Hospodářské noviny:
Nejdelší evropský městský tunel Blanka ještě nefunguje a Praha už musí rozhodnout o nové podzemní stavbě
Praha musí dokončit vnitřní okruh města, který by navázal na nejdelší městský tunel Evropy - Blanku.
A je nutné se také rozhodnout, kde bude stát další tunel.
Město má teď na stole dvě varianty, jedné z nich se přezdívá "Blanka 2". Kterou zvolí, by mělo být podle radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) jasné do října.
Pražský tunel Blanka, jedna z největších investic metropole, zaměstnal postupem času už čtyři primátory. Stavba za 37 miliard korun vyjde oproti původním odhadům na dvojnásobek. Pražané čekají na její otevření čtyři roky, během kterých přichází vedení města s novými termíny. A tak zatímco ten poslední zní 20. září, vedení pražského magistrátu bude zhruba ve stejné chvíli rozhodovat o dalších investicích do dopravy za miliardy. Musí totiž dokončit vnitřní okruh města, který by na Blanku navázal. A také se rozhodnout, kde postaví další tunel.
Město má teď na stole dvě varianty. Kterou zvolí, by mělo být podle radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) jasné do října.
Kdo postaví další tunel?
Jednou z variant je stavba, které se říká Blanka 2. Ta by vedla tunelem podél Vltavy ulicí Povltavskou a dále po povrchu až na Spojovací a do Malešic. Tato verze projektu by měla stát okolo 40 miliard korun.
kvůli vysoké ceně ovšem pokračování okruhu podél Vltavy už jednou magistrát odmítl. A přišel s náhradní možností. Vést vnitřní okruh tunelem v ulici V Holešovičkách a dál po povrchu přes ulice Kbelskou a Průmyslovou. Kilometrový tunel by měl vyjít zhruba na deset miliard korun.
Takovou variantu podporuje Praha 8, protože jí se to přímo týká. Na dopravní situaci v ulici V Holešovičkách si dlouhodobě stěžují místní už několik let. Denně jí projedou desítky tisíc aut. I kvůli tomu, že právě přes ni se řidiči napojují na ústeckou dálnici D8. "Musíme se na tom strategicky domluvit. Jde jednoznačně o politické rozhodnutí," říká k tomu Dolínek.
Ať už se ale pražský magistrát rozhodne jakkoli, osmá městská část bude chtít Holešovičky zahloubit tak jako tak. "Holešovičky musejí pod zem. Musí to být co nejdříve, a to bez ohledu na provázanost s jinými stavbami. Plány na výstavbu vnitřního nebo vnějšího obchvatu nesmí blokovat zahloubení Holešoviček," míní starosta Prahy 8 Roman Petrus s poukazem na neúnosnou dopravní situaci na tomto exponovaném místě.
Tunel jako politická sebevražda
Politici vědí, že pro voliče − po zkušenostech s Blankou − jsou tunely ožehavé téma. "Ten, kdo dneska přijde s tím, že bude stavět další tunel, musí tušit, že to je pro něj politická sebevražda," říká zastupitelka na Praze 8 Markéta Adamová (TOP 09). Podobně se vyjadřuje i Petrus. "Politik, který by chtěl v Praze v tomto volebním období připravovat další tunel, by byl bytost dost odvážná," míní starosta.
Ve hře je přitom ještě jeden tunel, rovněž v osmé městské části, který by měl pomoci vyřešit dopravu v Libni. Do něj by řidiči najížděli z Libeňského mostu a vedl by pod Palmovkou. Je stále zanesen v územním plánu. A to, že by se v budoucnosti mohl stavět, politici nevylučují − ovšem s tím, že zatím se jeho stavba nechystá. "Pro řešení dopravy na Palmovce zůstávají varianty dvě: tunel, nebo to nechat tak, jak to je," říká Petrus.
Právě osmá městská část se obává nejvíc, že po otevření tunelu Blanka doprava v Praze 8 ještě více zhoustne. "Postavení Blanky by mělo s dopravou pomoci řadě městských částí. S výjimkou Prahy 8," dodává starosta. Jak přesně se otevření komplexu Blanka do dopravy skutečně promítne, bude magistrát zkoumat až za provozu.
Pro hlavní město tak kapitola Blanka neskončí ani poté, co se Blanka − nejdelší městský tunel v Evropě − otevře. Kromě toho, že magistrát i městské části budou zjišťovat, co se stane s dopravou, zbývá ještě dořešit, kdo zaplatí za poničené kabely, které se musely vyměnit. V krajním případě tak město čekají kvůli Blance soudy s dodavatelem ČKD Praha DIZ.