Nastavení hledání (Stránka 29 z 41)

Prý je ta suspenze tixotropní, takže by koupel mohla vypadat třeba takto: http://www.youtube.com/watch?v=f2XQ97XHjVw

Na fotkách jsem si nevšiml, že by se zhotovily boční výklenky v dilataci 4 dle výkresu. Budou se dělat dodatečně? (ale jak, u hotového dílu už asi dost těžko...)

Přes výhybku se musí jet pomalu, takže je vhodnější dát výhybku do místa kde se stejně jede pomalu - při rozjezdu.

Fotogalerie: Troja / 19.7.2010
http://www.tunelblanka.cz/aktualni-vyvo … allery=296

Betonáž probíhá odspoda nalévací trubkou s trychtýřem. Snahou je aby se beton co nejméně mísil s bentonitem, když by se to tam lilo jen tak. Trubka se postupně povytahuje, aby její dolní konec byl vždy kus pod hladinou stoupajícího betonu. Takže navrchu je stoupající vrstva nejstaršího nalitého betonu, a pod ní se ukládá beton novější. Když ta vrchní vrstva vystoupí až nahoru, je znečištěna bentonitem a odbourá se, proto se betonuje vždy o kus výš, aby byla rezerva na odbourání.

Ještě by k dovršení výčtu těch zavrženíhodných plánovačských špatností mohli journalisté vytáhnout Koulův nápad na prokopání letenského hřbetu z roku 1907. To by byla pro Letnou zkáza absolutní.

Proč tam motají matku s kočárkem a cyklistu válcované autobusem, když stezka pro pěší a cyklisty podle té mapky zůstane tam kde je?
Souhlasím s aktivisty v tom, že navržené řešení má určitá negativa, ale s takovýmihle argumenty budou jen pro smích.

obr: Ani v jednom případě nebyly oběti na životech nebo rozvalené budovy. Čím to? Asi tím, že když se razí pod budovami, vyztužuje se mnohem důkladněji. Problémy mělo metro pod Klíčovem, tunely se dodatečně vyztužovaly stojkami a k havárii nedošlo. Těsně pod zástavbou a v ne moc pevné hornině prochází např. Mrázovka nebo Královopolské tunely, a také se nic nestalo. Zatímco někde pod parkem, zahradou, na louce, tam se poleví, neboť hrozící škoda je mnohem nižší, nějaká tráva a křoví.

Při ražbách metra se v 70. a 80. letech používal vrtací stroj se štítem, mimo jiné. Tenhle vrtací stroj je ale přetlakový EPB. Pracovní prostor je utěsněný, vhání se do něj saponát aby se z těžené horniny stalo bláto, a to bláto se udržuje pod tlakem. Odebírá se právě tolik bláta, o kolik se stroj posune, aby přetlak neklesal. Ostění se sestavuje ještě pod ochranou štítu a jakmile se z něj štít vysune, je prostor ta ostěním tlakově zainjektován.  Právě tato opatření by měla vyloučit poklesy.
Až budou mít na webu časopis Tunel 2/2010, tak si počtete o detailech.

Jaká má být výsledná délka těch přístupových štol?

Kochejme se modrými svítícími špičkami dokud to jde, soudím že se udržovat ve svítícím stavu nebudou, jelikož nic neosvětlují.

Vypadá to že se nástupní hrana posunula k vozovce, aby se tím prodloužila.