Ač vím, co je inflace, přece jen nechápu uzavírání inflačních doložek. Naše firma sice nehloubí tunely, ale přece jen dělá zakázky za desítky miliónů dolarů a smlouvy jsou postavené tak, že investor se zaváže k danému datu splnit to a to, když to neudělá, prodlužuje se dodávka a navyšuje cena stanoveným způsobem. Dodavatel se zase zavazuje dodat to a to tehdy a tehdy a když to neudělá, platí smluvní pokutu (a pokud na tom závisí další vstupy od investora, tak jejich termín se zase stanoveným způsobem posunuje). Platí se během dodávky při přebírce daných celků stanovená cena. Při nedodržení data splatnosti je zase definovaná smluvní pokuta. Protože je známo datum zaplacení, tak si předpokládanou inflaci obě strany zohlední v té ceně a smluvních pokutách. Žádná inflační doložka tam není.
Koneckonců vy snad máte inflační doložku v pracovní smlouvě? Nebo banky půjčují za úrok inflace + fň? V čem je tento případ odlišný od jiných smluvních vztahů, že se bez inflační doložky neobejde?
To, co popisujete, že má ve smlouvě vaše firma, je inflační doložka+může to být taky penalizační doložka. Inflační doložka může mít různé formy - třeba je vázána na inflaci, jak jí vyhlašuje ČNB, nebo na nějaký jiný ukazatel změny hodnoty měny/inflace, který stanovuje někdo třetí, mimo smluvní partnery, aby to byl objektivní činitel. Já znění inflační doložky ve smlouvě o Blance neznám. Změny podle vývoje cen v oboru s inflací vlastně nemají nic společného. Inflace může být třeba 2% a přitom ceny chleba klesnou o 10% a stavební materiál vzroste o 5%.
Domnívám se, že ta smlouva byla uzavřena na celé dílo nebo jeho podstatné části jako"balík" proto ,aby byla zodpovědnost na jednom dodavateli a taky, čím větší "balík" tím lepší vyjednávací pozice nejen k ceně.
Protože plnění smlouvy bylo na mnoho let, tak je tam jištění inflační doložkou zcela na místě.
K oprávněnosti uzavírání smluv za město - kdo co je oprávněn za Prahu podepisovat, to má jistě město jako Praha řešeno právně, zatím tohle nikdo nenapadl.
