Kubajsu napsal:Já nevím co se vám na tom nezdá. Tunel třikrát spadl, to je fakt, při posledním tunelu navíc málem někdo zařval. To že to není běžné ani normální je také fakt. Že se u žádného propadu vlastně ještě věrohodně neurčila příčina je také fakt. Tak proč vám proboha vadí trocha sarkasmu?
No, jsem si skoro jist, že se na patřičných místech příčiny znají. A taky jsem si jist, že se v syrové podobě
ven nedostanou...
Parkticky nikdy podobné problémy nevznikaí po jedné chybě či zanedbání - vždy je to řetězec událostí.
Osobně mám za to, že ve Stromovce to bylo špatné zhodnocení míry rizika oproti nákladům na ražbu. A možná taky
trochu nadhodnocení vlastních schopností. Ten poslední úkon, při kterám to spadlo, není zase až tak podstaný.
Každopádně to ale byl více méně "standardní" průser - na čelbě (rozšíření) vypadnul blok a nadloží tam více méně vteklo.
Oproti tomu problém Brusnice je složitější a vážnější. Celkem jasně to spadlo v místě, kde to mělo být již bez rizika a
navíc při záchraně bagristy došlo ke značnému strukturálnímu poškození kaloty.
Pokud shrnu veřejně známá fakta, tak:
prvotní kráter by vemi malý, prakticky svisle dolů. Tedy nadloží nebylo ani zavodněné ani extrémě sypké.
při záchraně se nadvýlom značně rozšířil, ale kopíroval trasu tunelu. Opět ostré okraje, nicméně dno kráteru
bylo o dost výše než u prvotního propadu.
Takže moje představa o průběhu nadvýlomu je asi taková. Pár dnů před propadem byl minimálně na jednom bodě
geomonitoru problematický nález. Asi nic extrémního, takže se tomu nevěnovala větší pozornost. Při průběžných
změnách projektu ostění došlo k oslabení jeho odolnosti při deformaci (spojovací šrouby?). Primární ostění bylo
v rámci minimalizace nákladů navrženo s relativně malou mírou bezpečnosti (praskliny okolo opěr ?).
No a pak stačilo jen trochu nešetrné rýpnutí bagrem na špatném místě při odstraňování opěrných stěn (nějak nám to nazasypalo ty nůžky na odstřihování podpěr) . Primár nevydržel a nadloží se sesypalo do kaloty. Přitom sebou vzalo kotvy, které ovšem byly šikmo vpřed (protože vertikální NRTM) a tím se narušilo již tak špatné nadloží nad další částí kaloty. Vsypaná zemina ale zabránila dalšímu šíření poruchy. To se ovšem změnilo při záchraně bagristy, kdy ji museli odtěžit a porucha se rozšířila na oněch celkových (tuším) 35 metrů.
Takže můj závěr? Přišné spoléhání na CAD - malý koeficient bezpečnosti. Změny v projektu bez posouzení jejich vlivu na havarijní stavy konstrukce. Špatná zpětná vazba od geomonitoru. Neúplné a trochu ignorované postupy činností.
Tohle se samozřejmě děje v jisté míře všude, tady se to ale bohužel potkalo na jednom místě.
Berte to, prosím, jako pohádku - nikdo (kromě těch, co nesmějí ani naznačovat, že 
) z nás nezná podrobnosti. A už jsem příliš starej, abych věřil, že se reáný průběh kdy dostane na veřejnost.
).
