Nastavení hledání (Stránka 6 z 90)

iDnes: Plán otevřít Blanku v roce 2011 byl šibeniční termín, tvrdí dnes firmy

Otevírat tunel Blanka v původním termínu slibovaném politiky, tedy před čtyřmi lety, by bylo na hraně. Ale dalo se to stihnout. Tvrdí to s odstupem času stavební firmy. Vše nakonec zbrzdila chybějící stavební povolení. V dalších letech se k tomu přidaly další problémy, naposledy výměna vlhkých kabelů.
Když přišlo na sliby ohledně otevírání Blanky, připomínali v posledních letech pražští radní spíše karbaníky, kteří hrají ruletu, než skutečné politiky. Co slib, to sázka na červenou, po které se však pomyslná kulička naneštěstí vždy skutálela pod černé číslo.
Těsně před posledními volbami to dokonce vypadalo, že bývalé vedení v čele s tehdejším primátorem Tomášem Hudečkem (zvolen za TOP 09) spoléhá na to, že černá barva padla tolikrát po sobě, že z hlediska pravděpodobnosti už zkrátka musí padnout červená.
Bývalé vedení vsadilo na září, na říjen, následně na prosinec 2014.
V kuloárech si mezitím zastupitelé vzájemně recitovali básničku: „Blanka k volbám schůdeček, s úctou Tomáš Hudeček.“ Jenže ani jedna sázka nevyšla a TOP 09 odešla po volbách do opozice.
První slib, který nevyšel, dal někdejší primátor Pavel Bém (ODS), a to v roce 2009. Tehdy Inženýring dopravních staveb, který stavbu řídil, přiznal, že na podzim 2011 se tunel řidičům neotevře.
„Termín 2011 byl poměrně na krev. Ale stihli bychom to. Problém byl, že se na některé úseky nepodařilo získat stavební povolení,“ říká mluvčí společnosti Metrostav František Polák.
Kvůli stavebním povolením tak například se zpožděním odstartovala stavba v úseku Myslbekova a Pelc-Tyrolka, kde stavěla společnost Eurovia. Město mělo navíc na některých místech potíže s výkupem pozemků.
Nově se tak měla Blanka otevřít v prosinci 2012. To byla pozitivní zpráva především pro stavitele komplexu, kteří se museli vypořádat se třemi propady půdy a změnit kvůli nim technologii výstavby.

Krize a nedostatek peněz

Zatímco první nedodržení termínu se dá přičíst úředníkům a nedostatečné přípravě projektu, za druhým již stojí politici. V srpnu 2011 prohlásil tehdejší náměstek primátora Karel Březina (ČSSD), že se Blanka otevře až na jaře roku 2014.
Magistrát totiž neměl dostatek peněz na to, aby stavebním společnostem proplácel práce v plné výši. „Stavba se tak zpomalila,“ vysvětluje Polák, proč najednou firmy přeřadily na půl plynu.
Práce na tunelu stagnovaly, a to až do doby, než je Metrostav 7. prosince 2013 kompletně zastavil. Praha totiž společnosti přestala platit. Tentokrát však ne proto, že by nebyly peníze, ale kvůli takzvaným vícepracím.
Tehdejší radní se báli, že když společnosti zaplatí za práce navíc, které tunel prodraží, mohou tím porušit zákon o zadávání veřejných zakázek. Podobně jako v případě Opencard by tak následně museli čelit obžalobě.
O tom, že skutečně mohou firmě práce proplatit, tak nakonec musela rozhodnout arbitráž. Ta však trvala téměř pět měsíců a po celou tuto dobu práce na tunelu stály. Paradoxně to však nakonec nebyl Metrostav, na koho se při dokončování Blanky čekalo.
Město totiž příliš dlouho vyčkávalo se schválením materiálu na technologické vybavení dočasných řídicích středisek pro provoz tunelu Blanka. A loni v létě pak dodavatel technologií, společnost ČKD Praha DIZ, uvedl, že se Blanka otevře přibližně v dubnu 2015. Hned po provedení technologických zkoušek.

Jeden slib a dost

Chvíli to vypadalo, že se celou věc povede urychlit a tunel se otevře ještě na svátek Blanky, tedy 2. prosince 2014. Právě komplexní zkoušky ale ukázaly, a MF DNES o tom informovala první, že voda v Blance poškodila zhruba 300 kusů kabelů. A právě to byl důvod, proč u „rulety“ napoprvé neuspěla ani tou dobou čerstvě zvolená primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Ta následně prohlásila, že za projektem stojí „asi nějaký debil“. Právě tímto výrokem skončila éra věčného slibování a město vyčkávalo, až bude mít jistotu, že lze Blanku otevřít.
Náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) se nakonec rozhodl čekat až do poslední chvíle. Termín slíbil týden před otevřením.

http://praha.idnes.cz/proc-se-oddaloval … zpravy_bur

Územní řízení bylo zastaveno, žadatel v termínu (30.6.2015) nedoplnil dokumentaci ani nepožádal o další prodloužení. Takže jsme na začátku.

https://www.praha6.cz/system/file.php?F … b91d0f130d

Někdy se taková věc dělá i úmyslně (myslím, že to tak bylo u SOKP 518/519). A tady by to dávalo smysl: když nevím, jak a kdy povede dráha na letiště, nezbývá než to hodit do kanálu.

A iDnes i dnes: Proč se cena Blanky vyšplhala? Může za to unikátní most či kachličky

Cena tunelového komplexu Blanka se z původně plánovaných 21 miliard v roce 2006 vyšplhala až na současných necelých 38 miliard. Může za to unikátní most, luxusní kachlíčky i zvelebování okolí. Účet ovšem nemusí být konečný. Tunelový komplex se otevře tuto sobotu.
„Tunel Blanka vyjde na neuvěřitelných 21 miliard korun. Stavba skončí v roce 2011,“ psal tisk na podzim 2006.
Dnes na konci účtu, který městu vystavily stavební společnosti, stojí částka 37,9 miliardy korun a dalších pět miliard Praha zaplatí za křižovatku Malovanka.
V obyvatelích Prahy už několik let vyvolává podráždění otázka: „Proč stavba stejného tunelu stála ve výsledku o 16,9 miliardy korun více?“
První chyba nastala už ve chvíli, kdy město poprvé informovalo o ceně. Zmíněných 21 miliard totiž měla stát pouze stavební část.
Když se k tomu připočetla instalace technologií, archeologický průzkum, výkup pozemků či například valorizace, částka rázem přesahovala sumu třiceti miliard korun.
Cena však rostla i nadále. „Stavba Blanky nespočívala pouze v tunelu. Její součástí byly rekonstrukce ulic, tramvajových tratí, výstavba parků či Trojského mostu,“ vysvětluje výrobní ředitel projektantské firmy Satra Alexandr Butovič.
Právě úpravy okolí tunelu, které byly do projektu zařazeny dodatečně, stály dohromady stovky milionů korun. Patřila mezi ně například rekonstrukce Letenského náměstí nebo rekonstrukce ulice Milady Horákové v okolí stanice metra Hradčanská.
„Samotné propady cenu nenavýšily. To zaplatila pojišťovna. Změnili jsme však kvůli nim druh technologie výstavby,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák. Kvůli změně vzrostla cena za takzvané vícepráce. Jedná se o nadstandardní práce, dodatečné změny v projektu či již zmíněnou změnu technologie.
Za co však město platilo velké peníze, byl luxus v Blance. Příkladem jsou keramické kachlíčky po stranách tunelu. Za ty ve výsledku město zaplatilo téměř 77 milionů korun. Přitom tradiční nátěr, který znají řidiči z většiny českých tunelů, by vyšel zhruba o 64 milionů korun levněji. Projektanti použití kachlíčků hájili tím, že zmíněný nátěr by se musel zhruba každých dvacet let obnovovat.
Největší finanční rozdíl oproti původním předpokladům však způsobila výstavba Trojského mostu. Podle původních předpokladů měla stát přibližně 400 milionů korun, vedení metropole se však nakonec rozhodlo vybudovat zcela jiný most, který je unikátní svým extrémně nízkým obloukem.
„Na konci výstavby byly pochybnosti, zda byla stavba v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z dozorčího řízení vyplynulo, že je vše v souladu se zákonem,“ vysvětluje Miloslav Hadrava z Metrostavu.
Firma od města za stavbu mostu nakonec inkasovala 1,3 miliardy korun, což se výrazně projevilo na konečné částce. Ta není ani teď konečná. Společnost ČKD Praha DIZ totiž po městu požaduje zhruba 628 milionů korun za vícepráce, které souvisí s dodávkou technologií. O penězích by mohla rozhodnout arbitráž.

http://praha.idnes.cz/cena-tunelu-blank … zpravy_bur

ČT 24: Blanka: Dílo krve, potu, víceprací a věčných odkladů

Poslední dny zbývají do otevření tunelového komplexu Blanka. Má nespočet předností, v prvé řadě by měl od automobilové dopravy odlehčit velké části Prahy od Holešovic po Střešovice a snad i magistrále. Historie stavby ale bude ještě dlouho výjimečnost pražského tunelu zastiňovat. Poznamenaly ji opakované odklady dokončení, propady půdy ve Stromovce či na Hradčanech, prodražila se zhruba o polovinu a vše vyvrcholilo arbitráží, která musela určit, zda vůbec smlouvy, podle kterých ji Metrostav stavěl, platí.
Tunelový komplex Blanka, ke kterému patří také nový Trojský most a rekonstruované či zcela nové navazující komunikace v Troji, Holešovicích, na Hradčanech a ve Střešovicích, vznikl na papíře v polovině 90. let, kdy se město začalo zabývat otázkou, jak navázat na Strahovský tunel a prodloužit tak Městský okruh.
Variant, kudy tunel vést, bylo několik, nakonec zvítězila trasa, která na Letné uhýbá ke Stromovce a ústí v Troji. Jméno Blanka souvisí s trasováním pod Bubenčí. Alternativami byly Hana (pod Holešovicemi) a Dana (pod Dejvicemi). Výběrová řízení, ze kterých vzešli dodavatelé, proběhla v letech 2006 a 2007, město uzavřelo smlouvy se společnostmi Metrostav a ČKD Praha DIZ.
Již dříve vznikly smlouvy se společností Satra, která připravila projekt, a Inženýringem dopravních staveb (IDS) – tehdy ještě vlastněným městem – který měl stavbu řídit a dozorovat.

Koncem roku 2007 stavba začala. Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) sliboval, že bude stát 21 miliard korun, hotová měla být Blanka v polovině roku 2011. Zhruba po roce prací začalo vycházet najevo, že není vše v pořádku.
Velký rozruch způsobil propad půdy ve Stromovce na jaře 2008 a začalo se hovořit i o zpoždění. Zodpovědní lidé však ujišťovali, že žádné nenastane. Miloslav Hadrava z Metrostavu na jaře 2009 sliboval, že do léta skončí práce pod Stromovkou, což odpovídalo nanejvýš několikaměsíčnímu skluzu, primátor Pavel Bém potom ujišťoval: „Nemůže dojít k žádnému prodloužení termínu. To, co zůstává stejné a neměnné, je vysoutěžená cena stavby.“ V listopadu potom firma IDS oznámila, že se stavba zhruba o rok zpozdí. Novým termínem tak byl prosinec 2012.
Rok 2010 byl pro vnímání tunelu pod Prahou přelomový. ODS prohrála volby, a přestože nakonec sestavila radu, navrch začala mít jiná frakce než ta, za jejíž vlády vše začalo.
Již před tím, na jaře, soud rozhodl, že úsek pod Stromovkou nemá stavební povolení, současně přicházela kritika nedostatečného stavebního dozoru, podle které si stavební firma dělala takřka cokoli chtěla – což ovšem Metrostav vždy důrazně odmítal – a došlo i k dalším sesuvům půdy. Tehdy již začalo být jasné, že otevření v následujícím roce nepřipadá v úvahu.
Zatímco Pavel Bém ještě krátce před svým odchodem z funkce trval na roku 2012, jeho nástupce Bohuslav Svoboda (ODS) již přišel s docela jiným číslem – 2014. Svoboda byl také první, kdo veřejně připustil, že se nepodaří udržet původně dohodnutou cenu a kvůli vícepracím se Blanka prodraží až o polovinu. Svobodův odhad nakonec zhruba odpovídal výsledku, s odhadem času zprovoznění se ale netrefil.

Zatímco v prvních letech stavby působily vztahy pražského magistrátu s Metrostavem takřka harmonicky, po výměně na radnici se situace změnila – obzvláště poté, když po vyostření vnitřních sporů v pražské ODS zanikla původní koalice s ČSSD a nahradilo ji spojenectví Svobodova křídla ODS s TOP 09.
Tehdy si firma začala stěžovat na neproplácení faktur, městské vedení to zdůvodnilo jejich kontrolou. Po druhém převratu na radnici, kdy TOP 09 svého partnera na jaře 2013 vyšachovala, se vztahy vyostřily ještě více a nový primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) nakonec přišel s tím, že je smlouva mezi městem a Metrostavem neplatná, protože ji neschválilo zastupitelstvo. Metrostav to odmítl a nadále požadoval proplacení dlužných peněz. Když je nedostal, oznámil, že přeruší stavbu.
Tehdy platilo, že se Blanka otevře k 1. květnu 2014. Noviny již plnily zprávy o tom, jak provoz v tunelu zahájí průjezd monopostu formule 1 s tehdy úřadujícím mistrem světa Sebastianem Vettelem. Nic z toho se nestalo.
Město se se svým dodavatelem nedokázalo domluvit a Blanka v prosinci 2013 osiřela. Rozhodčí soud později určil, že smlouva platí a město musí za stavbu zaplatit. Poté Metrostav Blanku stavebně dokončil. V říjnu 2014 na stavbu, která měla být hotová o tři roky dříve, triumfálně pověsil plakát: „Dodrželi jsme slovo.“
Ačkoli se tehdy zdálo, že už nic nebrání zprovoznění Blanky, zbývalo ještě hodně práce. Dodavatel technologií ČKD Praha DIZ sice pracoval již během stavby, závěrečné úpravy ale přišly na řadu až nyní. Radní, kteří město vmanévrovali do vleklého sporu, se tak museli vzdát myšlenky na triumfální slavnostní otevření těsně před říjnovými komunálními volbami, přišli proto alespoň s „vánočním dárkem“ - termínem otevření 2. prosince.
Ani to se nepodařilo, nová primátorka Adriana Krnáčová (ANO) poté hovořila o marketingovém tahu, který neodpovídal skutečnému vývoji situace.

Jedna věc se ale na podzim 2014 přece jenom povedla. Trojský most byl součástí projektu Blanky, je určen jako přivaděč dopravy od Holešovic, který odlehčí mostu Barikádníků. Původní rozpočet počítal se všedním přemostěním Vltavy, v architektonické soutěži ale vyhrál podstatně ambicióznější – a dražší – projekt.
Unikátní bílý oblouk se již stal nepřehlédnutelnou dominantou Holešovic a na rozdíl od tunelu vstoupil do provozu záhy po stavebním dokončení. I tak ale měl zpoždění. Dokončení mostu v roce 2011 sice nepřipadalo v úvahu asi nikdy, dlouho se však zdálo, že otevření na jaře 2014 nic nepřekazí.
Nakonec to znemožnila válka města s Metrostavem o dluhy a platnost smluv. Byl to problém, nový most měl nahradit čtyřicetileté tramvajové provizorium, které bylo tehdy již mimo provoz, spor magistrátu se stavební firmou tak způsobil téměř celoroční dopravní komplikace v Troji, kam nemohly jezdit tramvaje. Slavnostního otevření se Trojský most dočkal 6. října (více čtěte zde).
Zpět však k samotnému tunelu. K provozu nebyl připraven na podzim ani v prosinci 2014. Tehdy se také poprvé začalo hovořit o poškozených zabezpečovacích kabelech, současně se ale magistrát vedený novou koalicí ANO, Trojkoalice a ČSSD dohodl s dodavateli na zprovoznění na přelomu března a dubna 2015.
Byl to již šestý termín a – tak jako mnohokrát předtím – se již zdálo, že bude konečně platit. Neplatil. I když Technická správa komunikací v zimě naplánovala, že o Velikonocích uzavře Strahovský tunel, aby na něj mohla Blanku napojit, nakonec vše překazily již zmíněné vadné kabely.

Že tunel nebude možné otevřít – protože kabely, které měly být v suchém prostředí, navlhly a budou se muset vyměnit – oznámili dodavatelé Blanky na počátku března. Vypuklo tak další kolo sporů mezi městem a společnostmi, které si kdysi nasmlouvalo. Tentokrát ale nebyl cílem hněvu pražských představitelů Metrostav, nýbrž ČKD Praha DIZ.
Primátorka Krnáčová volila velmi nevybíravý slovník, nic ale nezměnila na tom, že se v dubnu 2015 opakovalo totéž, co v roce 2011, 2012, na jaře, na podzim a v prosinci 2014 – Blanka zůstala uzavřena. Následovala drobná slovní přestřelka mezi Metrostavem a ČKD DIZ, když prezident Metrostavu Jiří Bělohlav v rozhovoru pro Reflex řekl: „Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo.“
Metrostav potom přišel s nabídkou, že od ČKD převezme technologickou část stavby a tunel dodělá sám, zač se dočkal nevybíravé reakce od druhého dodavatele.
Zástupci jednotlivých společností, které měly s Blankou co do činění, se ale jednoznačně shodli, že za problém s kabely nemůže nikdo jiný než živly. Do prostoru, kde byly uloženy, podle nich nateklo v červnu 2013. Tehdy velmi vydatně pršelo, důsledkem byly velké povodně, deště přispěly i k mohutnému sesuvu půdy, který poničil část dálnice D8. Do kabelového prostoru údajně nateklo proto, že ještě nebyl dokončen.

Co řekli mluvčí o poškození kabelů:

• Pavel Kočiš, IDS (stavební dozor): „Za to mohou ty přívalové deště.“

• Karel Samec, ČKD Praha DIZ (dodavatel technologií): „Za všechno mohl přívalový déšť, který nastal v červenci 2013.“

• František Polák, Metrostav (dodavatel stavby): "Za to, že pršelo, nenese odpovědnost nikdo.“

Přesto se na jaře podařilo náměstkovi pro dopravu Petru Dolínkovi (ČSSD) a zástupcům ČKD dohodnout se: Kabely dodavatel vymění, tunel dokončí a teprve potom začne ostré jednání o tom, kdo je za poškození kabelů zodpovědný – a tedy ponese náklady na jejich výměnu. Nic se ale nezměnilo na tom, že v dubnu se auta do Blanky nevydala.
Při tradiční jarní cyklojízdě se tunelem svezli alespoň cyklisté, nový termín pro skutečné zprovoznění tunelu ale měl být až na sklonku léta. Dodavatelé slíbili polovinu září s tím, že by mohli práci ještě urychlit, nakonec ohlásil Petr Dolínek s ohledem na potřebné zkoušky a požární cvičení otevření Blanky na neděli 20. září. Zcela poslední změnou potom byl přesun na sobotu 19. září, 15 hodin.

Přese všechno má příběh Blanky šťastný konec – alespoň z toho pohledu, že se ji podařilo dokončit. Nenastane-li žádné neštěstí, časem se o ní patrně začne hovořit v superlativech, které jí patří: Je nejdelším tunelem v Česku a nejdelším městským tunelem v Evropě, má nejmodernější vybavení a měla by dokázat to, co se po mnoho desetiletí nedařilo – zklidnit dopravu v centru Prahy.
Zatím ale za slovem Blanka zůstává pachuť – z věčných odkladů, hádek a vícenákladů, které z ní udělaly nejenom největší, ale také bezkonkurenčně nejdražší projekt, který se obešel bez státních peněz.
Blanka ovšem není pouze politikum a stavba, která se významně prodražila. Je to také vskutku unikátní stavba. Tvoří ji tři tunelové úseky, ovšem i jejich spojky vedou pod povrchem – není to tedy tak jako třeba mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou, kde auta na okamžik vyjíždějí z jednoho tunelu, aby se vzápětí opět vnořila do druhého.
Díky tomu je Blanka dlouhá 6,4 kilometru, což jí umožňuje nárokovat si výše uvedené tituly nejdelšího tunelu. Jednotlivé její části měří: tunel Brusnice 1,4 kilometru, tunel Dejvice 1 km, tunel Bubeneč 3,1 kilometru. Součástí Bubenečského tunelu je také nejdelší ražený tunelový úsek v Česku dlouhý 2,2 kilometru.

• Tunelem Blanka se začne jezdit 19. září, tedy v sobotu. Web ČT24 vám ho předem zevrubně představí. Po výletu do historie tunelu se podrobněji podíváme na peníze, které za něj město zaplatilo, a na tahanice o ně. Nakonec shrneme, jaký vliv na dopravu v Praze otevření nové podzemní části vnitřního okruhu bude mít.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region … ch-odkladu

A protože se se zprávama z té novinářské show roztrh pytel, tak už snad jenom stručný seznam.

České noviny: Únikové východy v Blance vedou do druhého tunelového tubusu
http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/ … su/1259299

iDnes: VIDEO: Projeďte si v předpremiéře hotový tunel Blanka
http://zpravy.idnes.cz/projedte-si-tune … domaci_jan

Český rozhlas: FOTOGALERIE: Podívejte se do tunelu Blanka před sobotním otevřením
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_z … m--1533589

Blesk: INFOGRAFIKA: Projeďte si Tunel Blanka ještě před otevřením!

V sobotu 19. září bude po letech průtahů a prodražování konečně otevřen tunel Blanka. Jeho vybudování spolklo a ještě spolkne téměř 37 miliard. Celý tunelový komplex Blanka se skládá ze tří na sebe plynule navazujících tunelů. Jednotlivé úseky se vždy stýkají v místech mimoúrovňových křižovatek. Projeďte si tunel díky infografice Blesk.cz.

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-blesk … renim.html

Račte si povšimnout zjevného předražení tunelu Brusnice ;--)

Semafor na magistrále, jediný pruh ve Veletržní. Jak Blanka změní dopravu

http://praha.idnes.cz/ridici-po-otevren … zpravy_bur

Šéf Metrostavu: Blanka není předražená, ale zbytečně drahá

Praha - Pražský tunel Blanka není předražený, ale zbytečně drahý. Týdeníku Euro to řekl Jiří Bělohlav, šéf společnosti Metrostav, pro kterou byla Blanka největší zakázkou v historii. Stavbu označil za „supertunel" a „Bentley mezi tunely". Velmi velkorysý je podle něj například systém větrání. Problematický tunel, jejíž stavbu zadala radnice vedená tehdejším primátorem Pavlem Bémem (ODS), stál 37 miliard korun, včetně napojení na Strahovský tunel 43 miliard korun.
K větrání v Blance slouží podle Bělohlava obrovská podzemní kaverna, do níž by se prý vešel několikrát Chrám svatého Víta. „A v tunelu je vozovka vlastně mostem, pod nímž je velký prostor pro kabely a větrání," řekl Bělohlav. Tubus tunelu prý mohl být menší, kdyby se někdo rozhodl, že vzduch nepůjde pod mostem. „A to je jen jedna věc. Další je rozhodnutí o tom, jak budou vypadat vjezdy a kolik jich bude," podotkl.
Tunel měl podle původního záměru stát 17 miliard korun. Bělohlav ale míní, že je nemožné porovnávat toto číslo s konečnou cenou. „Když k tomu připočítáme DPH, které za dobu stavby dvakrát vyskočilo, tak ze sedmnácti miliard máte jedenadvacet. Když se k tomu přičte technologie, výkupy pozemků a inženýrská činnost, valorizace a podobné položky, je to 29 miliard, což už není od těch 37 zase až tak daleko," uvedl. Odmítá formulaci, že se stavební část prodražila. „To si někdo objednal a zaplatil to. My jsme neudělali méně ani více, než jsme měli zadáno," řekl.

Nevětratelné prostory pro kabely

Jedním z problémů, které muselo vedení Prahy v posledních měsících řešit, byla výměna navlhlých kabelů v tunelu. Podle Bělohlava žádný tunel není suchý, mimo jiné je v něm kondenzovaná voda.
„Prostory, v nichž jsou vedeny kabely jsou nevětratelné. A tak se podivuji, že takové skvělé firmy, jako jsou ČKD DIZ, AŽD a Eltodo, které i s námi dělaly desítky tunelů, tam natáhnou kabel, který nevyhovuje. Nevím, proč se tak stalo, ale nikde jinde jsme se s ničím podobným nesetkali," dodal Bělohlav.
Řidičům se tunel otevře v sobotu 19. září po 15:00, slavnostní zahájení provozu bude o hodinu dříve. Šestikilometrový tunelový komplex, který je součástí městského okruhu, měl původně řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu od začátku provází řada problémů – od soudních pří, přes prodražování, až po propady půdy.

http://prazsky.denik.cz/podnikani/sef-m … 50913.html

Palác Stromovka má zelenou, magistrát potvrdil stavební povolení

Společnost Lordship už dříve získala stavební povolení na podzemní část, kde budou garáže. Čekala jen na rozhodnutí magistrátu o stavbě nad povrchem.
„Rozhodnutí pražského magistrátu považuji za jediné možné a správné řešení. Věřím, že nyní již nebude nic bránit tomu, abychom po dlouhých třinácti letech mohli projekt Paláce Stromovka dokončit,“ uvedl ředitel společnosti Lordship Václav Matoušek.
Budova má být podle plánu dokončena v prvním čtvrtletí roku 2015. Zatím však na pozemku zeje jen jáma se základy. Developer totiž čeká na stavební povolení.
Společnost na webových stránkách projektu mluví o obchodně administrativní budově s pronajímatelnou plochou více než 22 tisíc metrů čtverečních. Obchodům připadne 14,5 tisíce metrů. Má na nich být supermarket, menší obchody s různým zbožím, restaurace a služby pro občany. Pět nejvyšších podlaží budovy budou kanceláře. V podzemí pak bude ve třech patrech 500 parkovacích míst.
Podle odhadů společnosti může být objekt hotov za osmnáct měsíců od zahájení stavby. Bližší informace chce Lordship zveřejnit počátkem příštího týdne.
Projekt má řadu odpůrců, mezi které patří i starosta Prahy 7. Jan Čižinský. „Projekt je zbytečně velký. Vizualizace developera jsou záměrně zkreslené. Stavba bude ve skutečnosti o čtyři patra vyšší než okolní zástavba,“ uvedl již dříve Čižinský. Proti stavbě vznikla i petice, kterou podepsalo několik tisíc lidí. (více o petici a odpůrcách zde)
Aktuální vyjádření starosty Čižinského se iDNES.cz nepodařilo získat. Jeho telefon je nedostupný. Už v roce 2013, v době kdy ještě nebyl starostou, se však Čižinský vyjádřil skepticky. „„Očekáváme, že přes všechny naše námitky stavbu povolí,“ uvedl.
Místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský potvrdil, že o rozhodnutí ví, a že o situaci bude v pondělí jednat rada městské části.
Palác Stromovka není jediným projektem společnosti Lordship v Praze 7. Na Letné plánuje otevřít administrativní budovu Letná Office Park. V ulici Milady Horákové kvůli tomu zboří několik chátrajících vil. Jednou z nich je i vila, ve které s rodinou žil slavný funkcionalistický architekt Kamil Roškot.
V budově bývalé banky na rohu ulic Panská a Na příkopě, kterou společnost rekonstruovala, bude v dubnu otevřen obchod nejstarší prodejny hraček na světě Hamleys.
http://praha.idnes.cz/palac-stromovka-m … zpravy_cen

Taky byla jedna urbanistická studie zadaná městem, která měla jako výsledek tramvajovou vozovnu (nebo možná muzeum, to není vidět). "Nekonvenční dráhu" velkoryse přehlídneme.

http://www.casopisstavebnictvi.cz/varia … atory_N613

Historické dílny na nádraží v Bubnech jdou k zemi, radnice protestuje

http://praha.idnes.cz/demolice-historic … zpravy_bur

Stavební povolení je vydáno.
http://cztedeskaext.praha4.cz/eDeska/do … iloha=5022