Nastavení hledání (Stránka 89 z 491)

Nebo článek http://www.koridory.cz/archives/13289/

První dvě třetiny jsou přímé, pak levý oblouk až ven.

Celý tunel klesání 8 promile.

to je něco jiného něž linka H1

Viktorie jde pod zem, udělá u Plzně nejdelší tunel v ČR
http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/ak … il?id=2880

datum: 23. 1. 2015
médium: Plzeňský deník, Hana Pražáková

Technologii už Metrostav prověřil při ražbě pražského metra. Hotovo má být za 2 roky

Plzeň – Největší razicí štít, který kdy byl v Česku použit při stavbě tunelu, se už brzy v Kyšicích u Plzně pustí do práce. Ještě předtím si jej zájemci budou moci prohlédnout během dne otevřených dveří, který se bude konat zítra.
Monstrum pojmenované „Viktorie“ s řeznou hlavou o průměru téměř 10 metrů si bude razit cestu pod Homolkou a Chlumem dva roky.
„Ražba začne 31. ledna s tím, že poslední týden v lednu proběhnou testy a přejímka stroje,“ přiblížil hlavní stavbyvedoucí Tomáš Kohout ze společnosti Metrostav.
Ražba každého z více než čtyřkilometrových tubusů by měla trvat asi jedenáct měsíců. „Při ražbě tunelů je nejdůležitější zkušenost. Technologii jsme už vyzkoušeli na metru, kde došlo i k důkladnému zácviku našich posádek. Štít zde byl ale mnohem menší,“ popsal Štefan Ivor, jenž má ražbu na starosti.

Razicí štít, který vznikl v Německu na míru místním geologickým podmínkám, by měl na konci roku vykouknout před Potoční ulicí v Plzni na Doubravce.
Pohyb stroje bude střídavě zajišťovat 100 dělníků a 24 techniků, kteří se v práci budou střídat ve dvou 12hodinových směnách. „Na samotném stroji je zhruba 12 lidí, dalších 15 zajišťuje technologii,“ uvedl Štefan Ivor.
Stroj při své práci pokračuje tak, že nejprve vyrazí dva metry zeminy, zastaví se a pod obálkou stroje smontuje dva metry definitivního ostění, které umístí pod čerstvě vyražený úsek. Jakmile je prstenec o vnitřním průměru 8,7 metru a vážící 60 tun hotový, pokračuje štít stejným způsobem opět kupředu. Za jeden den by měl takto stihnout urazit 15 metrů.
Největší komplikace může způsobit nepředvídané složení horniny. „Podle zadávacího průzkumu je trasa rozdělená na dva hlavní geologické typy. ZatímcovrchHomolkaje břidlicový, tak Chlum tvoří tvrdší spility,“ vysvětluje Ivor s tím, že stroj je konstruovaný tak, aby bylo možné jej upravit podle konkrétního typu horniny. Odvrtanou zeminu, které má být 600 tisíc m3, budou ven na povrch vyvážet pásové dopravníky.
Pohyb štítu zajišťuje 15 dvojic pístů, pomocí kterých se stroj odráží od posledního zbudovaného prstence. O dodržení správného směru se postará navigace, v níž je trasa nahraná.
Ještě předtím, než se stroj pustí do akce, budou si jej moci zítra od 10 do 15 hodin prohlédnout zájemci z řad veřejnosti. Základní informace o technologii získají už v informačním středisku, které se nachází v areálu I. P. P. E. Dýšina mezi obcemi Kyšice a Dýšina. Odtud bude kyvadlově jezdit autobus přímo k portálu železničních tunelů. „Zde bude možná prohlídka určitých částí stroje,“ uvedl Kohout.

Základní fakta o tunelu Ejpovice

Stavbu, která je součástí železničního koridoru PlzeňPraha, budou tvořit dva jednokolejné tubusy o délce 4150 m. Prorazí je speciální štít, který si stavební konsorcium Metrostav Subterra nechalo vyrobit v Německu. Je dlouhý 110 m, váží 1800 tun a dostal „plzeňské“ jméno Viktorie. Důlní práce začnou v nejbližších dnech, a půjdeli vše podle plánu, hotovo bude v roce 2017. Tunel Ejpovice se stane nejdelším v Česku.

Nej... tunely v ČR

Železniční 1. Březenský (Chomutov) 1758 m 2. Špičácký (Klatovsko) 1747 m 3. Vítkovský (Praha) 1364 m Silniční 1. Bubenečský (Praha) 3091 m 2. Panenský (D8) 2168 m 3. Strahovský (Praha) 2004 m

je zajímavé, že v žádném článku o křtu štítu se neobjevila informace o DOD

bus bude mít výstupní zastávku na staré silnici
trámky uprostřed fotky jsou základ perónku
http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic … 0.JPG.html

příchod ze silnice Kyšice - Dýšina by měl být možný

přístupný by měl být zářez od silnice ke štítu
cestou jsou dva umyté náklaďáky Metrostavu
pásový dopravník včetně zásobníku pásu
všechna tři vozítka MSV, na jednom jsou naložené tybinky
další jeden prstenec je položen v mezideponii pod portálovým jeřábem
autojeřáb APB
prostor u štítu kde není asfalt je upraven nějakým lehkým betonem nebo čím
ale blátíčka tam trochu je

na zařízení staveniště je k vidění zázemí k TBM
ze severní hrany jámy výhled na celé TBM

na průchod I.P.P.E. jsem se ptal a nikdo o tom neví

Razicí stroj Viktorie začne provrtávat kopec pro nejdelší železniční tunel v ČR

http://www.novinky.cz/ekonomika/359659- … -v-cr.html

Razicí štít začne u Plzně hloubit nejdelší železniční tunel v ČR

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region … unel-v-cr/

jj, to co patří "k metru" už mělo být hotovo, ale DPP nebo P6 nebo kdo, to ukecal, aby se to dělalo najednou.
stavba metra teď má problémy s okolím stanice, které není dokončené
neodpovídá to zadání a nejde to předat... (nebo tak něco)

Právo 22.1. 2015

Bém připustil, že odpracuje 50 hodin veřejně prospěšných prací

Bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) si možná obleče montérky a půjde odpracovat 50 veřejně prospěšných hodin kvůli ceně tunelu Blanka. Uzavřel totiž v roce 2007 sázku s bývalým mluvčím iniciativy Auto*mat Michalem Křivohlávkem o to, že se stavba neprodraží. Bém ale vyvolal policejní šetření, jak se tunel financoval, a čeká, jak dopadne.
    Exprimátor tvrdí, že se stavba neprodražila za něj, tedy do podzimu 2010, ale až za jeho nástupců. Zdůvodnil tím své trestní oznámení, a to přímo na exprimátora Tomáše Hudečka (nyní nestr. v klubu TOP 09) a neznámého pachatele. Bém chce, aby justice řekla, zda a kdy došlo k prodražení proti původní stavební dokumentaci. „V okamžiku, kdy nezávislý soud řekne ano, Pavel Bém neudělá nic jiného, než že se obleče do montérek a na férovku půjde odpracovat 50 hodin veřejně prospěšných prací,“ řekl Právu Bém. Více než celý pracovní týden v montérkách absolvovat nehodlá, pokud soud vinu přisoudí někomu jinému než jemu.
    „Pokud nezávislý soud či orgány činné v trestním řízení celý příběh odloží, delegují zase odpovědnost na mě. S velkou pravděpodobností mi nezbyde nic jiného, než pro gentlemanskou čest, jíž si vážím víc než čehokoli, si montérky vzít a těch 50 veřejně prospěšných hodin odpracovat,“ přislíbil Bém s tím, že bude drhnout třeba dlaždičky anebo dělat jinou přidělenou práci.

Stát s transparentem

Jaká by to byla, není zatím jasné. Příznivci Auto*matu v anketě navrhovali, aby Bém v masivní kampani přesvědčoval motoristy, že normální a ohleduplné je k cestám po Praze používat MHD. Podle jiného nápadu by exprimátor měl stát na některém z frekventovaných míst a autům ukazovat transparent: „Příště jeď na kole! Díky, Pavel Bém“.
Auto*mat také vyčíslil předražení tunelu Blanka asi na 7 miliard korun. K dvěma šestikilometrovým tunelům se jako část okruhu přičítá úsek ke Strahovskému tunelu a celkový účet pro město činí 43 miliard korun. Původně měla stavební část Blanky stát 21,2 miliardy a technologie do 5 miliard, bylo ještě třeba zaplatit projekt a vykoupit pozemky.
    Bém si je vědom vícenákladů za svého působení. Připustil je však pouze za opakované propady zeminy při ražbě tunelů. I v tomto případě podal trestní oznámení. Policie ho však odložila. „Nemohu se na ně odvolat,“ konstatoval.
    Bém se nediví se, že celá část okruhu od Strahovského tunelu po Pelc-Tyrolku a Trojský most, který byl projektován znovu, Prahu nakonec vyšla na 43 miliard korun.
    „Tunel Blanka měl být otevřen v roce 2011 a dnes se píše rok 2015. Jenom cena inflace na stavebních pracích za čtyři roky představuje částku tří čtyř miliard korun,“ řekl Bém.

Na Norimberk Patočkovou

Za absurdní označil exprimátor arbitráže, které po dohadech minulé vedení Prahy zvolilo, aby mohlo dodavatelům z Blanku zaplatit. „V konečném důsledku způsobily povinnost města platit podle rozhodnutí arbitrážního soudu, a nikoli podle původní stavební dokumentace a kontrahované smlouvy,“ uvedl Bém s tím, že i v tom spočívá prodražení, stejně jako v zastavení prací.
    Tunely Blanka by snad do zkušebního provozu měly jít v dubnu. Současné vedení Prahy 6 z toho má obavy, na severozápadě Prahy neexistuje vnější okruh. „Ač Blanka určitě uleví tranzitní dopravě, bojím se, že zrovna do Bubenče a do Dejvic hodně dopravy přivede. Tranzit dejme tomu od Drážďan na Norimberk pojede přes Vítězné náměstí a Evropskou, nebo Patočkovou ulicí, ani jedna na to není připravena,“ řekl Právu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Právo 22.1. 2015

Praha měla první automaticky řízený semafor
21.01.2015
Automaticky řízené světelné signalizační zařízení (SSZ) zastavilo pražské řidiče poprvé v lednu 1930 na křižovatce uprostřed Václavského náměstí, v odbočení ulic Vodičkova a Jindřišská. Tato nejvytíženější řízená křižovatka ve městě se stala předmětem vášnivých polemik o provozu světelné signalizace. Řada lidí si totiž stěžovala, že toto zařízení na rozdíl od strážníků, kteří do té doby osobně řídili dopravu, nebo ručně ovládaného semaforu, který stál již od roku 1927 na křižovatce Hybernské a Dlážděné, zdržuje plynulost provozu.

První semafory byly jednoduchá elektromechanická zařízení, programovaná pouze na pevné časy červených, zelených a žlutých. Neexistovala samostatná návěstidla pro chodce ani pro tramvaje. Nynější moderní semafory mají samostatná návěstidla pro automobily, tramvaje, cyklisty a chodce. Pro automobily mají navíc kromě plných kruhových signálů i směrové šipky, vyklizovací šipky a blikače před přechody. Programují se pro každý směr jízdy a chůze zvlášť a většinou reagují na dopravu v reálném čase podle okamžité poptávky.

Chytré semafory jsou vybaveny různými čidly pro automobily a MHD, a tlačítky pro chodce. Reagují na aktuální dopravní situaci a mění svůj režim v reálném čase (prodlužují nebo zkracují délky zelených a střídají zelené pro různé směry jízdy). Tím mohou krátkodobě zvýšit kapacitu těch směrů, které to momentálně potřebují, a celkově zkrátit zdržení všech účastníků dopravy. Semafory v malých vzdálenostech od sebe bývají dále synchronizovány do tzv. zelených vln, které umožňují vozidlům průjezd pokud možno bez zastavování na červenou. Podle místních podmínek lze naprogramovat zelenou vlnu buď pouze v jednom směru jízdy, nebo za příznivých podmínek i v obou směrech.

Do roku 1967 bylo v Praze jen 33 světelně řízených křižovatek. Od té doby se jejich počet začal výrazně zvyšovat, v prvních letech až 50 ročně, v posledních letech o 5 až 10 ročně.

„Nyní máme v hlavním městě 640 světelných signalizačních zařízen (SSZ). Z toho je 129 SSZ samostatných přechodů, 329 SSZ je centrálně řízeno, 246 SSZ je na tramvajové síti, 177 SSZ preferujících tramvaj a 183 SSZ preferujících autobus,“ uvedl Ladislav Pivec, šéf TSK.

Největší modernizace začala již v roce 2007, a plánovaná je až do roku 2022. Po tuto dobu by mělo dojít k obnově všech původních světelných signalizačních zařízení na území metropole ve správě Technické správy komunikací hl. m. Prahy. Momentálně je celá akce v necelé polovině. Od roku 2007 bylo obnoveno 107 světelných signalizačních zařízení a 61 jich máme kompletně nových.

V rámci modernizace se také buduje nové kabelové propojení mezi SSZ, což umožňuje jejich připojení k oblastním dopravním řídicím ústřednám (ODŘÚ), kterých je v Praze celkem 11. Současně probíhá výměna starých ústředen za nové.

„Připojení světelné signalizace k moderní oblastní dopravní řídicí ústředně umožňuje nejen řízení dopravy v širším kontextu, ale zejména přímé řízení z hlavní dopravní řídící ústředny (HDŘÚ), která je jednou z nejmodernějších v Evropě,“ uvedl Ladislav Pivec, šéf TSK a dodává; „Umožňuje nám to mít přehled o aktuálním stavu těchto zařízení, který je důležitý pro operativní správu, údržbu a kontrolu správné funkčnosti. Dynamické řízení přináší řidičům nejen zkrácení stání na červenou, ale zároveň přispívá k bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích.“

Dále jsou na některých přechodech instalována odpočítadla času. Tato zařízení ukazují čas do konce signálu „stůj“ nebo „volno“, tedy do zhasnutí červeného nebo zeleného světla. Jsou umístěna na přechodech pro chodce u řízených křižovatek Legerova - náměstí I. P. Pavlova a Sokolská - náměstí I. P. Pavlova, na přechodu přes Křižovnickou ulici u Karlova mostu a na přechodu přes Dlouhou ulici na křižovatce s Revoluční ulicí. Další odpočty času s jiným systémem zapojení jsou k vidění na světelných křižovatkách u Čechova mostu, v Korunní ulici na přechodu pro chodce u Sázavské ulice a na křižovatce s Kladskou ulicí a nově na přechodu v Karmelitské ulici. Tato zařízení jsou v tzv. dynamickém režimu SSZ.

http://www.tsk-praha.cz/tiskova-zprava/ … dcac9042cf

Praha po dvou letech opět řeší, zda potřebuje středisko Malovanka

   Praha 20. ledna (ČTK) - Pražští radní po více než dvou letech otálení opět řeší, zda postavit operační středisko Malovanka, ze kterého by měl být řízen provoz v metropoli, včetně tunelového komplexu Blanka. Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) dnes na dotaz novinářů řekl, že rada musí zvážit, zda nákladnou stavbu skutečně potřebuje. Náklady na stavbu Malovanky se včetně technologií pohybují nad hranicí miliardy korun.
   'Rada se nechce zavazovat k novým finančně náročným projektům, chce primárně dokončovat staré projekty, které jsou před dokončením,' uvedl Dolínek. 'Chceme zjistit, nakolik je taková stavba nezbytná,' doplnil. Rada se k tématu znovu vrátí příští týden.
   Operační středisko má vzniknout nad ústím Strahovského tunelu v místech, kde se napojuje severozápadní část městského okruhu, jehož součástí je tunel Blanka. Proti železobetonové stavbě se v minulosti opakovaně postavili místní obyvatelé. Doufali, že v místě zůstane zelená plocha.
   Do budovy by se měl přesunout mimo jiné dopravní dispečink, který je v současnosti v ulici Na Bojišti a na Strahově, a dispečerská pracoviště policie, strážníků, hasičů a záchranné služby. V objektu by rovněž bylo záložní datové úložiště pražského magistrátu, sídlo Technické správy komunikací a centrum krizového řízení.
   V roce 2012 Praha vypsala dvě soutěže, na stavbu a technologie, za 1,1 miliardy korun bez DPH. Nikdy je ale neukončila. Pozdější politická reprezentace totiž zjistila, že na nákladnou stavbu nenajde v rozpočtu peníze. Vznikl tak problém, odkud řídit tunelový komplex Blanka, který se má po odkladech otevřít letos na jaře. Praha kvůli tomu vloni narychlo dovybavila stávající dispečinky. Jde ale o provizorní řešení.
   Pražští radní dnes měli mimo jiné řešit i pronájem bývalé kliniky na Žižkově, odložili jej ale na příští týden. Na dalším jednání by také měli projednat prodloužení smluv na svoz odpadu.

http://www.metro.cz/praha-po-dvou-letec … e-deje_rab

pár nových fotek v ksichtohnize Metrostavu

https://www.facebook.com/Metrostav/phot … mp;theater

vypadlo na mě pár fotek z července 2014, tak jsem je vložil

http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic … jeni/2014/

zdá se, že oficiální stránky stavby už opravdu skončili... škoda...

http://www.novespojeni.cz/