Blanka: největší dopravní revoluce změní celou Prahu
Praha - Automobily dostanou stopku mezi Národním divadlem a Staroměstskou. Vedle Smetanova nábřeží nevjedou ani na Malou Stranu, respektive do Karmelitské ulice. Severojižní magistrála se zúží ve vytíženém úseku od Hlávkova mostu až po Vyskočilovu ulici. Zároveň na ní přibude semaforů i přechodů.
Nová „světla" se objeví například na křížení s Jižní spojkou, hned několik jich nově bude v ulici 5. května, ale i na dalších místech. Pomocí více přechodů i dalších prvků pro chodce se má zklidnit náměstí I. P. Pavlova. V okolí Národního muzea pak má být zřízena takzvaná Muzejní oáza, tedy místo, kde už chodci nebudou „terorizováni" magistrálou.
Pro a proti?
To jsou jen některá opatření k prověření, obsažená v usnesení městské rady z listopadu loňského roku. A termín jejich případné realizace? Po uvedení tunelového komplexu Blanka do provozu.
Podaří se skutečně zklidnit dopravu v centru? A zvládne Blanka bez adekvátní návaznosti na ulici V Holešovičkách takový dopravní nápor? Nehrozí Praze kolaps?
Dopravní experti z ČVUT upozorňují na věcné nedostatky plánu. Dopravní iniciativa Auto*Mat obecně vítá možné uzavření Smetanova nábřeží i Malé Strany. Sdružení Občané pro Svobodnou a Bezpečnou Individuální Dopravu (OSBID) naopak s celým balíkem opatření zásadně nesouhlasí. Proti jsou i signatáři nedávné petice s titulem Praha 1 trpí.
Průjezd autem skrze centrum Prahy má být o poznání složitější, než dnes. Po otevření tunelového komplexu Blanka s tím alespoň počítá usnesení městských radních ze závěru loňského roku. Že realizace takového plánu může znamenat ochromující dopravní kolaps, se domnívají například členové sdružení Občané pro Svobodnou a Bezpečnou Individuální Dopravu (OSBID).
Ve svém nesouhlasném stanovisku navíc upozorňují, že vzhledem k zastavené práci na dokončení Blanky, respektive k právě běžící arbitráži mezi Prahou a Metrostavem, je „šance, že tunel začne sloužit ještě v letošním roce přinejmenším malá."
Pouhé přesouvání problému jinam?
„Uzavřením širšího centra pro individuální automobilovou dopravu bude přetížení místních komunikací pouze převedeno do jiné oblasti. A investice do posílení kapacity přijdou vniveč, protože za cenu tunelu Blanka pouze dojde k přesunu dopravních problémů do jiného místa," zní obecný argument OSBID. Například plánované zúžení magistrály, či lépe zřízení cyklopruhu na magistrále, označuje OSBID za „populismus a výsledek tlaku aktivistických skupin."
„Ve skutečnosti půjde o jasné omezení kapacity komunikace, která denně obslouží více než 100 tisíc automobilů a ke které Blanka nepředstavuje žádnou alternativu, což je patrné každému prostým pohledem na mapu Prahy. Ve spojení s ostatními návrhy, tedy se semafory od Vyskočilovy až do centra, zklidnění náměstí I. P. Pavlova, přetnutí magistrály v ose Vinohrady Václavské náměstí, jde o faktickou paralýzu této významné dopravní tepny," míní členové OSBID.
Spolu s téměř dvěma tisícovkami signatářů petice s názvem Praha 1 trpí se shodnou na tom, že velký problém může znamenat i případné uzavření Smetanová nábřeží a Malé Strany, kudy denně projede až pětadvacet tisíc aut.
Místní opět pokusnými králíky?
„Omezení průjezdu po Smetanově nábřeží jsme si zažili na vlastní kůži po pět sobot (na podzim loňského roku pozn. red.). Stali jsme se pokusnými králíky," stojí v prohlášení petice. „I přes varování na místě i v médiích tehdy opakovaně docházelo ke kolapsu v ulicích Malé Strany a to byla plně průjezdná magistrála," uzavírá OSBID.
Konkrétní připomínky k plánovanému zklidňování centra po otevření Blanky měli v nedávné minulosti i dopravní experti z ČVUT. Varovali například, že dokud nebude vyřešená návaznost tunelu Blanka na ulici V Holešovičkách, mohla by doprava v Praze dočista zkolabovat. Připomněli, že už teď je komunikace V Holešovičkách zpravidla vytížena takřka na maximum.
Za předpokladu, že by se doprava zde, jako ve zúženém hrdle lahve zasekla, zastaví a uzavře se Blanka, ale i další tunely. To by znamenalo neprostupné kolony u vjezdu do tunelů na Smíchově, v Břevnově, ale i na Letné, či na příjezdových komunikacích na západě i východě Prahy.
Jak již Pražský deník před čtrnácti dny upozornil, magistrát vážně zvažuje, že čtyřproudovou komunikaci V Holešovičkách, kudy nyní projede 50 až 60 tisíc aut denně, zahloubí pod zem. Vše je však ve fázi příprav a pokud se Blanku podaří otevřít ještě letos, mohl by prý nastat velký problém.
Zúžení až po dokončení okruhu…
František Lehovec z ČVUT se také opakovaně vyjadřoval k možnému zúžení magistrály a k uzavření Smetanova nábřeží, respektive Malé Strany. Předpokládal, že po omezení, nebo uzavření průjezdu po obou vltavských březích by většinu automobilů pojaly tunely na Smíchově, případně Blanka, ale také Severojižní magistrála. Ta by prý měla být zúžena až ve chvíli dokončení celého městského okruhu.
Proti uzavírání Smetanova nábřeží a Malé Strany vloni protestovali nejen signatáři petice Praha 1 trpí. Obavy vyjádřila také radnice Prahy 2. Důvodem je předpoklad ještě většího zahlcení Karlova náměstí a jeho okolí automobilovou dopravou. Naproti tomu plánované „zlidštění" ulic Legerova, Sokolská, či Žitná by se Praze 2 pochopitelně zamlouvalo.
Řidiči, centrem se neprojíždí
Kancelář primátora Tomáše Hudečka upozornila, že připravovaná opatření budou předem řádně otestována a jejich prospěšnost vyhodnocena. Nejde tedy o nic definitivního? V mnoha případech zřejmě ne, i když v osobě primátora Hudečka má zklidňování dopravy v centru po otevření Blanky značnou podporu.
Půjde prý o to naučit řidiče, že střed města by neměl sloužit k tranzitu z jednoho místa na druhé. Hudeček už dříve otevřeně hovořil o nutné „humanizaci" magistrály. Také Smetanovo nábřeží je podle něj ze své podstaty městský bulvár, nikoliv dopravní tepna. Totéž se týká i Malé Strany.
Vesměs pro jsou také dopravní odborníci z iniciativy Auto*Mat. Také podle nich je klíčem k úspěchu záměru zklidnit centrum odklonění tranzitu na městský okruh. Například Vít Masare z Auto*Matu opakovaně odkazoval na magistrátní i nezávislé průzkumy.
Podle nich se prý dá až devadesát procent všech projíždějících aut označit za tranzit, který nemá začátek ani cíl právě na Smetanově nábřeží, nebo v blízkém okolí. Tudíž by prý auta mohla využít tunel Blanka, respektive Městský okruh. „Až šedesát procent aut nemá začátek ani cíl v centru Prahy," sdělil Masare.
Zkušební provoz tunelu a problémy
Problémem je prý spíše to, že tunelový komplex Blanka má být uveden do zkušebního provozu před dostavbou vnějšího okruhu mezi Čimicemi a Ruzyní. Negativní dopad to prý bude mít na lidi, žijící především v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partizánů, Patočkovy a dalších.
Některé dopravní modely dávají tomuto předpokladu za pravdu a varují, že Blanka do sebe „vtáhne" nejen dopravu, která dosud byla v Praze 6, ale také dopravu tranzitní, pro níž dosud bylo výhodnější využít Průmyslovou ulici a Jižní spojku. Nemluvě o dopravě, která se sem má přesunout z magistrály.
Dopravní expert Jan Kufner se domnívá, že Blanka a ulice V Holešovičkách budou do značné míry suplovat části vnějšího i vnitřního okruhu naráz. Jejich kapacita (dva jízdní pruhy a omezená rychlost) však takový nápor nemusí zvládnout.
Podle Kufnera nebyly domyšleny důsledky, které po otevření Blanky nastanou ve chvíli, kdy není dostavěn vnější okruh a východní segment městského okruhu, na nějž ve střednědobém horizontu nebudou peníze, ba ani kladné posouzení vlivů na životní prostředí. „Na Blance rozhodně nevydělají lidé v oblasti Jarova, Spojovací, či na Balabence," předpokládá.
Vybrané body z materiálu projednaného městskou radou
Zklidnění náměstí I. P. Pavlova a ústí ulice Jugoslávská: Tato úprava by měla umožnit komfortní a bezbariérové napojení stanice metra a zastávek tramvaje I. P. Pavlova, jednoho z nejvýznamnějších uzlů veřejné dopravy v Praze, na okolní uliční síť. Předmětem akce je zejména vytvoření sdíleného prostoru namísto segregovaných ploch vozovek místního obslužného propojení, doplnění signalizovaného přechodu pro chodce přes tramvajovou trať v ústí ulice Jugoslávská a přes Legerovu ulici u křižovatky s Rumunskou (mj. poblíž připravovaného výtahu do stanice metra).
Muzejní oáza včetně úprav křižovatky Legerova Vinohradská, Václavské náměstí Vinohradská, Wilsonova u Státní opery a garáží Slovan: Tato úprava by měla umožnit zejména vytvoření komfortního přímého bezbariérového širokého městského chodníku mezi Václavským náměstím a Vinohradskou ulicí, včetně signalizovaných přechodů pro chodce přes obě ramena magistrály a přímého pěšího propojení mezi sochou Sv. Václava a fontánou před starou budovou Národního Muzea. Dále bude umožněno přímé a bezpečné obousměrné propojení pro jízdní kola mezi Václavským náměstím a Vinohradskou ulicí s minimálními náklady.
Zneprůjezdnění Malé Strany: Jedná se o významný prvek dopravního zklidnění oblasti Malé Strany a snížení negativních dopadů automobilové dopravy v centru města, to jest omezení, respektive vyloučení průjezdného automobilového provozu mezi lokalitami Klárov a Újezd po místních komunikacích Valdštejnská + Tomášská / Letenská Malostranské náměstí Karmelitská Újezd. Budou prověřeny dopravně-organizační, technické a legislativní možnosti omezení, respektive vyloučení průjezdu tranzitní automobilové dopravy s možnou proměnností v čase v závislosti na poptávce po průjezdu a související negativní zátěži na území, s možností zachování místní dopravní obsluhy území (rezidenti apod.) Provoz vozidel veřejné dopravy, jízdních kol, vozů Integrovaného záchranného systému a správce komunikace bude vždy zachován zcela bez omezení.
Zneprůjezdnění Smetanova nábřeží: Jedná se o významný prvek dopravního zklidnění oblasti Starého Města a snížení negativních dopadů automobilové dopravy v centru města, to jest omezení, respektive vyloučení průjezdného automobilového provozu mezi náměstím Jana Palacha a Národním divadlem po místních komunikacích v Křižovnické ulici a na Smetanově nábřeží. Dále platí totéž, jako pro výše zmíněné zneprůjezdnění Malé Strany.
Úprava dopravně-urbanistického řešení Žitné ulice v koordinaci s úpravami Karlova náměstí: Prověření možných stavebních a nestavebních úprav v úseku Mezibranská Karlovo náměstí s provozem na 2 jízdních pruzích doplněných o řadicí pruhy před křižovatkami, s optimalizací podmínek pro přecházení chodců a s vytvořením prostoru pro průjezd jízdních kol v protisměru. Podstatnou součástí je navržení doporučené etapizace pro zajištění plné funkčnosti min. západní části ulice Žitná již v roce 2014 v koordinaci s úpravami Karlova náměstí, rekonstrukcí Štěpánské ulice a humanizací Severojižní magistrály.
Usměrnění provozu nákladní automobilové dopravy: - rozšířením zóny se zákazem vjezdu nákladních automobilů nad 6 tun celkové hmotnosti o území rozkládající se východně od její stávající hranice a zamezením vjezdu těžké nákladní automobilové dopravy nad 12 tun celkové hmotnosti do TKB pomocí dopravního značení takzvaných „12tunových zátek".
Zdroj: z usnesení Rady hlavního města Prahy č. 2165 ze dne 19. listopadu 2013
http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/b … 40318.html
