Hloubené tunely s čelním odtěžováním

Hloubené tunely s čelním odtěžováním jsou navrženy v místech s velmi stísněnými prostorovými podmínkami a v místech s nutností minimalizace časového omezení provozu na povrchu. Postup výstavby spočívá ve vytvoření podzemních konstrukčních monolitických stěn z povrchu, případně ze zajištěného předvýkopu stavební jámy. Dále se na srovnaném povrchu dna stavební jámy vybetonuje definitivní nosná konstrukce stropu (uložená na hlavy podzemních stěn), která se po ?dozrání? zasype. Na povrchu se tak mohou provést finální úpravy a obnovit provoz. Odtěžení vlastního profilu tunelu se provádí až po dokončení celého úseku ze zajištěné stavební jámy čelním odtěžováním (ražbou) klasickými tunelářskými mechanizmy. V celé délce mají tunely tohoto uspořádání společnou střední stěnu. V příčném řezu je tubus tunelu tvořen spodní rozpěrnou železobetonovou deskou, podzemními stěnami tloušťky vetknutými do únosného podloží a stropní železobetonovou deskou.

Betónuje sa to bez bednenia, t.j. viskozita je tak akurát.

možná je to blbost, ale nemůže se stát, že by váha stropu a zásypu zatlačila po odtěžení vnitřku časem ty milánské stěny hlouběji do podloží, pokud bude měkčí?

to těžko - mohlo by se to stát, pokud by zůstalo jen u těch stěn, ale vybetonuje se i dno tunelu a to už je taková plocha, že to půjde dost těžko . Takže teoreticky jen během stavby než bude spodní beton a to si stavaři musí ohlídat

spodní deska bude mít i funkci rozpěrnou - proto budou do stěn vyfrézovány podélné drážky,
a do podzemních stěn se vyvrtají otvory asi 300-400mm a do nich se ještě vloží výztuž pr. 20 asi, a ta bude s výztuží v desce...
(myslim že jsme to tu už někde psali...)

Tak jsem prohrabal HDD a našel fotky z budování TT Hlubočepy Barrandov v letech 2002 a 2003

Součásti jsou i dva podjezdy budované pomocí milánských stěn a také dost napřeskáčku
i někajé opěrné kotvené zdi
mám pocit, že tam snad ani pořádné betonové dno není...
ve vlastních podjezdech jsou stěny bez zásadních povrchových úprav
strop je z prefabrikovaných nosníků

fotky jsou v galerii řazené dle času http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic … /podjezdy/

tak a můžete zkoumat některé fotky už byly dříve zveřejněné, ale né v plném rozlišení...

Asi někdo zapomněl započítat štěrk, nebo pražce...
třeba při rekonstrukci sníží úroveň kolejí

Je tam krásně vidět několik úprav povrchu Milánských stěn...

Tak zařízení na principu jednoduché olovnice by mohlo být dostačující, ne? Zemská přitažlivost funguje 100% :-). Jak je to však v reálu netuším, ale na druhou stranu, proč by tam měla být nějaká složitost.

Jedna zvídavá otázka na znalé: jaký je rozdíl mezi zde používanou modifikovanou milánskou metodou a tou "originální"?

Betonáž probíhá odspoda nalévací trubkou s trychtýřem. Snahou je aby se beton co nejméně mísil s bentonitem, když by se to tam lilo jen tak. Trubka se postupně povytahuje, aby její dolní konec byl vždy kus pod hladinou stoupajícího betonu. Takže navrchu je stoupající vrstva nejstaršího nalitého betonu, a pod ní se ukládá beton novější. Když ta vrchní vrstva vystoupí až nahoru, je znečištěna bentonitem a odbourá se, proto se betonuje vždy o kus výš, aby byla rezerva na odbourání.