Nastavení hledání (Stránka 4 z 11)

Malej nebo velkej, problém je už to, že obrubník není níž - s odvodněním. Voda z chodníčku pak může stékat na "fasádu" a špinit ji. I když předpokládám, že to vyspádují tak, že u zárubní zdi zůstane zub, nevím, jestli má komunikace v tomhle místě dostatečný podélný sklon.

Správně, správně. Žádné DKRZ, ale DPKZ je to pravé!

Si tak matně vzpomínám- nebyla to technologie plánovaná i na Hradčanskou? Zápory zabetonované rovnou do Milánských stěn a uřezané až po vybetonování stropu a částečném zásypu. Problém je se zaizolováním vetknutých zápor.
Možná se pletu, po těch letech...

To taky vysvětluje ten fofr s jímkami na bentonit.

Milánské stěny částečně rovnou z povrchu ???
???

Já teda nevím, ale: že dojíždím do křižovatky zároveň s jiným autem, se mi stává běžně. Jsem rád, že vím, kdo má přednost. Že bychom se v neoznačené křižovatce sjeli naráz ze všech stran, se mi za posledních 10 let stalo JEDNOU, a to to byla ještě jen tříramenná křižovatka. Neměli jsme problém se dohodnout.

Ta zelenkavá fólie na stěnách, to je jen geotextilie anebo další hydroizolační fólie, nevíte někdo?

Nemohlo. Izolace je měkká, promačkne ji každý kamínek, a geotextilie na tom nic nezmění. Pak tím promáčknutým místem teče.

Nebude. To není nikde napsáno. Obecně se používá ve významu "b" a tak to taky zjevně bylo myšleno. I když formulace zákona je, jak je u nás zvykem, nejednoznačná.
Problém značky P5 "Dej přednost v jízdě tramvaji" je ten, že byla vytvořena poněkud nouzovým způsobem a nepříliš šťastně v rozporu s tímto pravidlem. Aby to nemátlo, musela být vymezena jako celek coby samostatná značka pod svým samostatným číslem a názvem. Nikdo tehdy netušil, že by někdy mohly po kolejích místo tramvají jezdit autobusy a požívat stejných privilegií. Nahrazení symbolu tramvaje symbolem jakýmkoliv jiným (např. autobusem) je tedy lidová tvořivost, nemající (jak se hezky říká) oporu v zákonu. Taková značka prostě neexistuje a musí tedy být vykládána obecným způsobem jako značka s dodatkovou tabulkou omezující její platnost. Což ovšem u značek upravujících přednost nedává smysl (ty být omezovány nesmí).
Zcela jednoznačný smysl by tato značka měla, pokud by symbol tramvaje byl vepsán přímo do plochy značky, stejně jako u značek zákazových či výstražných. Pak by bylo jasně dáno, že přednost je obecně dávána vozidlu vkreslenému do značky. Autor této značky se ale snad obával možné záměny se značkou výstražnou, chtěl základní značku nechat jasnou a čistou a proto to udělal takto.
Toť můj spekulativní psychologický rozbor této záležitosti.
Uvidíme, jak to budou chápat řidiči, ale už sám vjezd na koleje je myslím, dost determinující

...a vyšší zatížení přilehlého obyvatelstva dopravou, a rizikové neorganizované přejíždění tramvajového pásu, a větší zábory Letné (otočit se jen přes tram pás by neprošlo, kvůli rejdu náklaďáků a kvůli rozhledu), o kapacitě takové otočky ani nemluvě.
Krom toho si dovoluji upozornit, že povrchová trasa musí zůstat v kapacitě min. 2+2, kvůli občasným vynuceným uzavírkám tunelu.

Nesouhlasím. Tento postup v žádném případě není jen hypotetický. U nás setsakra praktický. Nejen ve stavebním právu, ale často i v právu trestním či rodinném. Říká se tomu nízká předvídatelnost práva.

Chyba v posledním odkazu...