Následky se opravují doteď: foto (všimněte si rozměry).
V centru je společná jednotná síť pro déšť i splašky (+ Praha 6 a 7, Barrandov, Bohnice, Kobylisy, Prosek - sídliště na terasách, kde není dešťovou vodu kam dát). Oddílné jsou jen části města, kde jsou potoky a jsou novější (Jižní a Západní město, Modřany, nová výstavba).
Moje teorie je: Šlo nikoliv o stoku samotnou, ale o odlehčovací stoku z několika přepadů. Ta normálně vede do Vltavy a 99 % času je v suchu. Když zaprší, odvede bezpečně příval naředěné odpadní vody nejkratší cestou do řeky. Kvůli povodním jsou na těchto stokách v místě křížení s protipovodňovou ochranou klapky (samočinné) a někde pro případ poruch klapky ještě šoupě (pouze ručně). Ono nejde zcela dobře chránit město zároveň před povodní a před intenzivní srážkou.
Lindley to vymyslel tak, že povodí navrchu se pošlou přes přepady při dešti+povodni rovnou do řeky komplet skrz uzavřené stoky bez spojení s povrchem (Typicky I.P. Pavlova, Karlák, Staromák, U Muzea). Nízko ležící přepady se zavřou samočinně klapkami nebo se ještě pojistí šoupaty. Omezený přítok z horní části města umožní odvést i prudší déšť stokami, pod Vltavou, pod Letnou do Vltavy v Troji, kde je hladina cca 3 m níž, takže na Starém městě se voda v kanálech drží pod povrchem. V Karlíně to nešlo udělat tak dobře, takže jsou všechny přepady napojeny na jednu odlehčovací stoku (Žižkov i Florenc). Stoka má navíc i v dolní části šachty.
Provozní stavy:
1) Když neprší (nebo vytrvalý déšť) ani není povodeň klapky jsou otevřené, ale přepady nepracují, splašky jsou na čistírnu, normální provozní stav.
2) Bouřka/průtrž mračen cca 2x do roka zafungují přepady a přebytek vody odteče odlehčovacími stokami do řeky. Výsledek=lehce ušpiněná řeka + suché sklepy.
3) Povodeň na Vltavě, ale v Praze sucho/slabý déšť - horní přepady do řeky, spodek na čov, nebo se čerpá do řeky strojně mobilními čerpadly. Klapky jsou zavřené, šoupata podle toho, jak správce věří klapkám.
Když v Praze neprší, ale je povodeň, přečerpá se s klidem vše v domečku do Vltavy, pokud to už nede odvést na čistírnu, (pumpy na elektrocentrálu).
4) Povodně + průtrž mračen v Praze. Mimo projekt kanalizace. Lindley: "Největší lijáky (léto) se zpavidla nesetkávají s největšími povodněmi (jaro, tání)." cca 1900, proto příliš neřešeno.
Klapky mohou při silných bouřkách pomoci uvolnit tlak lijáku v kanálech, ale musí dojít k vyrovnání hladin na povodňový stav. Mobilní čerpadla nejsou dimenzována na nejsilnější déšť - nějaký čas nestíhají.
Ad 4. se stalo 9. 6. 2013 odpoledne. Vltava sice poklesla týden po povodni, ale tipuju zavřené šoupě, které v neděli nestihli otevřít.
Nutno podotknout, že zdroj vody pro tuto stoku je od Žižkova po Třebešín, Koněvova (to, co se letos rekonstruovalo, 2015) od Chmelnice na západ. Po cestě je jen jeden přepad nedaleko křížení s J. Želivského. Celkem malé stoky s velkým spádem, takže to rychle steče do Karlína.
Doba se posunula a Praha má otevřená geodata. Stačí si pár hodin hrát s gisem (Qgis) a celkem to jde.
Výstup:
Podrobná mapka vývěrů v Karlíně
Připojené povodí
_____________________________________
Něco PPO kanálů od paní nejpovolanější...
Pěkná prezentace k PPO kanalizace v Praze i s pásmy z CHMI od str. 18
Protipovodňová opatření na ochranu stokové sítě na území hl. m. Prahy