Z tisku a médií (Stránka 43 z 52)

Neuvažovalo se o tom, že den před otevřením bude ještě poslední den otevřených dveří ?

Dolínek: Tunelový komplex Blanka otevřeme v sobotu 19. září odpoledne

První řidiči budou moci Tunelovým komplexem Blanka projet příští sobotu 19. září zhruba v 15 hodin. Těsně předtím dojde k oficiálnímu otevření na Letenské pláni. Tunelový komplex ještě předtím čekají během příštího týdne komisionální zkoušky a cvičení Integrovaného záchranného systému. Na dnešní tiskové konferenci to oficiálně oznámil náměstek pražské primátorky pro dopravu a evropské fondy Petr Dolínek.

http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magi … vreme.html

Blanka se otevře 19. září - o den dřív, ale o 4 roky později

Tunelový komplex Blanka se otevře příští sobotu 19. září ve 14:00. Do té doby tam ještě budou technici provádět bezpečnostní zkoušky. V prvních dnech až týdnech bude rychlost v tunelech omezena na 50 km za hodinu. Až si řidiči zvyknou, zvýší se na 70 km v hodině.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region … ky-pozdeji

http://praha.idnes.cz/otevreni-tunelu-b … zpravy_bur

Né, voni si to nepřečetli v projektu a tahali tam špatné kabely jen tak z plezíru. A ten chrám sv. Víta by se do díry vešel leda ve skupenství zbouraném

... a nejen v Ceske republice  - v Nemecku to neni jine.

Ten, kdo nejlepe zfixluje vysi nakladu - ten dostane priklep.

Skoda, ze na odpovedne strane to nikdo nedokaze (nebo nechce?) prepocitat.

Otazkou zustava - jestli by se jeste vubec neco stavelo, kdyby se skutecke naklady zverejnily hned na pocatku.

Horka medizina podavana po kapkach se da lepe spolknout...

Semafor na magistrále, jediný pruh ve Veletržní. Jak Blanka změní dopravu

http://praha.idnes.cz/ridici-po-otevren … zpravy_bur

S Blankou jsem prožil 25 let!

datum: 16. 9. 2015
médium: Blesk

Tiskový mluvčí Metrostavu František Polák (71):
TUNEL BLANKA

Data o tunelovém komplexu Blanka sype z rukávu. Proč? František Polák (71) totiž 22 let působí ve stavební firmě Metrostav jako tiskový mluvčí. Předtím byl náměstkem pro dopravu a výstavbu na pražském magistrátu. U projektu Blanka je tedy od začátku!

„Do roku 1990 jsem dělal u investora metra, mám za sebou přípravu tras A a C, pak jsem se dal na politiku a stal se náměstkem pro dopravu a výstavbu. Tam jsem byl do roku 1993, kdy jsem byl odvolán společně s primátorem Milanem Kondrem,“ vzpomíná František Polák s tím, že rovnou zamířil do Metrostavu, kde je dodnes.

Šedesát variant

„Když jsem byl na magistrátu, byla zřízena komise starostů ohledně toho projektu. Úkol byl jasný, spojit severní portál Strahovského tunelu, tedy dnešní Malovanku, a most Barikádníků,“ popisuje Polák. Každý starosta tenkrát mohl přinést svou variantu. „Všechny varianty se pak měly v této komisi vyhodnotit. To byla asi práce na dva roky, hrozná dřina. Začínalo se asi na 60 variantách,“ pokračuje František Polák.

Bubeneč = Blanka

„Nakonec zbyly jen tři varianty a jmenovaly se složitě. Například čtvrtá modifikovaná U. Jednu chytrou paní napadlo, že to personifikujeme. Varianta přes Dejvice pak byla Dana, přes Holešovice Hana a přes Bubeneč Blanka,“ prozrazuje Polák. Dlouhou dobu to pak vypadalo, že vyhraje varianta Dana. „Pak se ale ukázalo, že je tam neřešitelný problém s protipovodňovou ochranou stavby, mělo to vést přes Kulaťák, podél Vltavy a pak podél řeky do Troje. Blanka se stala vlastně kompromisem mezi těma dvěma zbylými variantami,“ dodává.

Nebylo odpůrců

„Oproti velkému okruhu stavba měla výhodu, že tady byla komise starostů a jednotlivé městské části se ke všemu stavěly čelem. Samozřejmě na Blance bylo vydáno asi 60 zásadních správních aktů a ke všemu se nějaké iniciativy odvolaly, ale masivní odpor městských části, jako je na obchvatu Suchdolu, tak ten tam nebyl... Já se přiznám, myslel jsem si, že se okruh otevře loni na podzim,“ říká František Polák, tiskový mluvčí Metrostavu.

10 tisíc lidí se podle Poláka podílelo na výstavě Blanky.

Pozor, v Blance je nehoda! přeruší se bleskově vysílání rozhlasu

V případě nehody v tunelovém komplexu Blanka se o ní během chvilky dozvědí posluchači Českého rozhlasu Radiožurnálu. Právě veřejnoprávní rozhlas se po sobotním zprovoznění tunelu stane jedním z hlavních bezpečnostních opatření.
Písnička z ničeho nic skončí v polovině a z rádia se namísto ní ozve varování: „V tunelu Blanka havaroval vůz. Úsek mezi Malovankou a Prašným mostem je proto uzavřen.“
Podobné hlášení uslyší v případě nehody všichni řidiči, kteří budou mít naladěný Český rozhlas 1 Radiožurnál.
„Dispečeři budou mít možnost při vážném hlášení vstupovat do vysílání,“ vysvětluje mluvčí společnosti Metrostav František Polák s tím, že před všemi vjezdy do tunelu bude umístěna značka s frekvencí stanice, aby si ji řidiči mohli naladit.
O případných komplikacích v tunelu se však nedozvědí pouze ti, kteří poslouchají zmíněnou stanici. Díky tunelovému rozhlasu se budou hlasy dispečerů rozléhat po celé Blance a radit řidičům, jak se mají v případě nehody či požáru chovat.
Například ve chvíli, kdy v tunelu začne hořet, spustí se nejvyšší pohotovost. Automaticky se naplno rozsvítí světla v tunelu, která budou jinak za běžného provozu ztlumena, dispečeři budou řidiče varovat pomocí rozhlasu a u výjezdových ramp se rozsvítí dokonce i vodorovné značení, které nasměruje řidiče ven z Blanky.
Klíčovou roli však bude hrát odvětrávání. „Automaticky se vypne klasické větrání, aby na místo požáru neproudilo zbytečné množství kyslíku. Otevřou se speciální žaluzie, které budou odsávat kouřové zplodiny,“ vysvětluje Polák s tím, že minimálně čtvrt hodiny se bude díky odsávání dým držet u stropu, a lidé by tak neměli být ohroženi.
Do bezpečí se dostanou pomocí únikových východů. Ty se nacházejí po stranách tunelu vždy zhruba každých dvě stě metrů. Nevedou však na povrch, ale do vedlejšího tubusu.
Naproti každému východu se navíc nacházejí takzvané SOS výklenky. V nich řidiči najdou telefon, hasicí přístroj či například nástroj na rozbití skla u vozu.
„Ve chvíli, kdy někdo vezme telefon, dispečer tohoto člověka okamžitě uvidí na videu a bude vědět, kde přesně se nachází,“ vysvětluje Polák. Každých pět set metrů se nachází speciální průjezd pro hasičská a záchranná vozidla, která se díky nim mohou dostat z jednoho tubusu do druhého.
Součástí Blanky jsou i tři heliporty, které mají sloužit pro vrtulníky záchranářů. Jeden se nachází u výjezdu v Troji, druhý na Letenské pláni a třetí pak přímo uvnitř křižovatky Malovanka.
Jedním z největších bezpečnostních opatření je rozdělení komplexu Blanka na tři tunely: Brusnický, Dejvický a Bubenečský. „Ve chvíli, kdy dojde k nehodě v jednom z těchto tunelů, zbylé dva budou nadále bez omezení fungovat,“ vysvětluje náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Pravidlo by nemuselo platit v případě velkého požáru, kdyby se dým rozšířil do větší části tunelového komplexu.

Expert: Hrozbou budou hackeři
Tunel Blanka je podle expertů jedním z nejlépe zabezpečených v Evropě. Některé situace však mohou být nad jeho síly. Problémem by podle bezpečnostního experta a někdejšího šéfa Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora mohl být například blackout.

• Blanka má tři různé přívody elektřiny a náhradní baterie. Mohl by ji přesto ohrozit blackout?
  Problém je v tom, že náhradní zdroj slouží pouze k uzavření tunelu, aby se z něj řidiči v bezpečí dostali ven. Neprojektoval se, aby se jezdilo dál.

• Tunel řídí moderní informační systémy. Mohou na něj zaútočit počítačoví piráti?
  Tato hrozba tu zcela nepochybně je. Podobná věc se stala před několika lety v Izraeli. Hackerství se v tomto ohledu stává čím dál tím větším problémem, hackeři jsou stále vynalézavější. Jak je proti nim však tunel Blanka chráněn, to nyní neumím říct.
  

• Jaká jsou obecně největší rizika v tunelech, které musí projektanti eliminovat?
  Nejdůležitější je, aby se v případě nehody neopakovala situace z Kaprunu, kde v tunelu uhořelo několik lidí. Proto je v tunelech důležitý především kvalitní systém odvětrávání a dostatečné množství únikových východů. Je také důležité, aby měly složky integrovaného záchranného systému nacvičen případný zásah v tunelu. Už podle cvičení z loňského roku se dá říct, že v tomto problém nebude.
  

http://praha.idnes.cz/pri-nehode-prerus … zpravy_bur

HN: Blanku šlo stavět tak, aby se nepropadla. Ale stálo by to o půl miliardy víc, říká odborník z firmy, která tunel projektovala

• Komplex Blanka šlo stavět i bezpečněji, stálo by to ale zhruba půl miliardy více, řekl Alexandr Butovič z firmy, která byla hlavním projektantem tunelu.

• Podle něj byly podmínky ve Stromovce celou dobu stejné, přesto se země propadla jen pár kroků od místa, odkud se začal tunel razit opatrnější metodou.

• Tunel Blanka se při stavbě propadl třikrát, dvakrát z toho ve Stromovce a jednou před ministerstvem kultury.

Tunelový komplex Blanka bylo možné stavět tak, aby nenastaly dva propady zeminy v pražské Stromovce, tvrdí výrobní ředitel společnosti Satra, která je hlavním projektantem tunelu, Alexandr Butovič. Řekl to ve středu v podvečer při novinářské prohlídce tunelu. Bylo by to ale podle něj asi o půl miliardy korun dražší.
Problematický tunel, jehož stavbu zadala radnice vedená tehdejším primátorem Pavlem Bémem (ODS), stál 37 miliard korun, včetně napojení na Strahovský tunel 43 miliard korun. Řidičům se otevře v sobotu odpoledne.
"Vždycky je to kompromis mezi cenou a bezpečností. Tunel šlo razit bezpečněji, náklady ale rostou exponenciálně," řekl Butovič. Podmínky ve Stromovce byly podle něj po celou dobu stejné, přesto se země propadla jen pár kroků od místa, odkud se začal razit bezpečnější a opatrnější metodou.
"Kdyby byla ta opatření použita o 500 metrů dříve, byl by tunel o půl miliardy dražší," uvedl Butovič.
Tunel Blanka se během stavby propadl třikrát. Dvakrát, v roce 2008, vznikl kráter ve Stromovce, v roce 2010 se půda propadla u ministerstva kultury v Praze 6. Podle ředitele společnosti Metrostav Jiřího Bělohlava je tunel zbytečně drahý, řekl týdeníku Euro. Stavba měla podle původního záměru stát 17 miliard korun.
"Když k tomu připočítáme DPH, které za dobu stavby dvakrát vyskočilo, ze sedmnácti miliard máte jedenadvacet. Když se k tomu přičte technologie, výkupy pozemků a inženýrská činnost, valorizace a podobné položky, je to 29 miliard, což už není od těch 37 zase až tak daleko," uvedl Bělohlav.
Odmítá formulaci, že se stavební část prodražila. "To si někdo objednal a zaplatil to... My jsme neudělali méně ani více, než jsme měli zadáno," řekl.
Šestikilometrový tunelový komplex, který je součástí městského okruhu, měl původně řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu od začátku provází řada problémů - od soudních pří, přes prodražování, až po propady půdy.

http://domaci.ihned.cz/c1-64613160-blan … ojektovala

jako rozdělit to jen podle tunelů mi jednak přijde "zhovadilé" a jednak o ničem nevypovídající, navíc tedy bych čekal spíše bubeneč než brusnici... :-)

Blankou zatím autobusy MHD jezdit nebudou, nejdřív příští rok
Tunelem Blanka zatím autobusy městské hromadné dopravy jezdit nebudou. Zda a kdy vedení města zvažovanou autobusovou linku zavede, není jasné. Zřejmě se tak stane až v průběhu příštího roku.
http://www.novinky.cz/ekonomika/380892- … i-rok.html

ČT 24: Blanka: Dílo krve, potu, víceprací a věčných odkladů

Poslední dny zbývají do otevření tunelového komplexu Blanka. Má nespočet předností, v prvé řadě by měl od automobilové dopravy odlehčit velké části Prahy od Holešovic po Střešovice a snad i magistrále. Historie stavby ale bude ještě dlouho výjimečnost pražského tunelu zastiňovat. Poznamenaly ji opakované odklady dokončení, propady půdy ve Stromovce či na Hradčanech, prodražila se zhruba o polovinu a vše vyvrcholilo arbitráží, která musela určit, zda vůbec smlouvy, podle kterých ji Metrostav stavěl, platí.
Tunelový komplex Blanka, ke kterému patří také nový Trojský most a rekonstruované či zcela nové navazující komunikace v Troji, Holešovicích, na Hradčanech a ve Střešovicích, vznikl na papíře v polovině 90. let, kdy se město začalo zabývat otázkou, jak navázat na Strahovský tunel a prodloužit tak Městský okruh.
Variant, kudy tunel vést, bylo několik, nakonec zvítězila trasa, která na Letné uhýbá ke Stromovce a ústí v Troji. Jméno Blanka souvisí s trasováním pod Bubenčí. Alternativami byly Hana (pod Holešovicemi) a Dana (pod Dejvicemi). Výběrová řízení, ze kterých vzešli dodavatelé, proběhla v letech 2006 a 2007, město uzavřelo smlouvy se společnostmi Metrostav a ČKD Praha DIZ.
Již dříve vznikly smlouvy se společností Satra, která připravila projekt, a Inženýringem dopravních staveb (IDS) – tehdy ještě vlastněným městem – který měl stavbu řídit a dozorovat.

Koncem roku 2007 stavba začala. Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) sliboval, že bude stát 21 miliard korun, hotová měla být Blanka v polovině roku 2011. Zhruba po roce prací začalo vycházet najevo, že není vše v pořádku.
Velký rozruch způsobil propad půdy ve Stromovce na jaře 2008 a začalo se hovořit i o zpoždění. Zodpovědní lidé však ujišťovali, že žádné nenastane. Miloslav Hadrava z Metrostavu na jaře 2009 sliboval, že do léta skončí práce pod Stromovkou, což odpovídalo nanejvýš několikaměsíčnímu skluzu, primátor Pavel Bém potom ujišťoval: „Nemůže dojít k žádnému prodloužení termínu. To, co zůstává stejné a neměnné, je vysoutěžená cena stavby.“ V listopadu potom firma IDS oznámila, že se stavba zhruba o rok zpozdí. Novým termínem tak byl prosinec 2012.
Rok 2010 byl pro vnímání tunelu pod Prahou přelomový. ODS prohrála volby, a přestože nakonec sestavila radu, navrch začala mít jiná frakce než ta, za jejíž vlády vše začalo.
Již před tím, na jaře, soud rozhodl, že úsek pod Stromovkou nemá stavební povolení, současně přicházela kritika nedostatečného stavebního dozoru, podle které si stavební firma dělala takřka cokoli chtěla – což ovšem Metrostav vždy důrazně odmítal – a došlo i k dalším sesuvům půdy. Tehdy již začalo být jasné, že otevření v následujícím roce nepřipadá v úvahu.
Zatímco Pavel Bém ještě krátce před svým odchodem z funkce trval na roku 2012, jeho nástupce Bohuslav Svoboda (ODS) již přišel s docela jiným číslem – 2014. Svoboda byl také první, kdo veřejně připustil, že se nepodaří udržet původně dohodnutou cenu a kvůli vícepracím se Blanka prodraží až o polovinu. Svobodův odhad nakonec zhruba odpovídal výsledku, s odhadem času zprovoznění se ale netrefil.

Zatímco v prvních letech stavby působily vztahy pražského magistrátu s Metrostavem takřka harmonicky, po výměně na radnici se situace změnila – obzvláště poté, když po vyostření vnitřních sporů v pražské ODS zanikla původní koalice s ČSSD a nahradilo ji spojenectví Svobodova křídla ODS s TOP 09.
Tehdy si firma začala stěžovat na neproplácení faktur, městské vedení to zdůvodnilo jejich kontrolou. Po druhém převratu na radnici, kdy TOP 09 svého partnera na jaře 2013 vyšachovala, se vztahy vyostřily ještě více a nový primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) nakonec přišel s tím, že je smlouva mezi městem a Metrostavem neplatná, protože ji neschválilo zastupitelstvo. Metrostav to odmítl a nadále požadoval proplacení dlužných peněz. Když je nedostal, oznámil, že přeruší stavbu.
Tehdy platilo, že se Blanka otevře k 1. květnu 2014. Noviny již plnily zprávy o tom, jak provoz v tunelu zahájí průjezd monopostu formule 1 s tehdy úřadujícím mistrem světa Sebastianem Vettelem. Nic z toho se nestalo.
Město se se svým dodavatelem nedokázalo domluvit a Blanka v prosinci 2013 osiřela. Rozhodčí soud později určil, že smlouva platí a město musí za stavbu zaplatit. Poté Metrostav Blanku stavebně dokončil. V říjnu 2014 na stavbu, která měla být hotová o tři roky dříve, triumfálně pověsil plakát: „Dodrželi jsme slovo.“
Ačkoli se tehdy zdálo, že už nic nebrání zprovoznění Blanky, zbývalo ještě hodně práce. Dodavatel technologií ČKD Praha DIZ sice pracoval již během stavby, závěrečné úpravy ale přišly na řadu až nyní. Radní, kteří město vmanévrovali do vleklého sporu, se tak museli vzdát myšlenky na triumfální slavnostní otevření těsně před říjnovými komunálními volbami, přišli proto alespoň s „vánočním dárkem“ - termínem otevření 2. prosince.
Ani to se nepodařilo, nová primátorka Adriana Krnáčová (ANO) poté hovořila o marketingovém tahu, který neodpovídal skutečnému vývoji situace.

Jedna věc se ale na podzim 2014 přece jenom povedla. Trojský most byl součástí projektu Blanky, je určen jako přivaděč dopravy od Holešovic, který odlehčí mostu Barikádníků. Původní rozpočet počítal se všedním přemostěním Vltavy, v architektonické soutěži ale vyhrál podstatně ambicióznější – a dražší – projekt.
Unikátní bílý oblouk se již stal nepřehlédnutelnou dominantou Holešovic a na rozdíl od tunelu vstoupil do provozu záhy po stavebním dokončení. I tak ale měl zpoždění. Dokončení mostu v roce 2011 sice nepřipadalo v úvahu asi nikdy, dlouho se však zdálo, že otevření na jaře 2014 nic nepřekazí.
Nakonec to znemožnila válka města s Metrostavem o dluhy a platnost smluv. Byl to problém, nový most měl nahradit čtyřicetileté tramvajové provizorium, které bylo tehdy již mimo provoz, spor magistrátu se stavební firmou tak způsobil téměř celoroční dopravní komplikace v Troji, kam nemohly jezdit tramvaje. Slavnostního otevření se Trojský most dočkal 6. října (více čtěte zde).
Zpět však k samotnému tunelu. K provozu nebyl připraven na podzim ani v prosinci 2014. Tehdy se také poprvé začalo hovořit o poškozených zabezpečovacích kabelech, současně se ale magistrát vedený novou koalicí ANO, Trojkoalice a ČSSD dohodl s dodavateli na zprovoznění na přelomu března a dubna 2015.
Byl to již šestý termín a – tak jako mnohokrát předtím – se již zdálo, že bude konečně platit. Neplatil. I když Technická správa komunikací v zimě naplánovala, že o Velikonocích uzavře Strahovský tunel, aby na něj mohla Blanku napojit, nakonec vše překazily již zmíněné vadné kabely.

Že tunel nebude možné otevřít – protože kabely, které měly být v suchém prostředí, navlhly a budou se muset vyměnit – oznámili dodavatelé Blanky na počátku března. Vypuklo tak další kolo sporů mezi městem a společnostmi, které si kdysi nasmlouvalo. Tentokrát ale nebyl cílem hněvu pražských představitelů Metrostav, nýbrž ČKD Praha DIZ.
Primátorka Krnáčová volila velmi nevybíravý slovník, nic ale nezměnila na tom, že se v dubnu 2015 opakovalo totéž, co v roce 2011, 2012, na jaře, na podzim a v prosinci 2014 – Blanka zůstala uzavřena. Následovala drobná slovní přestřelka mezi Metrostavem a ČKD DIZ, když prezident Metrostavu Jiří Bělohlav v rozhovoru pro Reflex řekl: „Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo.“
Metrostav potom přišel s nabídkou, že od ČKD převezme technologickou část stavby a tunel dodělá sám, zač se dočkal nevybíravé reakce od druhého dodavatele.
Zástupci jednotlivých společností, které měly s Blankou co do činění, se ale jednoznačně shodli, že za problém s kabely nemůže nikdo jiný než živly. Do prostoru, kde byly uloženy, podle nich nateklo v červnu 2013. Tehdy velmi vydatně pršelo, důsledkem byly velké povodně, deště přispěly i k mohutnému sesuvu půdy, který poničil část dálnice D8. Do kabelového prostoru údajně nateklo proto, že ještě nebyl dokončen.

Co řekli mluvčí o poškození kabelů:

• Pavel Kočiš, IDS (stavební dozor): „Za to mohou ty přívalové deště.“

• Karel Samec, ČKD Praha DIZ (dodavatel technologií): „Za všechno mohl přívalový déšť, který nastal v červenci 2013.“

• František Polák, Metrostav (dodavatel stavby): "Za to, že pršelo, nenese odpovědnost nikdo.“

Přesto se na jaře podařilo náměstkovi pro dopravu Petru Dolínkovi (ČSSD) a zástupcům ČKD dohodnout se: Kabely dodavatel vymění, tunel dokončí a teprve potom začne ostré jednání o tom, kdo je za poškození kabelů zodpovědný – a tedy ponese náklady na jejich výměnu. Nic se ale nezměnilo na tom, že v dubnu se auta do Blanky nevydala.
Při tradiční jarní cyklojízdě se tunelem svezli alespoň cyklisté, nový termín pro skutečné zprovoznění tunelu ale měl být až na sklonku léta. Dodavatelé slíbili polovinu září s tím, že by mohli práci ještě urychlit, nakonec ohlásil Petr Dolínek s ohledem na potřebné zkoušky a požární cvičení otevření Blanky na neděli 20. září. Zcela poslední změnou potom byl přesun na sobotu 19. září, 15 hodin.

Přese všechno má příběh Blanky šťastný konec – alespoň z toho pohledu, že se ji podařilo dokončit. Nenastane-li žádné neštěstí, časem se o ní patrně začne hovořit v superlativech, které jí patří: Je nejdelším tunelem v Česku a nejdelším městským tunelem v Evropě, má nejmodernější vybavení a měla by dokázat to, co se po mnoho desetiletí nedařilo – zklidnit dopravu v centru Prahy.
Zatím ale za slovem Blanka zůstává pachuť – z věčných odkladů, hádek a vícenákladů, které z ní udělaly nejenom největší, ale také bezkonkurenčně nejdražší projekt, který se obešel bez státních peněz.
Blanka ovšem není pouze politikum a stavba, která se významně prodražila. Je to také vskutku unikátní stavba. Tvoří ji tři tunelové úseky, ovšem i jejich spojky vedou pod povrchem – není to tedy tak jako třeba mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou, kde auta na okamžik vyjíždějí z jednoho tunelu, aby se vzápětí opět vnořila do druhého.
Díky tomu je Blanka dlouhá 6,4 kilometru, což jí umožňuje nárokovat si výše uvedené tituly nejdelšího tunelu. Jednotlivé její části měří: tunel Brusnice 1,4 kilometru, tunel Dejvice 1 km, tunel Bubeneč 3,1 kilometru. Součástí Bubenečského tunelu je také nejdelší ražený tunelový úsek v Česku dlouhý 2,2 kilometru.

• Tunelem Blanka se začne jezdit 19. září, tedy v sobotu. Web ČT24 vám ho předem zevrubně představí. Po výletu do historie tunelu se podrobněji podíváme na peníze, které za něj město zaplatilo, a na tahanice o ně. Nakonec shrneme, jaký vliv na dopravu v Praze otevření nové podzemní části vnitřního okruhu bude mít.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region … ch-odkladu