Stavba „Prodloužení trasy A metra v Praze ze stanice Dejvická” a její souvislosti
http://www.dpp.cz/download-file/3149/novy-soubor.pdf (strana 6)
V průběhu dubna proběhne oficiální zahájení stavby „Prodloužení trasy A metra v Praze ze stanice Dejvická“. Zahájení se odehraje tradičně slavnostním poklepáním základního kamene. Před zraky médií se tak rozběhne stavba, která byla zastupiteli města schválena v květnu roku 2009 a která by měla trvat až do roku 2014. Celkově by měla stavba stát okolo osmnácti miliard, z toho osm miliard bude čerpáno z fondů Evropské unie.
Oddělení Komunikace
Obrázek: Metroprojekt
I když oficiální zahájení nás tedy teprve čeká, v současné době jsou již v plném proudu přípravné práce, které jsou pro realizaci akce takového rozsahu nezbytné. V tak složitém organismu, jakým je velkoměsto 21. století, se organizace stavby takového formátu musí projednávat a plánovat ve velkém předstihu, a to na několika úrovních. Předem musí být vypracováno množství odborných studií a další dokumentace, podle které se rozsáhlá stavba řídí. Nezanedbatelnou součástí přípravy stavby je rovněž vyřešení veškerých majetkoprávních vztahů. Ačkoliv samotná ražba ještě nezačala, za prodloužením trasy linky metra A stojí už dnes kus odvedené projekční a inženýrské práce.
Jednou z nejpodstatnějších částí příprav jsou geologické sondy, což znamená geomonitoring a hydrogeomonitoring, monitorující geologické podmínky a stav vody v místech, kde je plánována ražba tunelů. Tyto sondy proběhly již v rámci samotného zpracování projektové dokumentace, probíhají i nyní a budou probíhat během celé stavby. Během ražby trasy je totiž potřeba neustále sledovat geologické i hydrogeologické podmínky, aby nedošlo nečekaně k jejich změně a aby nedošlo k nepředvídaným problémům při ražbě tunelů. Vedle těchto sond se provedla a nadále bude provádět i tzv. pasportizace objektů. Pasportizace dokumentuje všechny budovy stojící v zóně možných dopadů stavební činnosti, která je určena projektovou dokumentací. Vyhodnocuje jejich stav a díky tomu je možné zjistit i dopad a eventuální rozsah poškození, které by na budovách mohlo vzniknout vlivem stavby. Ze stejných důvodů se plánuje i pasportizace dopravních komunikací, které budou během stavby používány.
Stavba se, vzhledem ke svému rozsahu, dotýká stovek pozemků, které jsou ve vlastnictví veřejných, ale i řady soukromých subjektů. Ačkoliv je projektová dokumentace vytvořena tak, aby minimalizovala zásahy do vlastnických práv majitelů dotčených pozemků, nelze je zcela vyloučit. Vedle technické stránky stavby je tak nutné řešit i stránku majetkoprávní. Ta zejména spočívá v zajištění územního rozhodnutí, souhlasů a příslušných smluv uzavřených s vlastníky dotčených nemovitostí, na jejichž základě jsou pak vydávána stavební povolení. Pro stavbu metra jsou klíčová stavební povolení pro stavbu samotné dráhy, inženýrských sítí, světelných signalizačních objektů a souvisejících objektů.
Je vcelku pochopitelné, že rozsah stavby vzbuzuje u některých lidí obavy. Při jednáních se proto řeší, jaký vliv bude mít ražba tunelu, zda nehrozí narušení sousedních objektů, nadměrná hlučnost, prašnost nebo dopravní zatížení v oblasti. Za tímto účelem jsou vypracovány a prezentovány studie, které řeší potenciální postižení daných lokalit a navrhují šetřící opatření.
Podzemní práce na ražbě tunelu a stavbě budoucích stanic metra jsou vedeny ze zařízení stavenišť. Trasa o délce přes šest kilometrů potřebuje několik takovýchto adekvátně vybavených zařízení stavenišť. „V současnosti je vydáno stavební povolení na cca 10 zařízení stavenišť, z toho 5 je jich předáno zhotoviteli k realizaci přípravných prací,“ informuje Miloslav Hasal, ředitel divize společnosti Inženýring dopravních staveb a.s., která na této stavbě pro Dopravní podnik hl.m. Prahy smluvně provádí náročnou inženýrskou činnost. Nutnou součástí takovýchto stavenišť je i parkoviště a buňky pro dělníky s potřebným vybavením, jako jsou umyvárny, šatny apod. Každé takové staveniště vyžaduje pečlivou přípravu. Existují přesné normy, které musí být dodrženy a na které navíc během celého průběhu prací dohlíží hygienik.
Stavba metra by tak neměla nikoho postihnout víc, než je nezbytně nutné. Výměnou za krátký čas nepohodlí navíc získají obyvatelé zmíněných oblastí a firmy zde sídlící lepší dopravní obslužnost, a to dlouhodobě.
