednete?

Pokud jde o to "zadarmo": Myslím, že je to Zoo, která chce víc návštěvníků, které tam nemá jak dostat ;-) Jak to dělají hypermarkety, co nejsou u metra? Ostatně, když se parkoviště nahoře (500 míst stačí) dostatečně osolí, tak by se z toho provoz autobusového kyvadla zatáhl bez potíží. (nemluvím teď o investicích). Mimochodem, kdo měl platit ty v dolní části areálu Zoo původně plánované parkovací domy? Jestli Zoo samotné, tak za ty prachy by to u Blanky měli s normálním parkplacem a za ušetřené peníze by se ten autobus dal provozovat desítky let)

18

(16 odpovědí, posláno do Větší stavby menšího významu)

5. A zapomněl jsem na automatizovanou půjčovnu kol a vozíků.

19

(16 odpovědí, posláno do Větší stavby menšího významu)

Protože chodit celý den po ZOO s rodinkou dá docela zabrat, muselo by finální řešení být pohodlné a co nejvíc eliminovat další pěší pochody. Takže:
1. Nad výjezdem Blanky povrchové parkoviště s parkováním zadarmo a krátkou docházkou na tramvaje.
2. Od parkoviště kyvadlový autobus s hodně velkými plošinami na kočárky a hodně dveřmi, ať to odsýpá. Lístky do ZOO by prodával přímo průvodčí v autobuse.
3. Od parkoviště zčásti po tělese protipovodňové hráze úzkorozchodný retro vláček (760 mm, vMax 10 km/h, nejsem si ale jistý s pohonem, horní vedení se mi moc nelíbí a pod zámkem by asi neprošlo). Prodej jízdenek do ZOO opět přímo ve vlaku (nebo u "nádražní" pokladny). Možné by bylo i rozdělení, první úsek free a prodej lístků do ZOO až za zastávkou u lávky. A kdyby byli opravdu hodně styloví, tak udělají zastávku hned za branou a druhou u dolní stanici lanovky a mají z toho lunapark non plus ultra.
4. Pro ty, kdo fakt nemůžou jinak, poslouží horní parkoviště s příjezdem od Bohnic a příplatkem 100-150,- za auto, aby se to parkoviště nepřeplňovalo.

20

(164 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Cyklostezka ve Vysočanech jako liniový základ revitalizace území

http://doprava.praha-mesto.cz/default.a … 1005242712

21

(19 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Obr: Ok, to je rozumně podaný skeptický názor.
Jistěže nejsme Amsterodam nebo Kodaň, kultura užívání veřejného prostoru je zde dost jiná a taky je to na podobě města znát - myslím v tom horším smyslu. Přesto odhaduju, že na nějakých 10% podílu cyklo v létě (a 5% v zimě) se to dotáhnout dá. Za asi největší překážku nepovažuju v Praze členitý reliéf, ale značně rozvolněnou zástavbu oddělenou velkými prolukami. Kopce se dají zvládnout díky elektrokolům. Ale dojižďková vzdálenost pod 5 km je v Praze spíš vzácností. Tak velké dojížďkové vzdálenosti se dají časem zkrátit asi jen dost pomalu změnou urbanistické struktury města (a okolních sprawlů), což ale vyžaduje vhodnou koncepci a padesát let ;-) .
Cyklistická doprava se tedy nikdy nestane stejně silnou jako veřejná, individuální nebo pěší, dovede jí a ale v řadě případů vhodně doplnit, a nabízí další způsob využívání města. Hypotetických 10% cyklo může odčerpat stejně z IAD i VHD (které mají každá kolem 30%, takže odčerpání může být v řádu 15%), lze tedy předpokládat jednak nižší výdaje na provoz veřejné dopravy, jednak až o 15% slabší provoz IAD. No a to všechno za ne zas tak velké peníze, protože i přes výstřelky typu Rokytka (čerstvý článek zde: http://doprava.praha-mesto.cz/default.a … 1005242712 ) je cyklistická infrastruktura velmi levná, prostorově nenáročná (a navíc ještě víceúčelová, jak potvrdí každý milovník inlinů :-) ).
Podpora cyklistiky má smysl z řady dalších důvodů (zdravotních, životního prostředí ve městě apod). A třeba i proto, že je to nejméně náročná forma individuální dopravy. Cyklistika rozšiřuje svobodu dostat se k cíli individuálně i na ty, kdo by auto používat nemohli, a i tam, kde se autem technicky všichni prostě nevejdou.

Ještě k podílu cyklodopravy. Teď mám zpracované výsledky sčítání v centru města, čísla mě příjemně překvapila. Denní odhad průjezdu křižovatkou u Národního divadla (kde pro cyklisty není vůbec nic) je asi 1400 ks. Zkoušel jsem z toho sčítání odhadnout podíly plus mínus na centrálním kordonu a vychází mi minimálně 5000 jen v městském centru. Když se k tomu připočtou místní cesty nebo trasy, které se centru vyhýbají, tak z toho to 1-2% dopravní cyklistiky docela vylézá.

22

(19 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Obře, máte jistě vhled, tak mi řekněte, co na té stezce (tak, jak byla zrealizována) bylo předražené. Vážně by mě to zajímalo.

Jinak pokud dělá v Praze modal split cyklo nějaké jedno procento, tak by do něj mělo město sypat jedno procento investičních prostředků na dopravní stavby. Což, pokud mne paměť na pražské rozpočty neklame, je zhruba 200 Mkč ročně. Letos je k dispozici 25, plus nějaké přicmrndávky v údržbě apod (ale to se v zásadě nepočítá do investic).

Takže když vy chcete mýto pro kola, tak já bych požadoval přidělování investic z městského rozpočtu pro cyklo odpovídající podílu cyklistické dopravy.

23

(80 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Takže to k 1.7. neotevřeli? Aby to nakonec ještě nezazdili.

24

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Jannn: aha, nečetl jsem celou diskusi, myslel jsem, že mluvíte o cyklomagistrále na magistrálě ;-)

Pokud jde o ten problémový úsek mezi náplavkami: Skutečně obtížně řešitelný je jen poměrně krátká část, v podstatě od Karlových lázní po Platnéřskou - všude jinde je dost místa na nějaké víceméně použitelné řešení.
Dovedu si představit takové věci jako cyklostezku místo pruhu dc. mezi Myslíkovou a Divadelní, pak protisměrný cyklopruh v podjezdu Divadelní, čímž se dostáváme až na úroveň Betlémské. Na druhé straně se pouhou legalizací průjezdu po Alšově nábřeží (a řekněme ještě přejezdem pro cyklisty přes předmostíá Mánesova mostu) dostávám až na Platnéřskou. Mezi Platnéřskou a Betlémskou zbývá slabých 400 metrů průjezdního profilu pro dvě vozidla, který se dá (jistě i ke spokojenosti turistů na Křížovnickém nábřeží) řešit například dvojicí světel dávkujících vjezd tak, aby byl zmíněný úsek volný pro tramvaje a snesitelný pro cyklo a kolony na výjezdu tam nezasahovaly.

Pak je tu ještě řešení pomocí nízkovodní lávky podél nábřežní zdi od náplavky k náplavce. Idea existuje, ale realizace je značně nepravděpodobná.

25

(50 odpovědí, posláno do CYKLOstavby)

Předběžné výsledky sčítání realizované Oživením (technické zajištění autor příspěvku osobně): Sčítalo se dvakrát ve středu, vždy od 7:00 do 9:30 a od 15 do 18 hodin (tj. dopravní špičky) na patnácti křižovatkách převážně v centru Prahy. Počasí bylo téměř optimální, první den trochu chladněji, intenzity byly v průměru asi o 5% nižší. Na většině křižovatek přímo nasčítáno 200-500 cyklistů. Ranní počty jsou asi 4/5 odpoledních, dopravní režim je tedy velmi výrazný. Z těchto nasčítaných hodnot se dá extrapolovat odhad pro celý den (je to asi dvojnásbek počtu nasčítaného v oněch špičkových 5,5 hodinách).

Pro křižovatky zatím (není vyhodnoceno vše) vychází takto (zaokrouhleno na padesátky):

Pod viaduktem (Vršovice, Pod Vinným potokem x Petrohradská): 350
Na Slupi x Horská:    750
Libušina + nábřeží:    750
Náplavka pod Výtoní:    1300
Náplavka + nábřeží u Výtoně:    2050
Výtoň jih    750
Výtoň sever    850
Výtoň nahoře celkem    1300
Palackého nám.    650
Újezd x Vítězná    500
Vítězná x Šeříková    650 (Průjezd Šeříkovou do centra, tj. v protisměru, je téměř dvojnásobkem průjezdu aut touto ulicí po směru).
Národní divadlo    1400
Národní divadlo u odb. do Divadelní    1450
Alšovo náb. x Mánesův most    900
Klárov    750
křižovatka s Badeniho    350
Lávka přes Chotkovu    350
Střešovická     150
Výstaviště    700
Kpt. Jaroše     550
Elsnicovo nám.    750
U Bulhara    350
Fügnerovo nám.    250

Podrobné vyhodnocení včetně popisu chování cyklistů dodám, jakmile to všechno zpracuju - tak za 14 dní, materiálu je hodně a času málo.