Nastavení hledání (Stránka 2 z 3)

Na http://wgp.urm.cz/georeport/ je ortofotomapa prokazatelně ne starší než z léta 2010. Jen by to chtělo větší zoom.

Já čekal podle názvu nějakou Enterprise a vona je to trapná "spojka úskokem"...

Asi budem muset použít tzv. "měňáčkovou konstantu" Ale teď vážně, mně by to stačilo jen s těma kilometrama (čiliž jako prostý výnos z kilometru). Ať teda víme, zač se to ministerstvo natřásá.

Já bych měl takovou spíše asi řečnickou otázku k té historicky zasypané a teď obnažené budově cihelny/octárny. Asi nejlépe pro ty, kteří pravidelně na Malovance fotí (hypoteticky si odpovím sám). Cituji z tunelblanka.cz:

"V prostoru východně Myslbekovy ulice pracovala v 19. století cihelna, která těžila sprašové hlíny uložené na severním svahu údolí. Později na zaniklých objektech cihelny vyrostla octárna. Pozůstatky obou staveb v různých fázích vývoje v současné době odkrývají archeologové. Zatím zdokumentovali složitý systém zděných konstrukcí nejméně dvou úrovní podlaží s výrobními objekty a jejich zázemím. Konstrukce tvořily obvodové zdi vymezující jednotlivé budovy, stáje, komíny, systémy kanálků, zahloubené obezděné jámy, dochované úrovně podlah, včetně dřevěných a mnohé další."

Nejde mi prostě do hlavy jedna věc. Proč socialističtí dělníci (na fotkách z r.1953 ještě stojí) ten barák zasypali jen tak bez bourání??? Na fotkách je zcela jasně vidět stojící zeď. Čistě obecně, kdybych měl někde navýšit terén, tak bych zboural budovy, abych minimalizoval dutiny a tedy možné propady nebo poklesy zeminy. A přitom z fotek vidíme stojící zeď, z textu je patrno, že byla výšky nejméně dvou pater.

Čili praktická otázka je, zda při odtěžování vykoukla jenom jedna zeď a ostatní bylo před zavážkou zbořeno. Totiž jestli bylo teď vykopáno víc zdí, tak už to nechápu vůbec. A nechápu to tak či onak, proč nám pod silnicí nechali muzeum konzervované v hlíně.

Především hotel bych vůbec nestavěl, protože aktuální plácek pro parkování u koupaliště je moc fain. Kde ty davy pak budou parkovat by mě opravdu zajímalo..

Teda ty maskovací sítě hozený nad křižovatkou jsou vopravdu parádní..

Ale vážně, jsem zvědav na pány architekty, z čeho že to navrhnou utvořit (a kolik to bude stát). Neb si přirozeně udržuju zeleň na stávajícím "panství", tak vím, že všechna zeleň je krásná do vzdálenosti cca 1,5m od ní. Jak jste blíž, je to zelenej trvale bující šmejd, který svýma kořenama, větvema a vůbec všema haluzema naprosto bezpečně dřív nebo pozdějc roztrhá či jinak zlikviduje jakoukoliv pevnou strukturu.

Uměl bych si to představit z napnutých nerezových lanek, což relativně nějakou životnost má, ale drahé je to jak sviň. "Naštěstí" si v našich podmínkách nikdo moc neláme hlavu, jak sem ta či ona rostlina geograficky patří, a klidně zasadí nějaké španělské roští. Hlavně že to nějak roste.

Prosím do Motola už ne, chci stavět kus od Motola barák a potřebuju mít kde uložit 120 kubíků hlíny.

Já teda nebyl na všech DOD, ale jeden byl, když ještě obě TT nebyly proraženy. To byla právě ta bahenní vycházka, z Holečkovy dovnitř a zase zpět. Pak jsem snad jednou vynechal a pak další DOD byl už průchozí z Břevnova do Holečkovy. To si pamatuju, že bylo v různých fázích budování ostění, z obou konců se betonoval strop (oddělující hlavní část tunelu od horní části pro vzduchotechniku) a pod strahovem se dalo koukat do "díry" ve stropě tunelu, kde se vzduch jímá do vzduchotechnického centra ve Strahově (tam jsem jednou dírou ve vlnitém plechu během budování vlezl, paráda ). A pak už byl jen jeden těsně před otevřením, to jsem si řek že už to radši rovnou projedu autem.

Praha má třetí studii k Blance. Škoda je prý 14 milionů

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot … ?id=675157

Praha - Červencový propad tunelu Blanka by mohl hlavní město stát nejméně 14 milionů korun.

Vyplývá to ze znaleckého posudku, který pro Prahu vypracovala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze.

Podle studie bude záležet na tom, co propad zapříčinilo. Pokud se neprokáže, že událost vznikla kvůli nepředvídatelným fyzikálním podmínkám nebo pokud nebude možné příčinu zahrnout do "kategorie rizik nesených přímo objednatelem" (Prahou), za škody bude zodpovídat dodavatel stavby.

Tím je v tomto případě společnost Metrostav. V opačném případě zaplatí škodu hlavní město a Metrostav bude mít nárok na prodloužení stavební lhůty.

Částku 14 milionů korun označuje fakulta za dolní limit škod a nákladů na jejich odstranění. Horní hranici údajně nelze v současnosti odhadnout, vyčíslení bude záviset především na závěrech vyšetřování báňského úřadu, které dosud nebylo ukončeno.

Do částky jsou zahrnuty materiální škody na pozemcích a stavbách, dále na tramvajových kolejích a přilehlých komunikacích, které propad způsobil. Propad si také vyžádal náklady navíc na zajišťovací a záchranné práce, na odstranění propadu a administrativní náklady. Do sumy je zahrnuto také poškození dobrého jméno Prahy.

Magistrát si kromě posudku na výši škod nechal vypracovat dvě další studie od zahraničních firem. Ty mají prověřit dosavadní postup prací, dokumentaci ke stavbě, zkontrolovat geologické průzkumy a geotechnologický monitoring.

Analýzy by měly být hotové na konci srpna, rada hlavního města se jimi bude zabývat na svém prvním zářijovém jednání.

Otázka ovšem je, jestli i dělníci maj tak rychlý nožičky..

To by mě zajímalo, kde všechna ta hlína skončí. A že jí bude.

Odpověď skýtá první odstavec červnového Postupu prací. Viz http://www.tunelblanka.cz/aktualni-vyvo … ection=166

Cituji: "Dokončena byla stropní konstrukce v místě křižovatky ulic Patočkova x Na Hubálce, stavba tak dosáhla svého prvního významného milníku. Vybudování stropu totiž umožní přeložení inženýrských sítí do stanovených tras, tím dojde k uvolnění stavebního prostoru pro otevření stavební jámy směrem na východ ke křižovatce Patočkova x Myslbekova."