Re: Z tisku a médií
Geodetické práce na stavbě tunelu Blanka
Více než pět let pracovali geodeti z divize 5 na stavbě ražených tunelů Blanka v úseku Královská obora (foto). Jejich měření, která s přesností v řádu nejvýše několika milimetrů probíhala s využitím nejmodernějších přístrojů a programového vybavení, v současné době pomalu končí. Zaslouží si krátké ohlédnutí.
Prvnímu vytyčení obrysu tunelu Blanka na portálovou stěnu předcházela analýza předpokládané chyby jeho prorážky, kterou provedli odborníci z ČVUT. Po vybudování sítě betonových pilířů základního bodového pole, jeho proměření metodou GPS a výškovém provázání s povrchem přesnou nivelací vznikla výchozí konfigurace bodů s polohovou a výškovou přesností ± 3mm, která dala základ pro přesné směrové a výškové vedení díla. Směr ražeb kontrolovaly po každých 500 m délky tunelu dvě nezávislé firmy – dceřiná společnost Metrostavu CCE Praha a hlavní geodet investora firma Angermeier Engineers.
Pracovníci divize 5 prováděli každý den v nepřetržitém provozu vytyčovací práce hned na několika pracovištích současně. Nejprve pomocí zaměřeného laseru navigovali vrtací vůz, který na základě připravených schémat navrtával čelbu podle projektovaných obrysů. Po odstřelu a odtěžení horniny geodeti zkontrolovali tvar výrubu a ověřili dodržení projektované tloušťky budoucího primárního ostění. Po dočištění výrubu vytyčili a po usazení i zaměřili ocelový rám – základní výztužný prvek primáru. Na celém úseku Královská obora jich bylo včetně vzduchotechnických objektů za 4 roky ražeb usazeno více než 16 tisíc.
Následné vytyčování na definitivním ostění bylo mnohem různorodější než při ražbách. Probíhalo zároveň na izolacích a armatuře a geodeti při něm kontrolovali bednění pro betonáž spodní i horní klenby. Všechny práce měli systémově rozdělené do desetimetrových a dvanáctimetrových bloků, kdy na každý z nich připadlo zhruba padesát vytyčených a kontrolovaných bodů. Poloha každého z nich byla závislá na spádu tunelu a na výšce, ve které se nacházel. Vytyčování probíhalo v oblouku nebo přechodnici, v proměnlivém spádu a na pracovních spárách, které nebyly svislé. Matematická zajímavost projektu byla nejvíce patrná v objektech vzduchotechniky, kde se navzájem propojovaly křížící se kanály a šachty.
Většinu vytyčovaných bodů počítali pracovníci divize 5 přímo na stavbě tunelu a jejich množství několikanásobně překročilo počet bodů u standardního projektu. V úseku Královská obora vytyčili více než 200 000 bodů a přes 500 000 zaměřili. V nepřetržitém provozu se proto na 30 souběžných pracovištích střídalo 12 geodetů.
V závěru bych chtěl ocenit přístup vedoucích pracovníků stavby, kteří geodetům vycházeli vstříc při budování bodového pole a při důležitých měřeních omezovali stavební činnost. Geodetické práce sice jdou ruku v ruce s těmi stavebními, ale z předchozí praxe vím, že takový postoj není běžný. Jsem rád, že právě v Metrostavu tato spolupráce dobře funguje, protože má pozitivní dopad na přesnost výstavby. I proto příčná odchylka tunelových trub při prorážkách v úseku Královská obora činila jen 5 mm, odchylka ve staničení 7 mm a ve výšce jen 1 mm, což je i v celosvětovém měřítku nezvykle přesné.
Tomáš Kárník, foto Josef Husák