Z tisku a médií (Stránka 44 z 52)

A iDnes i dnes: Proč se cena Blanky vyšplhala? Může za to unikátní most či kachličky

Cena tunelového komplexu Blanka se z původně plánovaných 21 miliard v roce 2006 vyšplhala až na současných necelých 38 miliard. Může za to unikátní most, luxusní kachlíčky i zvelebování okolí. Účet ovšem nemusí být konečný. Tunelový komplex se otevře tuto sobotu.
„Tunel Blanka vyjde na neuvěřitelných 21 miliard korun. Stavba skončí v roce 2011,“ psal tisk na podzim 2006.
Dnes na konci účtu, který městu vystavily stavební společnosti, stojí částka 37,9 miliardy korun a dalších pět miliard Praha zaplatí za křižovatku Malovanka.
V obyvatelích Prahy už několik let vyvolává podráždění otázka: „Proč stavba stejného tunelu stála ve výsledku o 16,9 miliardy korun více?“
První chyba nastala už ve chvíli, kdy město poprvé informovalo o ceně. Zmíněných 21 miliard totiž měla stát pouze stavební část.
Když se k tomu připočetla instalace technologií, archeologický průzkum, výkup pozemků či například valorizace, částka rázem přesahovala sumu třiceti miliard korun.
Cena však rostla i nadále. „Stavba Blanky nespočívala pouze v tunelu. Její součástí byly rekonstrukce ulic, tramvajových tratí, výstavba parků či Trojského mostu,“ vysvětluje výrobní ředitel projektantské firmy Satra Alexandr Butovič.
Právě úpravy okolí tunelu, které byly do projektu zařazeny dodatečně, stály dohromady stovky milionů korun. Patřila mezi ně například rekonstrukce Letenského náměstí nebo rekonstrukce ulice Milady Horákové v okolí stanice metra Hradčanská.
„Samotné propady cenu nenavýšily. To zaplatila pojišťovna. Změnili jsme však kvůli nim druh technologie výstavby,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák. Kvůli změně vzrostla cena za takzvané vícepráce. Jedná se o nadstandardní práce, dodatečné změny v projektu či již zmíněnou změnu technologie.
Za co však město platilo velké peníze, byl luxus v Blance. Příkladem jsou keramické kachlíčky po stranách tunelu. Za ty ve výsledku město zaplatilo téměř 77 milionů korun. Přitom tradiční nátěr, který znají řidiči z většiny českých tunelů, by vyšel zhruba o 64 milionů korun levněji. Projektanti použití kachlíčků hájili tím, že zmíněný nátěr by se musel zhruba každých dvacet let obnovovat.
Největší finanční rozdíl oproti původním předpokladům však způsobila výstavba Trojského mostu. Podle původních předpokladů měla stát přibližně 400 milionů korun, vedení metropole se však nakonec rozhodlo vybudovat zcela jiný most, který je unikátní svým extrémně nízkým obloukem.
„Na konci výstavby byly pochybnosti, zda byla stavba v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z dozorčího řízení vyplynulo, že je vše v souladu se zákonem,“ vysvětluje Miloslav Hadrava z Metrostavu.
Firma od města za stavbu mostu nakonec inkasovala 1,3 miliardy korun, což se výrazně projevilo na konečné částce. Ta není ani teď konečná. Společnost ČKD Praha DIZ totiž po městu požaduje zhruba 628 milionů korun za vícepráce, které souvisí s dodávkou technologií. O penězích by mohla rozhodnout arbitráž.

http://praha.idnes.cz/cena-tunelu-blank … zpravy_bur

v ranním Studiu 6 se kupodivu hovoří o Blance

Tunel Blanka před otevřením

Vratislav Filler

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096 … deo/423511

SML: hmmm, pár zajímavostí v rozhovoru je

Portál Praha právě nahrál(a) video
Tunel Blanka je připraven k provozu
http://www.youtube.com/watch?v=HUL1L4XqaAw

Seriál ČT24 pokračuje: Kterak Blanka dělala drahoty. Původních 21 miliard byla jen virtuální částka

Tunelový komplex Blanka - stavba, na kterou mohou být hrdí čeští inženýři, kteří ji postavili, řidiči, kteří ji budou používat, i celá Praha. Jeho jméno však stále častěji vyvolává spíše úšklebek, pohrdání či nadávání na poměry. Historie (ne)otevírání Blanky se vlekla takřka jako telenovela, stavba se výrazně prodražila. Prachem dávno zaváté jsou sliby primátora Béma o 21 miliardách. Konečných 43 miliard ale neočekával na počátku asi nikdo.
„To, co zůstává stejné a neměnné, je vysoutěžená cena stavby. Celková cena stavby je nějakých 21 miliard bez DPH,“ říkal ještě v roce 2009 tehdejší pražský primátor Pavel Bém a o stejné částce mluvil ještě o rok později, kdy se jeho vláda již blížila ke konci. Číslo 21 miliard bylo ale od samotného počátku virtuální. Ve smlouvách se sice objevuje, přesněji to bylo 21,2 miliardy, ale šlo o pouhé dílčí číslo, které figurovalo ve smlouvě s Metrostavem na stavební část díla. Za „Bémových“ 21 miliard by tedy Praha obdržela pouze prázdnou díru se silnicí vykopanou ovšem nazdařbůh bez projektu. Jenom připočtením technologické části stoupla cena na 26 miliard a to stále nebylo vše. Společnost White & Case ve svém auditu z roku 2011 hovořila o celkové ceně včetně služeb správce stavby, projektu, geologických průzkumů či rozpočtové rezervy 29 miliard korun. Po valorizaci se potom cena vyšplhala na 31,4 miliardy korun.
Problém s Blankou a cenou za ní ale zdaleka nespočívá pouze v tom, že Pavel Bém na počátku uváděl pouze dílčí cenu, ale především v tom, že ani 31 miliard korun nebyla konečná cena. Již v roce 2011 vyplynulo, že město nakonec zaplatí zhruba 38 miliard. Podle auditorů činily nejvyšší náklady pětimiliardové vícepráce na stavební část. Vícepráce na technologickou část si potom vyžádaly zhruba miliardu a přes půl miliardy ještě stály „dodatečně vyvolané investice za služby“. Krátce před otevřením potom vyšlo najevo, že město zaplatilo ještě dalších zhruba pět miliard, když se k dosavadním položkám přičetly ještě náklady na napojení navazujícího Strahovského tunelu. Konečný účet tak dosáhl částky 43 miliard.

Sedm miliard navíc, z toho pět na stavbu

Otázky může vyvolat zejména pět miliard, o které se nakonec prodražila ražba tunelového komplexu Blanka. Pro ni v minulosti měli pražští politici a představitelé Metrostavu dvojí vysvětlení. Jedna souvisí s jinými geologickými poměry, než očekávali na některých místech trasy projektanti. Podobné problémy nejsou výjimečné, kdysi se s nimi potýkali i stavitelé Letenského tunelu. U Blanky vyvrcholily problémy s podložím sesuvy půdy ve Stromovce a ve Střešovicích. Logickým důsledkem byly změny projektu a prodražení stavby.
To ale nebylo vše. Někdejší náměstek primátora Jiří Nouza označil za důležitou součást víceprací úpravy širokého okolí tunelů. „Za tu cenu byla opravena půlka Prahy 6 a půlka Prahy 7,“ řekl. Vliv stavby tunelového komplexu lze skutečně sledovat v mnoha ulicích od Pelc-Tyrolky po Malovanku, docela nové je prakticky vše od Prašného mostu po Letenské náměstí.

Legalizovaly arbitráže Blanku?

Financování Blanky se po odchodu Bémovy administrativy začalo zadrhávat, až se za primátora Hudečka zadrhlo zcela. Na přelomu let 2013 a 2014 nejenže se stavba na několik měsíců zastavila, ale také šla Praha do několika arbitráží, od kterých si tehdejší vedení města slibovalo posvěcení smluv. Primátor Hudeček nejprve hovořil o tom, že by mohla být původní smlouva s Metrostavem neplatná a od rozhodčího soudu – zjednodušeně řečeno – očekával, že pokud městu nařídí zaplatit za „neplatný“ kontrakt, radní za to nezavřou. Metrostav se zase chtěl domoci peněz, které podle jeho vyjádření město dlouhodobě zadržovalo. Historie neplacení se totiž táhla již do období primátora Svobody. Metrostav si poprvé stěžoval již koncem roku 2012 s tím, že platby ustaly v květnu téhož roku. Magistrát oznámil, že provádí kategorizaci faktur, která rozdělila platby na ty, které jsou bezproblematické a je možné je bezodkladně zaplatit, a ty, o jejichž oprávněnosti nebylo město přesvědčeno. Mluvčí Metrostavu František Polák však vždy zdůrazňoval, že všechny vícepráce měla firma schválené.
Rozhodčí řízení Prahy a Metrostavu ale nebylo okolo Blanky jediné. Jednak vznesl Metrostav vůči Praze i další nároky, jednak skončila podobným způsobem pře města a Inženýringu dopravních staveb, který si rovněž stěžoval na nezaplacené faktury. Zatímco však Metrostav vysoudil prakticky vše, co požadoval – a Praha ostatně také, protože konečný verdikt zněl „zaplatit a dostavět“ – IDS uspěla se svými nároky jen částečně. Jediným dodavatelem (kromě projektanta Satry), se kterým Praha do arbitráže nešla, je tak ČKD Praha DIZ. Ovšem i o tom se na magistrátu spekuluje v souvislosti s navlhlými kabely. Otázku jejich výměny ale budou město a jeho dodavatel probírat až po zprovoznění tunelu.

Trojský most aneb celá Blanka v malém

První dokončenou novostavbou tunelového komplexu byl Trojský most otevřený již na podzim 2014. Nahradil provizorní tramvajový most „rámusák“, na rozdíl od něj slouží i silniční dopravě a pěším, jeho úlohou je přivádět dopravu z Blanky do Holešovic a ulevit také mostu Barikádníků a především problematické křižovatce pod ním. Most je ale jedním ze symbolů prodražení celého komplexu. Praha původně schválila most, který plnil požadované dopravní úlohy, ale nenabízel nic jiného.
Poté „se“ zakázka změnila a Metrostav postavil nepřehlédnutelné dílo s charakteristickým obloukem, který sice mohl směle vyrazit do soutěže o stavbu roku, ale také místo plánované půlmiliardy stál 1,3 miliardy, prodražil se tak téměř trojnásobně. Nakonec se ukázalo, že vlastně není jasné, jak ke změně došlo. Na to poukázal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který koncem minulého roku město pokutoval (nepravomocně, město podalo rozklad a výsledek zatím není znám). A Trojský most je vlastně celá Blanka v malém: stavba, kterou by se mohlo město chlubit, kdyby kolem něj nelétalo tolik nejasností a podezření.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region … lni-castka

Tunel Blanka za 43 miliard: Pražské never more století. Není tu co slavit
http://nazory.aktualne.cz/komentare/tun … 590604f2e/

Proc by nebylo co slavit?

Ty nekonecne a zcela zbytecne starosti co to stalo a co to melo stat uz pristi rok nebudou absolutne nikoho zajimat.

Ani jedina eventuelne usetrena koruna by se stejne nedostala do kapsy kritiku - takze jsou tyto jejich starosti naprosto zbytecne.

Jiz nejmene 2000 let se stavi ve vsech mestech sveta drahe a predrazene stavby a jeste nikdy se tyto stavby nedockaly potlesku zijici generace.

Eifelovka se mela jiz par let po svetove vystave opet zbourat.
Narodni divadlo nevonelo velke vetsine "vyssi" spolecnosti.
Nyni budovane podzemni nadrazi ve Stuttgartu zene hystericke matky protestovat do ulic.

Velikost mimoradnych projektu dokazou ocenit pouze nasledujici generace, neovlivnene aktualni propagandou a zasti tech, kteri to nevymysleli.

Od roku 1948 v Praze postavene "architektonicke perly" se daji spocitat na prstech jedne ruky.
Tancici dum, nove spojeni, trojsky most a tunely vnitrniho okruhu maji dobrou nadeji k nim patrit.

Jen kritizovat ale nic nevytvorit je velice snadne.
Opak dokaze v zivote pouze velice mala cast vytrvalych jedincu.
Temto bychom meli byt za to vdecni, ze nezijeme na dalnici mezi panelaky, nakupnimy stredisky a verejnymy zachodky.

Ve dvou tisicich let od Krista se podarilo 35 generacim nasich predku-architektu vybudovat svet, ktery zname a obdivujeme.
Genarece 36 a 37 zatim prevazne jen diskutuji, kritizuji a nici....

Pomalu ale jiste by bylo na case prestat plakat, narikat a se litovat, vyhrnout rukavy a ukazat nasledujicim, ze generace 36/37 zde na teto zemi nepobyvaly zcela marne.

...Vlákno v diskusi viděti, nekončící spirálu polemik předvídati. Tak teda zas radši nějaký ten článek z médií, co.

Komentář Bohumila Pečinky na E15.CZ:  Krásné a nechtěné dítě jménem Blanka. Podotýkám, že komentář, takže obsahuje názor.

Zítra bude v Praze otevřen největší a nejmodernější městský tunel v Evropě. Jeho investor (hlavní město) se však tváří, jako by mělo jít o největší tragédii od povodní v roce 2002. Chování primátorky Krnáčové a radního pro dopravu Dolínka by se dalo shrnout do věty: V tichosti tu pásku přestřihneme a pak se po anglicku vypaříme.
Pomiňme, že na pražském magistrátu seděly už tři garnitury politiků, které založily svou volební kampaň na kritice této architektonicky impozantní stavby. A dnes, kdy je stavba před otevřením, už nejsou schopni ocenit její přínos. Přinejmenším politicky to jde pochopit.
O důvodech prodloužení a prodražení stavby bylo napsáno snad všechno. Shrňme to do malého „poučení z krizového vývoje“. Klíčem k hodnocení podobných staveb všude ve světě je, do jaké míry došlo k odklonu od původního zájmu investora. Už v prvním ročníku všech stavebních škol se říká, že osmdesát procent případných změn se dá vychytat ve fázi tvorby projektu.
Právě tady se dají nejlépe ušetřit veřejné peníze. Ve chvíli, kdy se poprvé kopne do země a narazí se na chyby v přípravné fázi, začnou účty za každou změnu astronomicky narůstat. To je ve zkratce příběh šest a půl kilometru dlouhého tunelu Blanka.
Jako příklad vezměme Trojský most, součást řešení obchvatu spojeného s Blankou. Soutěž na jeho stavbu vyhrál Metrostav, který dostal dokumentaci na most za půl miliardy. Investor však změnil názor a následně vyhlásil architektonickou soutěž, z níž vzešel krasavec za více než miliardu korun.
Následně dostal Metrostav pokyn, aby pokračoval podle nové dokumentace. V médiích se později objevilo, že stavba byla předražena o sto procent, což tedy je i není pravda. Podobně by se dalo pokračovat.
Je také šokující, že stavbu za čtyřicet miliard mělo od roku 2006 pod dohledem několik úředníků z odboru městského investora. Přičemž během devíti let se vystřídalo šest šéfů odboru a obměnili se prakticky všichni úředníci. Pravomoci se pak delegovaly na jiné firmy a instituce a stavbě chyběla pevná investorská ruka, která by řekla: odtud potud.
Otočme list a podívejme se na dnešní podivné tance kolem Blanky. Člověk má totiž z prohlášení radnic některých městských částí dojem, jako by někdo chtěl prokázat, že Blanka je vlastně k ničemu. Souvisí to se snahami regulovat dopravu hlavně v Praze 5, 6 a 7 v duchu módní ideologie „zabraň vjezdu aut, zachráníš lidstvo“.
Nositelé těchto anticivilizačních přístupů chtějí zužováním vozovek a instalací semaforů vyvolat umělé zácpy, které mají odradit automobilisty od ježdění Prahou. Ve spolupráci s mnoha neziskovkami pak chtějí provést převrat ve způsobu dopravy po městě. V takovém systému bude přínos Blanky skutečně minimalizovaný. Takže Blanka je vlastně takové krásné a nechtěné dítě. Její klady ocení až éra, která nebude tak destruktivně naladěna.

http://nazory.euro.e15.cz/komentare/boh … ka-1228325

Tunelem Blanka už jezdí auta
http://www.novinky.cz/domaci/381092-tun … -auta.html

Krnáčová přestřihla pásku a do Blanky vjela první auta. O čtyři roky později
http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha … 5900fea04/

Pražským tunelem Blanka za 43 miliard projela první auta. Zkušební provoz je bez problémů
http://domaci.ihned.cz/c1-64624160-praz … z-problemu

Blanku otevře kliknutí myši ve velíně. První auta dovnitř vpustí dispečer
http://praha.idnes.cz/otevreni-tunelu-b … zpravy_kol

Tunel Blanka zahustil dopravu v Praze 6, uvolnil magistrálu

Praha - Po otevření tunelu Blanka zhoustla doprava na některých místech v Praze 6, nezvykle byla naopak v ranní špičce bez kolon magistrála u hlavního nádraží a ulice V Holešovičkách. ČTK to řekla pracovnice Dopravního informačního centra Praha, které spadá pod Technickou správu komunikací hlavního města Prahy (TSK). Tunel Blanka se otevřel v sobotu, dnes je tak v provozu první pracovní den.
Kolony se víc než dřív dnes ráno tvořily ve Svatovítské ulici a kolem její křižovatky s ulicí Milady Horákové a také v Patočkově ulici ve směru k Bělohorské. Na těchto místech jsou výjezdy z Brusnického tunelu, který je součástí tunelového komplexu Blanka.
Volné byly kolem 08:15 naopak ulice V Holešovičkách a most Barikádníků, což podle pracovnice dopravního informačního centra nebylo před otevřením Blanky zvykem. Nedaleko od mostu ústí Bubenečský tunel, který také patří k nově zprovozněným součástem Blanky. "Co je hodně překvapující, je také Wilsonova, ta je úplně volná," popsala pracovnice centra provoz na magistrále.
Kolony dnes ráno podle ní tradičně popojížděly v obou směrech v Dobříšské ulici, ucpaná byla jako obvykle také Štěrboholská spojka.
Šestikilometrový tunelový komplex Blanka byl zprovozněn v sobotu odpoledne po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno.
Tunelem by mělo denně projet na 80.000 aut, město však odhaduje, že v prvních týdnech po zprovoznění to bude kolem 50.000 vozů. Rychlost v tunelu je zatím omezena na 50 kilometrů v hodině.

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tunel- … lu/1260919

(soukromá poznámka: dnes před osmou ráno se mi nezvykle snadno přecházela Veletržní; uvidíme, jestli to není náhoda a jestli to vydrží)

Jel jsem ráno na kole - Trojský most zcela prázdný, u výstaviště zcela prázdno, ve Veletržní stále nějaký provoz byl.

Zaujala mě nějaká drobná nehoda na trojském předpolí Trojského mostu. Nefungovaly kvůli tomu semafory; zajímavější byl ale štrůdl aut který vyjížděl z tunelu od Letné nahoru "na most", aby to hned projel rovně a zase sjel dolů na (novou) Povltavskou směr Pelc-Tyrolka... (což rozhodně není standardní)

Taky jsem jel na kole: Spejchar mozna trochu slabsi provoz ... ale nic moc viditelneho. Chotkovy sady zadny rozdil (ale je to jenom 1 den)

Provoz v Blance uvolnil Letnou, dopoledne se v tunelu zvýší rychlost

První všední den po otevření tunelu Blanka se uvolnily některé ulice, plynulý provoz je například na Letné. Naopak zhoustl provoz v pražských Dejvicích. Před polednem by se v tunelu měla zvýšit rychlost z 50 na 70 kilometrů v hodině.

http://praha.idnes.cz/dopoledne-se-zvys … zpravy_bur