Z tisku a médií (Stránka 32 z 52)

moc pěkný.... škoda že toho někdo nevyužije oficiálně...

Trojský most se ocitl pod palbou sprejerů. Průběžně se čistit nebude, nemá to smysl

Jiří Bigas, Robert Oppelt Metro.cz 4. listopadu 2014  14:53

Nový Trojský most se otevřel teprve před měsícem a na jeho ojedinělé architektuře se už stačil podepsat nejeden vandal. Různobarevné klikyháky a čmáranice „zdobí“ jeho bílý povrch hned na několika místech. Technická správa komunikací se ale do čištění mostu příliš nehrne. Opakované odstraňování graffiti podle ní nemá velký smysl, protože vandalům v jejich působení stejně nezabrání.

http://www.metro.cz/trojsky-most-se-oci … e-deje_jbs

Prosincové otevření Blanky je v ohrožení kvůli dlouhým testům bezpečnosti
    Termín otevření tunelu Blanka 2. prosince je v ohrožení, první auta se tudy projedou zřejmě až mnohem později. Komplexní zkoušky řídicích technologií totiž začaly teprve minulý pátek a měly by trvat dva měsíce. Náměstek primátora Jiří Nouza však věří, že prosincový termín se dá stihnout.

    Zdroj: http://praha.idnes.cz/otevreni-tunelu-b … zpravy_bur

Praha 11. listopadu (ČTK) - Praha chce po firmě ČKD Praha DIZ, aby zrychlila kontrolu technologií v tunelu Blanka. Podle města postupuje pomalu. ČTK to dnes řekl náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09). Firmě požadavek přednese ve středu při kontrolním dni v Blance. ČKD Praha DIZ buduje v tunelu technologické vybavení. Vyjádření firmy ČTK shání. Praha plánuje tunelový komplex za asi 37 miliard otevřít letos 2. prosince.
"Jestliže tam je jeden technik, který oživuje techniku za několik miliard, tak mi promiňte, to mi připadá úsměvné. Nenašel jsem motiv, proč to tak je," řekl Nouza. Technici by podle něj měli pracovat v třísměnném provozu, tedy třikrát osm hodin na třech pracovištích.
V tunelu se bude jezdit 24 hodin denně, proto Nouza prý nevidí důvod, proč by firma nemohla ve stejném časovém rozsahu testovat technologie tunelu. "Byl jsem na inspekční cestě, a když jsem viděl práci jednoho člověka v jednom z velínů a
druhý chodí v tunelu..., tak mě to neuspokojilo. Také proto jsem nechal minulý týden vydat pokyn, aby již byly zahájeny komplexní zkoušky," řekl. Termín se podle něj dá stihnout.
Firma ČKD Praha DIZ již dříve pouze uvedla, že 7. listopadu dostala pokyn k zahájení komplexních zkoušek. Stavební část tunelu byla dokončena již na konci září, stavební firmě Metrostav to nařídil rozhodčí soud, na který se firma společně s městem v minulosti obrátily.

No ne že bychom to už neviděli: Do zákulisí tunelu Blanka. Tohle z auta neuvidíte

Fotoreportáž: Za zdmi tunelů najdeme desítky často velmi rozsáhlých prostor, v nichž se skrývají důležité technologie.

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/aut … 5900fea04/

to jsou zas bláboly...

Tunel Blanka by mohl být otevřený v březnu, tvrdí Krnáčová

   Praha 14. listopadu (ČTK) - Kandidátka na pražskou primátorku Adriana Krnáčová (ANO) by tunel Blanka ráda otevřela v březnu. Prosincový termín se podle ní kvůli bezpečnostním prověrkám nestihne. Krnáčová to řekla rádiu Impuls.
   'Jedná se o určitou kabeláž, která je momentálně ve vodě, a to je třeba odstranit. To může zkratovat a je to nebezpečné pustit kohokoliv do toho tunelu. Pakliže toto nebylo odstraněno a možná ještě další nějaké technické nedostatky, tak tam opravdu nikdo nebude vpuštěn z bezpečnostních důvodů,' sdělila Krnáčová Impulsu. Problémy jsou podle ní ještě následkem zvednuté spodní vody po povodních.
   Vedení hlavního města tento týden oznámilo, že chce po firmě ČKD Praha DIZ, aby zrychlila kontrolu technologií v Blance. Podle města postupuje pomalu. Firma, která buduje v tunelu technologické vybavení, ale tvrdí, že je nutné dodržet pořadí zkoušek. Na práce nasadila desítky lidí. Poslední kontrolní den se uskutečnil ve středu.
   'Já neslibuju nic. Určitě si nechám předložit technickou zprávu a pak se rozhodne rada kdy,' dodala Krnáčová. Březnový termín vidí jako reálný.
   Firma ČKD Praha DIZ již dříve pouze uvedla, že 7. listopadu dostala pokyn k zahájení komplexních zkoušek. Stavební část tunelu byla dokončena již na konci září, stavební firmě Metrostav to nařídil rozhodčí soud, na který se firma společně s městem v minulosti obrátily.
   Tunel Blanka, jehož výstavbu zadalo někdejší vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS), měl původně sloužit už v roce 2011. Na začátku letošního října se otevřel Trojský most přes Vltavu, který je součástí tunelového komplexu. Náklady na stavbu se v průběhu let zvýšily o několik miliard korun, nyní jsou vyčísleny asi na 37 miliard korun. Problematické faktury řešil arbitrážní soud.

Díky tunelům Blanka se v české metropoli zlepší nejen doprava

Od roku 2007 rušily letecké záběry Prahy obří stavební jámy, které doprovázely budování tunelového komplexu Blanka. Dnešní fotografie dokladují, že tato náročná stavba, kterou řídila divize 2 a podílely se na ní stovky kolegů z jiných divizí i mnoha dalších firem, se rychle chýlí ke konci. A už dnes je jasné, že jejich společné dílo vylepší nejen dopravu, ale i vzhled města. Elegantní Trojský most (foto č. 1) doplnil pražské dominanty. Na Letné sice ještě pár červených buněk Metrostavu stále připomíná staveniště, pohled z výšky však už neprozradí, že se pod obnovenou plání ukrývají kromě tunelových tubusů i konstrukce několikapatrových podzemních garáží. Vjezdové i výjezdové rampy z tunelů sice ještě blokují zátarasy jako na křižovatce U Vorlíků (foto č. 3), okolí už ale zdobí stromy. Z křižovatky na Prašném mostě (foto č. 4) vede Svatovítská ulice do Dejvic po rozšířeném mostě. Do nového parčíku na rozcestí u podchodu pod třídou Milady Horákové se vrátil i pomník připomínající zastřelení štábního kapitána Morávka. Další park s rybníčkem a dětskými atrakcemi vznikl mezi barokními hradbami a ulicemi Myslbekova a Patočkova (foto č. 5). Existenci tunelů na povrchu přitom připomene jen málo objektů. Třeba šesté technologické centrum v Troji, které zachytil snímek číslo 6 ve své spodní části. Na plný provoz se chystá i křižovatka Malovanka u Strahovského tunelu (foto č. 7). Je sice o dost větší, než byla ta původní, její zahloubení pod terén a návaznost na podzemní komunikace však přispějí nejen k hladší dopravě, ale i ke snížení hluku v okolí.

http://metrostav.cz/pdf/noviny/202014.pdf

Blanka se v prosinci asi neotevře,v arbitráži skončili 2 rozhodci

Praha - Tunel Blanka v plánovaném termínu 2. prosince zřejmě otevřen nebude. Zprovoznění tunelu totiž může ovlivnit dnešní odstoupení dvou ze tří rozhodců z arbitráže mezi Prahou a firmou Inženýring dopravních staveb (IDS), která je dozorcem stavby. Vyplynulo to ze slov náměstka primátora Jiřího Nouzy (TOP 09). Mluvčí magistrátu Petra Hrubá později upřesnila, že po rezignaci arbitrů hrozí, že práce na dokončení tunelu zpomalí.
Důvod odstoupení rozhodců prý ale Praha ani firma IDS neznají. Jednání rozhodčího soudu bylo odloženo na neurčito, město a firma se tak musí nejprve domluvit na nových rozhodcích, pak bude určen termín dalšího stání. Firma žaluje Prahu o 151,5 milionu korun za nezaplacené faktury. Stavba tunelu vyjde Prahu na necelých 37 miliard korun.
"Mé informace jsou, že dva ze tří rozhodců odstoupili. Jaké je k tomu vedly důvody, nevím," řekl ČTK Nouza. V konečném důsledku může rozpad soudu podle něj zapříčinit zdržení plánovaného termínu otevření 2. prosince. Budoucí primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nedávno řekla, že podle ní auta vjedou do Blanky v březnu 2015.
Mediální zástupce IDS Pavel Kočiš ČTK řekl, že důvod odstoupení rozhodců firma nezná. "Odstoupili z nám neznámých důvodů. Za nás mohu říct, že ale budeme i nadále pokračovat ve vymáhání částky," řekl. Podle informací ČTK odstoupili rozhodci z osobních důvodů.
Na arbitrážní soud se obě strany obrátily kvůli tomu, že firmě IDS město několik měsíců neplatilo za faktury. Podle informací ČTK IDS za své služby zatím inkasovala 202 milionů korun, chce ale víc, než bylo v původní smlouvě. Práce na stavbě se protáhly a firmě prý vzrostly náklady.

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/blanka … ci/1149561

a vyjedou v dubnu :-)

koukám že to pro nově příchozí trochu ztratilo na vtipnosti potom co to SMLomoz upravil, původně tam bylo "auta tam vjedou v březnu"

Trojský most v Praze

datum: 26. 11. 2014
médium: Silnice a železnice, Petr Nehasil, Jan L. Vítek, Robert Brož
zdroj:  http://metrostav.cz/cz/aktuality/aktual … il?id=2859

Trojský most je součástí tunelového komplexu Blanka. Je po něm vedena tramvajová trať, dva pruhy pro automobily v obou směrech a na okrajích jsou chodníky pro pěší. Přemostění je tvořeno dvojicí samostatných konstrukcí, které jsou odděleny dilatací nad pilířem umístěným na trojském břehu. Hlavní pole je navrženo jako prostě podepřená ocelová oblouková konstrukce (rozpětí 200,4 m, vzepětí oblouku 20,0 m) s předpjatou betonovou mostovkou zavěšenou na systému 200 síťově uspořádaných tyčových závěsů. Navazující pole na trojské straně je projektováno jako prostě podepřená monolitická dvoutrámová konstrukce (rozpětí 40,35 m) s příčníky a deskou.

PROJEKT TROJSKÉHO MOSTU
Konstrukční systém hlavního pole mostu tvoří ocelový síťový oblouk s ocelobetonovým táhlem a předpjatou betonovou deskou podporovanou prefabrikovanými příčníky v rastru 4 m. Plochý svařovaný ocelový oblouk (S420) má neprůlezný komorový pentagonální průřez konstrukční výšky od 0,9 m do 1,3 m a šířky téměř 7 m ve vrcholu. Na obou koncích se oblouk rozděluje do dvou částí a vymezuje tak prostor pro tramvajovou trať. Díky zvolenému statickému systému síťového oblouku bylo možné snížit vzepětí oblouku. Poměr vzepětí a rozpětí oblouku 1/10 a poměr konstrukční výšky oblouku a jeho rozpětí 1/183 jsou základní konstrukční parametry určující eleganci plochého obloukového mostu. Tyto parametry umožňuje hustá síť závěsů, která dodává konstrukci odolnost a tuhost. Pro závěsy mostu byl zvolen konstrukční systém táhel Macalloy v průměrech závitů M76, M85, M100 a M105 z materiálu s mezí kluzu 520 MPa. Most je prostě uložen na kalotových ložiskách, pevný bod je na pilíři na trojské straně. Most je směrově v přímé a výškově ve vrcholovém oblouku. Šířka mostu je 34,38 m, monolitická část nosné konstrukce je široká 30,36 m. Most je založen hlubině na vrtaných železobetonových pilotách. Na holešovickém břehu řeky Vltavy je opěra hlavního mostu, na trojském břehu je pilíř společný pro hlavní a inundační most a opěra inundačního mostu. Betonová mostovka hlavního pole mostu je z předpjatého betonu.
Ocelový oblouk je spojen s betonovou deskou v oblasti patek nad ložisky (obr. 1). Oblouková síla je přenášena v této oblasti z oceli do betonové části a je v rovnováze se silou v táhle. Táhlo je předepnuto šesti kabely s 37 lany profilu 15,7 mm. Na konci oblouku dochází k vysoké koncentraci sil. Dutá ocelová konstrukce patek by musela být silně vyztužena, aby nedošlo k boulení silných plechů. Proto byly patky vyplněny samozhutnitelným vysokopevnostním betonem (o pevnosti až 100 MPa), který zajistil přenos velkých sil a zamezil přetížení ocelové konstrukce patek. Tloušťka desky mostovky je proměnná mezi 0,280 m a 0,314 m. Deska je předepnuta příčně i podélně. Podélné předpětí v každém táhle tvoří 6 kabelů o 37 lanech. Kotvy kabelů jsou umístěny na ocelové čelní desce paty oblouku. V příčném směru jsou nosnými prvky desky mostovky příčníky v rastru 4 m. Betonový příčník je dodatečně předepnutý prvek, délky 29,280 m, šířky 0,5 m a proměnné výšky 0,409 - 1,528 m.
Nosná konstrukce inundačního mostu je monolitická dvoutrámová z předpjatého betonu s horní mostovkou. Šířka monolitické části nosné konstrukce je 30,36 m, vzdálenost mezi ložisky pilíře a trojské opěry je 40,35 m, celková délka mostu je 43,9 m. VÝSTAVBA TROJSKÉHO MOSTU
Velké rozpětí hlavního mostního pole a omezené podmínky pro výstavbu na obou stranách řeky vedly k řadě diskusí o postupu výstavby složité a vylehčené mostní konstrukce. Podobné mosty bývají často celoocelové a stavějí se na břehu a pak se zaplavují do definitivní polohy ve stádiu, kdy nosný systém je již funkční. Poměry ve Vltavě takový postup neumožnily, proto se hledal postup vhodnější. Nakonec se realizační tým rozhodl stavět most v definitivní poloze. Jako optimální byla zvolena varianta postavit nejprve desku mostovky a z ní postupně realizovat ocelový oblouk. K tomu bylo nutné postavit v řece pět dočasných ocelových podpor, které byly založeny na velkoprůměrových pilotách. Předpjatá betonová mostovka s ocelobetonovým spřaženým táhlem oblouku se pak mohla stavět na pevné skruži podepřené dočasnými podporami. Taková skruž by však byla velmi náročná, protože by musela přenášet zatížení deskou mostovky i zčásti ocelovým obloukem, který se později na mostovce montoval. Další obtíží by byla montáž prefabrikovaných příčníků do bednění mostovky. Proto byla zvolena netradiční metoda výstavby mostovky pomocí vysouvání. Na holešovickém břehu se smontoval rošt složený s ocelové části spřaženého táhla a prefabrikovaných příčníků. Tento rošt byl vyztužen dočasnou příhradovou konstrukcí, která zajistila dostatečnou tuhost konstrukce pro překlenutí rozpětí cca 35 m mezi dočasnými podporami. Takový postup měl řadu výhod. Prefabrikované příčníky o hmotnosti cca 50 t se spojovaly s ocelovou částí táhla na břehu a bylo možné dosáhnout vysoké přesnosti montáže. Pomocí výsuvu se pak celá konstrukce dostala během krátké doby asi 2,5 měsíce přes řeku (obr. 2). Deska mostovky byla betonována na již vysunutém roštu do bednění, které bylo na roštu zavěšeno. Dočasná konstrukce - pomocná příhradovina - spolupůsobila na přenášení dalších zatížení s definitivní konstrukcí, takže byla podstatně jednodušší a lehčí než by byla případná skruž.
Jednotlivé díly ocelového oblouku byly naváženy na betonovou desku a svařovány do větších dílů. Nakonec byly svařeny tři díly -přibližně třetiny oblouku, které se zvedaly do konečné polohy. K tomu byly využity ocelové věže z materiálu Pižmo postavené nad dočasnými podporami v řece. Koncové díly oblouku byly připevněny k patkám pomocí dočasných kloubů a ve třetině rozpětí zvednuty do definitivní výšky (obr. 3). Pak byly dočasné klouby zrušeny a části oblouku přivařeny k patkám. Nakonec se zvedal střední díl, který se přivařil ke krajním dílům, čímž se oblouk stal samonosným. Pak bylo možné instalovat závěsy. Závěsy z tyčí Macalloy byly namontovány a napnuty na malé síly cca 1/10 jejich únosnosti, aby nedeformovaly příliš tenký oblouk a zároveň aby byly dostatečně napnuty, aby zůstaly přímé, resp. aby jejich průhyb od vlastní tíhy byl malý. Po jejich instalaci byl celý konstrukční systém kompletní a mohlo dojít k demontáži dočasné příhradové konstrukce a dočasných podpor v řece. Příhradová konstrukce byla nejprve rozdělena rozříznutím dolního pásu na menší úseky, tím byla i odlehčena. Spuštěním dočasných podpor se aktivoval celý systém mostu - tj. závěsy se napnuly na síly předpokládané statickým výpočtem, oblouk začal přenášet tlakovou sílu vyrovnanou silou v táhle oblouku. K tomu byl zapotřebí průhyb mostu o cca 160 mm, který byl velmi přesně předpovězen statickým výpočtem, takže most se tak dostal do projektované polohy. Po této náročné operaci se upravily síly v několika závěsech a kabely v táhle se předepnuly na konečné síly. Pak se dokončily další konstrukce jako ocelové konzoly s chodníky, vozovka, pevná jízdní dráha pro tramvaje a ostatní části mostu. Vedlejší inundační pole (obr. 4), bylo stavěno po výsuvu roštu hlavního pole, aby mohlo být využito k dopravě ocelových dílů oblouku na hlavní most. ZÁVĚR
Výstavba mostu byla mimořádně složitá, avšak zkušenosti z výstavby prokázaly, že zvolený postup byl zvolen správně. Bylo použito relativně málo pomocných konstrukcí, ve všech částech mostu je namáhání, které se očekávalo, závěsy ukotvené na jedné straně do měkkého oblouku a na druhé do tenké mostovky se podařilo napnout na požadované síly a přitom všechny operace byly vykonávány s vysokou bezpečností a spolehlivostí. K výstavbě byly použity vysokopevnostní betony i oceli. Zvolený postup výstavby se vyplatil při povodni v roce 2013 (obr. 5), kdy nedošlo k žádnému ohrožení stavby.
Přemostění obsahuje také řadu progresivních řešení příslušenství. Jsou použity provozně osvědčené dilatační závěry francouzské firmy Freyssinet. Odvodnění vozovky a chodníků je zajištěno po celé délce mostu i na opěrách obrubníkovými odvodňovači Envirodeck. Dvoukolejná tramvajová trať ve střední části mostovky je přes most vedena na plovoucí monolitické železobetonové desce. Deska je od nosné konstrukce oddělena elastomerovou antivibrační rohoží tloušťky 23 mm. Na mostě je navržena bezstyková kolej. Kolejové dilatační zařízení jsou umístěna na opěrách za nosnou konstrukcí.
Navržený oblouk přemosťuje řeku Vltavu smělým obloukem, který minimálně zasahuje do panoramatu města. Způsob uspořádání a tvarování mostu, při rozpětí 200,4 m, vytváří unikátní konstrukci, užívající dosud nezvyklých vzájemných vazeb stavebních prvků složených z ocelového oblouku a předpjaté betonové desky mostovky, vzájemně spojenými pomocí sítě závěsů. Statická a zejména dynamická zkouška prokázala ve statickém výpočtu předpokládané technické vlastnosti mostu a malou senzitivitu na dynamické buzení.
Na výstavbě se podílela řada subjektů, které jsou vyjmenovány v následující tabulce. Díky úzké spolupráci všech zúčastněných se podařilo most (obr. 6) postavit za dodržení mimořádné kvality a přesnosti, která je u takto navrženého systému podmínkou jeho spolehlivé funkce.

ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY:
Autorský tým Trojského mostu: Jiří Petrák, Ladislav Šašek, Roman Koucký, Libor Kábrt
Projektant RDS: firma Mott MacDonald, Ladislav Šašek, Petr Nehasil,
Jan Loško, Aleš Lubas, Vojtěch Hruška, Pavel Raidl.
Projektant ocelové konstrukce: firma Excon, Vladimír Janata, Dalibor Gregor
Architektura a 3D koordinace: Roman Koucký architekt. kancelář, R. Koucký, L. Kábrt
Projektant výsunu a supervize zhotovitele: firma Novák & Partner, L. Vráblík, M. Šístek
Koordinátor projektů MO Blanka: Satra a. s., Alexandr Butovič
Správce stavby: IDS a.s., Josef Kalíšek, Luděk Fuchs, Jiří Plachý
Zhotovitel mostu: Metrostav a.s., vedení projektu: Alexandr Tvrz, Zdeněk Račan, Petr Koukolík
Příprava projektu: Robert Brož, Vladimír Hájek, Pavel Guňka
Experti zhotovitele: Jan L. Vítek, Miroslav Škaloud
Výsun mostu a manipulace s montážními dílci: Metrostav a.s., Tomáš Wangler, Jiří Lukeš
Zhotovitel OK: Metrostav a.s., Jindřich Hátle, Ladislav Pokorný, Josef Olenič, Leoš Gurný
MCE Slaný a.s., Jan Svoboda, Vladan Michalík
Zhotovitel založení: Zakládání staveb a.s., Jiří Ludvíček
Geodetické práce: Metrostav a.s., Jakub Beneš, Martin Hanzl
CCE Praha, Jaroslav Pohan, Jiří Bouček
Monitoring: PONTEX, s.r.o. Tomáš Klier, Tomáš Míčka
Dodavatel betonu: TBG Metrostav a.s.: Milada Mazurová, Robert Coufal
Dodavatel prefabrikovaných příčníků: SMP CZ a.s., Josef Richtr, Jiří Šimůnek
Dodavatel závěsů mostu: Tension Systems, s.r.o., Ing. Jiří Schlossbauer
Dodavatel předpětí mostu: VSL CZ, Ing. Petr Beňo
Dodavatelé hydrauliky a konzultací pro manipulaci s břemeny: MTek s.r.o., Freyssinet CZ, Ikema s.r.o.
Dodavatel bednění monolitických konstrukcí: Česká Doka s.r.o.

Ráno jsem zahlédl v ČT nějakou upoutávku s Moravcem v tunelu, něco bude i příští týden ( úterý 2. 12. ?)...