Nadvýlom v STT tunelu Brusnice (Stránka 7 z 7)

těžko říct...
já osobně si myslím že to nebyl konstrukční problém, protože pokud to tam třeba bagrista urval tak jak neměl tak by to bylo pouze lokální porušení a to by dle mého názoru nezapříčinilo celkový kolaps....
=> třeba pouze náhoda že to spadlo když tam byl sám... vlivem nadloží, nikoliv jeho vinou

K těm pracovním výstupům asi není šance se dostat, že? ;-)

Stoprocentně se tam vrtalo

Předevčírem jsem jel tam a zpátky kolem propadu a stále se tam 100%ně vrtá. A to v různých směrech. No, asi ještě berou vzorky. Divný je, že v sobotu.

No, jsem si skoro jist, že se na patřičných místech příčiny znají. A taky jsem si jist, že se v syrové podobě
ven nedostanou...
Parkticky nikdy podobné problémy nevznikaí po jedné chybě či zanedbání - vždy je to řetězec událostí.
Osobně mám za to, že ve Stromovce to bylo špatné zhodnocení míry rizika oproti nákladům na ražbu. A možná taky
trochu nadhodnocení vlastních schopností. Ten poslední úkon, při kterám to spadlo, není zase až tak podstaný.
Každopádně to ale byl více méně "standardní" průser - na čelbě (rozšíření) vypadnul blok a nadloží tam více méně vteklo.

Oproti tomu problém Brusnice je složitější a vážnější. Celkem jasně to spadlo v místě, kde to mělo být již bez rizika a
navíc při záchraně bagristy došlo ke značnému strukturálnímu poškození kaloty.
Pokud shrnu veřejně známá fakta, tak:
prvotní kráter by vemi malý,  prakticky svisle dolů. Tedy nadloží nebylo ani zavodněné ani extrémě sypké.
při záchraně se nadvýlom značně rozšířil, ale kopíroval trasu tunelu. Opět ostré okraje, nicméně dno kráteru
bylo o dost výše než u prvotního propadu.
Takže moje představa o průběhu nadvýlomu je asi taková. Pár dnů před propadem byl minimálně na jednom bodě
geomonitoru problematický nález. Asi nic extrémního, takže se tomu nevěnovala větší pozornost. Při průběžných
změnách projektu ostění došlo k oslabení jeho odolnosti při deformaci (spojovací šrouby?). Primární ostění bylo
v rámci minimalizace nákladů navrženo s relativně malou mírou bezpečnosti (praskliny okolo opěr ?).

No a pak stačilo jen trochu nešetrné rýpnutí bagrem na špatném místě při odstraňování opěrných stěn (nějak nám to nazasypalo ty nůžky na odstřihování podpěr) . Primár nevydržel a nadloží se sesypalo do kaloty. Přitom sebou vzalo kotvy, které ovšem byly šikmo vpřed (protože vertikální NRTM) a tím se narušilo již tak špatné nadloží nad další částí kaloty. Vsypaná zemina ale zabránila dalšímu šíření poruchy. To se ovšem změnilo při záchraně bagristy, kdy ji museli odtěžit a porucha se rozšířila na oněch celkových (tuším) 35 metrů.

Takže můj závěr? Přišné spoléhání na CAD - malý koeficient bezpečnosti. Změny v projektu bez posouzení jejich vlivu na havarijní stavy konstrukce. Špatná zpětná vazba od geomonitoru. Neúplné a trochu ignorované postupy činností.
Tohle se samozřejmě děje v jisté míře všude, tady se to ale bohužel potkalo na jednom místě.

Berte to, prosím, jako pohádku - nikdo (kromě těch, co nesmějí ani naznačovat, že ) z nás nezná podrobnosti. A už jsem příliš starej, abych věřil, že se reáný průběh kdy dostane na veřejnost.

Příčina všech propadů je velmi podobná (i když skutečný průběh havárie se v jednotlivých případech lišil), avšak jiná než bylo ve všech případech prezentováno na veřejnosti...

Nejsem odborrník ale jedni z našich největších odborníků se vyjádřili.
Prof. Ing. Jiři Bartak, DrSc. v časopise TUNEL 2/2010
I velmi dobře připravená ražba, s řadou doplňujících stabilizačních opatřeni, která jsou navržena na průzkumem zjištěné vlastnosti horninového masivu, může selhat vlivem neočekávaně zhoršených geologických a hydrogeologických podmínek….
Velmi přesvědčivým dokladem předchozích tvrzeni je dvojnásobný propad nízkého a zvodnělého nadloží silně tektonicky porušených ordovických břidlic v pražské Stromovce při ražbě tunelu Blanka na městském okruhu, a to při dodrženi všech stabilizačních opatřeni navržených pro danou třídu výrubu. Bezpečné dokončeni prací v podzemí si vyžádalo u obou tunelových trub rozsáhlé sanace nadloží mikropilotami a několika typy injektáže (trysková, tlaková cementová, tlaková chemická) včetně průkazného ověřeni jejich kvality. Vlastní ražba byla prováděna ve zvláštní třídě, v niž byla použita většina známých doplňujících stabilizačních opatřeni – velmi krátké záběry, svisle členěna kalota, vícenásobné mikropilotové „deštníky“ nad výruby, ochrana čeleb stříkaným betonem.

V témže časopise rozebírá příčiny havárií podzemních děl v ČR Prof. Ing. JOSEF ALDORF, Dr.Sc.,
Jako příčiny propadů Blanky ve Stromovce uvádí:
Složité geologické poměry a složité hydrogeologické poměry.
Pro druhý propad uvádí navíc: „Příčinou této havárie mohlo být i zemětřesení s epicentrem v západních Čechách, které se těsně před samotnou havárií projevilo v pražském regionu intenzitou, která zde nebyla zaznamenána v průběhu posledních 26 let.“
K tomu připomenu "protiprávní" nařízení OBÚ Kladno pro povolení ražby po druhém propadu - injektáže ve Stromovce (původně magistrát proti).

Kteří rozhodně nemají nejmenší důvod potápět toho kdo je platí.

A pan Kubajsu všechno ví, všecho zná, nikdo ho neplatí a tak říká čirou pravdu. Dneska jste mě vážně rozesmál. :-D

A na Mypře?