Re: Hloubené tunely s čelním odtěžováním
neboli Milánské (konstrukční) stěny, případně "Top and Down"
-------------------------------
trošku uklízím
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Silnice - dálnice a okruhy - mo.ttnz.cz » Tunely » Hloubené tunely s čelním odtěžováním
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
neboli Milánské (konstrukční) stěny, případně "Top and Down"
-------------------------------
trošku uklízím
Hloubené tunely s čelním odtěžováním jsou navrženy v místech s velmi stísněnými prostorovými podmínkami a v místech s nutností minimalizace časového omezení provozu na povrchu. Postup výstavby spočívá ve vytvoření podzemních konstrukčních monolitických stěn z povrchu, případně ze zajištěného předvýkopu stavební jámy. Dále se na srovnaném povrchu dna stavební jámy vybetonuje definitivní nosná konstrukce stropu (uložená na hlavy podzemních stěn), která se po ?dozrání? zasype. Na povrchu se tak mohou provést finální úpravy a obnovit provoz. Odtěžení vlastního profilu tunelu se provádí až po dokončení celého úseku ze zajištěné stavební jámy čelním odtěžováním (ražbou) klasickými tunelářskými mechanizmy. V celé délce mají tunely tohoto uspořádání společnou střední stěnu. V příčném řezu je tubus tunelu tvořen spodní rozpěrnou železobetonovou deskou, podzemními stěnami tloušťky vetknutými do únosného podloží a stropní železobetonovou deskou.
Nevíte někdo jak se betonují stropní desky, které nemají vodorovnou horní stranu? Třeba tady
http://foto.ceskedalnice.cz/vase-foto/0 … s/041.html
Viskozita betonu je dost vysoká nebo se musí nahoře dělat bednění?
Dík
Nevíte někdo jak se betonují stropní desky, které nemají vodorovnou horní stranu? Třeba tady
http://foto.ceskedalnice.cz/vase-foto/0 … s/041.html
Viskozita betonu je dost vysoká nebo se musí nahoře dělat bednění?
Dík
Betónuje sa to bez bednenia, t.j. viskozita je tak akurát.
pro pořádek...
možná je to blbost, ale nemůže se stát, že by váha stropu a zásypu zatlačila po odtěžení vnitřku časem ty milánské stěny hlouběji do podloží, pokud bude měkčí?
možná je to blbost, ale nemůže se stát, že by váha stropu a zásypu zatlačila po odtěžení vnitřku časem ty milánské stěny hlouběji do podloží, pokud bude měkčí?
Může
huberokororo napsal:možná je to blbost, ale nemůže se stát, že by váha stropu a zásypu zatlačila po odtěžení vnitřku časem ty milánské stěny hlouběji do podloží, pokud bude měkčí?
Může
to těžko - mohlo by se to stát, pokud by zůstalo jen u těch stěn, ale vybetonuje se i dno tunelu a to už je taková plocha, že to půjde dost těžko . Takže teoreticky jen během stavby než bude spodní beton a to si stavaři musí ohlídat
ale spodní deska není přece spojena se stěnami, ta jen volně leží na zemi, nebo je tam snad nějaké pevné spojení?
ale spodní deska není přece spojena se stěnami, ta jen volně leží na zemi, nebo je tam snad nějaké pevné spojení?
spodní deska bude mít i funkci rozpěrnou - proto budou do stěn vyfrézovány podélné drážky,
a do podzemních stěn se vyvrtají otvory asi 300-400mm a do nich se ještě vloží výztuž pr. 20 asi, a ta bude s výztuží v desce...
(myslim že jsme to tu už někde psali...)
huberokororo napsal:možná je to blbost, ale nemůže se stát, že by váha stropu a zásypu zatlačila po odtěžení vnitřku časem ty milánské stěny hlouběji do podloží, pokud bude měkčí?
Může
I když je to málo pravděpodobné. A proto se tam osazují (víme o jedné řadě na Špejchaře - Letná, a dvou řadách na Hradčanskája) sondy pro měření případného sedání. Jsou to ty záhadné roury nad stěnami do úrovně terénu, jejich účel jsem se dověděl minulý týden
Tak jsem prohrabal HDD a našel fotky z budování TT Hlubočepy Barrandov v letech 2002 a 2003
Součásti jsou i dva podjezdy budované pomocí milánských stěn a také dost napřeskáčku
i někajé opěrné kotvené zdi
mám pocit, že tam snad ani pořádné betonové dno není...
ve vlastních podjezdech jsou stěny bez zásadních povrchových úprav
strop je z prefabrikovaných nosníků
fotky jsou v galerii řazené dle času http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic … /podjezdy/
tak a můžete zkoumat některé fotky už byly dříve zveřejněné, ale né v plném rozlišení...
Tak jsem prohrabal HDD a našel fotky z budování TT Hlubočepy Barrandov v letech 2002 a 2003
A tohle je jedno zlořečené místo: 1 2 3 4 kde se ušetřilo, kabelovod se nepřekládal ale zakomponoval do stropu, a pak se přišlo na to, že tam tramvaje škrtají pantografem o strop a zavedla se omezená rychlost.
Asi někdo zapomněl započítat štěrk, nebo pražce...
třeba při rekonstrukci sníží úroveň kolejí
Je tam krásně vidět několik úprav povrchu Milánských stěn...
Mám dotaz ohledně kontroly svislosti Milánských stěn. Jak se zaručí, že drapák udělá stěnu svisle, jaká je povolení odchylka. U hydrobrézy bych čekal nějaké kontrolní zařízení. Drápák mě připadá celkem primitivní zařízení. Jediné vodítko svislosti které mě napadá, je při prvotním "zádrapu" zemská přitažlivost težkého drapáku.
Tak zařízení na principu jednoduché olovnice by mohlo být dostačující, ne? Zemská přitažlivost funguje 100% :-). Jak je to však v reálu netuším, ale na druhou stranu, proč by tam měla být nějaká složitost.
Tunel Blanka – část Myslbekova – Pelc – Tyrolka
a ještě to vložíme se, aby nám to nezapadlo
Jedna zvídavá otázka na znalé: jaký je rozdíl mezi zde používanou modifikovanou milánskou metodou a tou "originální"?
Jedna zvídavá otázka na znalé: jaký je rozdíl mezi zde používanou modifikovanou milánskou metodou a tou "originální"?
No původně se jednalo pouze o jeden z typů pažení stavební jámy (zápory, štetovnice, piloty...). No a po modifikaci se to použije takto
Jestli jsem dobře pochopil technologii, tak při stavbě milánských stěn z horní úrovně stropu (případně i vyšší) se vršek zalévá jiným (popílkovým?) betonem, aby šel snadno rozbourat. Ovšem nikde nikoho nenapadlo to, co udělali na Prašném mostě: svislé pruty nad nosnou úrovní opatřili návleky, aby následující odbourání a začištění stěn šlo snadněji. Podle mě ten bagřík rozjebává ten "špatný" beton
Betonáž probíhá odspoda nalévací trubkou s trychtýřem. Snahou je aby se beton co nejméně mísil s bentonitem, když by se to tam lilo jen tak. Trubka se postupně povytahuje, aby její dolní konec byl vždy kus pod hladinou stoupajícího betonu. Takže navrchu je stoupající vrstva nejstaršího nalitého betonu, a pod ní se ukládá beton novější. Když ta vrchní vrstva vystoupí až nahoru, je znečištěna bentonitem a odbourá se, proto se betonuje vždy o kus výš, aby byla rezerva na odbourání.
To vím, že se zalévá rourou odspoda tak, aby těžší beton vytlačoval lehčí bentonit (který se průběžně odčerpává) , a musí se "přelít" s určitou bezpečností, aby se nahoru vyplavil beton případně znečištěný (znehodnocený = neúnosný) bentonitem, což se potom musí odbourat.
Šlo mi o to, když se pracuje z výrazně vyšší, než "nosné" úrovně, kdy nad tento "bezpečnostní přeliv" se nalije (aby se to nezasypalo svinstvem) jiný (hubený) beton, aby šel snadněji odbourat. Prý se to tak dělá i u pilot.
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Silnice - dálnice a okruhy - mo.ttnz.cz » Tunely » Hloubené tunely s čelním odtěžováním
Currently installed 2 official extensions. Copyright © 2003–2009 PunBB.
Vygenerováno za 0.123 s, vykonaných příkazů: 82.